Na návrší severně od Slavkova stojí barokní kaple zasvěcená sv. Urbanovi, patronovi vinařů, sadařů a zahradníků. Kopci Urban (361 m) se kdysi říkalo podle vinohradů a kaple zde byla vybudována jako upomínka na pěstování vinné révy, která pamatuje zasvěcení kaple.
Podoba a architektura kaple
Italský architekt Domenico Martinelli z Luky navrhl kapli kolem roku 1700 jako kruhovou stavbu se čtyřmi nikami, takže půdorys nabýval tvar rovnoramenného kříže. Vchod směřoval jižní nikou, protější nika tvořila kněžiště, v bočních nikách bylo po jednom oknu. Prostor byl zastřešen kupolí a nad kněžištěm vyčnívala věž.
Nejstarší vizuální doklady o kapli pocházejí z axonometrického plánu Slavkova, který Martinelli vytvořil kolem 1702-1703. Později z něj vyšel Václav A. Petruzzi. Z listiny z 1. srpna 1712 vyplývá, že město Slavkov u Brna nechalo kapli vystavět nad vinohrady k poctě Svatého Urbana, aby Bůh žehnal vinohradům.
Historický vývoj zahrnuje také období, kdy kaple sloužila jako strážnice pro francouzské vojáky během tažení ruské a rakouské armády směrem k Brnu v roce 1805. V té době objekt sloužil jako skladiště a stáj, a z kaple byl vypálen varovný výstřel 28. 11. 1805.
Průběh výstavby a počátky nadace
Na návrší vznikla nadace Marina Haugvic, která ve své závěti z roku 1699 přisoudila jednu a půl čtvrti rolí na Kozích horách k založení nadace na postavení kaple zasvěcené sv. Urbanovi. Městský úřad Slavkova 1. srpna 1712 vyhlásil, že kapli bude budovat „k větší cti a chvále Boží, Svatého Urbana papeže“ a že vinohrad bude požehnán prostřednictvím orodování Svatého Urbana.
První projekty a výdaje se dokumentují v roce 1716; italskému staviteli Antoniu Pahsati bylo vyplaceno 100 zlatých za zednickou práci, a dále byly vyplaceny nádeníkům, kovářům a tesařům za konkrétní práce na stavbě. Celkové náklady v roce 1716 činily 299 zlatých a 55 krejcarů. V roce 1746 se dochovala žádost slavkovského stolaře Josefa Hladíka o poustevnický život, kterou Kounic nepodpořil.
Renovace, opravy a proměny v 19. století
V roce 1784 byla kaple uzavřena josefínskými reformami; v roce 1787 obdržel slavkovský kraj soupis předmětů kaple a následně proběhla veřejná dražba, jejíž protokol přináší cenné informace o dobovém vybavení a majitelích předmětů. Z bohatého inventáře zůstaly věci a za 60 zlatých koupil slavkovský měšťan některé kusy, zatímco další věci putovaly mezi jednotlivé faráře či byly prodány.
V roce 1861 dokončení stavby a slavnostní vysvěcení, a to poté, co v roce 1858 municipalita zahájila rekonstrukční práce. Z části financí pocházely od nadačních částek, ale starostlivé občanské podpory se projevily i v bezplatné práce, dovozu materiálu a darovaných cihlách. V interiéru kaple z roku 1863 se nacházelo několik liturgických předmětů, oltář a malby; v zvonu v věži vážící 70 liber byl ukončen reverz z 8. května 1861, kterým se město zavázalo k udržování kaple.
V roce 1910 byla provedena oprava střechy a kovové vazby nad kupolí, kterou zhotovil strojnický závod Františka Jirky ze Slavkova. Město zaplatilo celkové náklady ve výši 1600 korun. O rok později byla kaple omítnuta a pokračovala údržba zařízení a malířských prací.
20. století a novodobé úpravy
V roce 1935 osadily ochotnické spolky kolem kaple stromy. Během druhé světové války byla kaple používána jako pozorovací stanoviště Němci a došlo k výraznému poškození. Po skončení války byla prováděna rekonstrukce; na přelomu let 1954 a 1955 byla kaple rekonstruována a nahrazen oltář novým s vyřezávaným panoramatem Slavkova od brněnského řezbáře Heřmana Kotrby. Slavnostní vysvěcení proběhlo 19. června 1955 pod vedením děkana Jana Meixnera.
V 80. letech 20. století byly na budově zjištěny trhliny a v roce 1989 proběhly statické zajištění a spodní ztužení. O několik let později byly ze střechy sejmuty sochy svatých a uloženy uvnitř. Od roku 1992 se prováděly terénní úpravy okolí kaple, včetně výměny a úprav terénů a kácení stromů za účelem lepší vizuální dominance kaple v krajině, čímž navazovala Petruzziho plán.
Kaple today a její spojení s regionem
Kaple stojí na kopci Urban a je centrem vinařských tradic Slavkovska. Svatý Urban je podle legendy patron vinařů a ochrany před bouřkami, mrazem a opilstvím; spojení Urbana s vinařstvím je však do značné míry lidovou tradicí. V jižní Moravě se připomínají i další poutní místa a rozhledny v okolí Slavkova a Velkých Pavlovic, kde se kaple sv. Urbana stala součástí turisticky atraktivního kraje.
Ve Slavkově a okolí nyní žije snaha o udržení historického dědictví a rozvoj regionu prostřednictvím poutních a vinařských tradic. Kaple nad vinohrady a její okolí tak zůstávají významnou součástí místní identity a turisticky atraktivní lokalitou pro milovníky historie, architektury i vín.
Současné souvislosti a místní projekty
Vrch Urban spolu s kaplí sv. Urbana tvoří významný turistický celek. V roce 2008 byla kaplička v Velkých Pavlovicích zasvěcena sv. Urbanu a spolu s kolem ní vznikla nová architektonická dominanta, která částečně navazuje na historické tradice Slavkova. Rozhledna Dalibor nad Zaječím, postavena v roce 2012, navazuje na kapličku sv. Urbana a tvoří s ní vizuálně i funkčně atraktivní dvojici na kopci Kalvárie.
Rozhledna Dalibor a kaplička sv. Urbana spolu vytvářejí kompoziční celek, který umožňuje návštěvníkům prožít výškový pohled na Pálavu, Lednicko-valtický areál a široké okolí.
Turistická trasa vede ze Zaječí po žluté značce a nabízí pohodlný výstup až k vyhlídkové plošině, odkud je možné dohlédnout k Lednicko-valtickému areálu a do Rakouska. Kaple samotná slouží jako historický orientační bod a připomíná vinařskou minulost regionu.
Okolí nabízí další atrakce: rozhledny, vinařské stezky a spolkové aktivity, které propojují kulturní dědictví a moderní vinařský turismus.