Pravoslavná kaple sv. Václava, zasvěcená i svatováclavské patronaci českého národa, stojí na Mikulášském náměstí a je součástí historických městských hradeb poblíž kostela sv. Mikuláše. Kaple byla zbudována nad hrobem svatého Václava, knížete a věčného panovníka Českého království, který zde odpočívá již déle než 1000 let. Kaple získala svoji dnešní podobu v roce 1521, kdy byla spodní část opravena a horní část nově postavena. Původní kostel sv. Václava byl zrušen, a místní občané se zasloužili o výstavbu nového svatostánku. Kapli nechal roku 1816 postavit pekařský mistr Václav Bauer, zajištěn stavitelským mistrem Václavem Jacobem a autorem interiérové výmalby byl Jan Kopřiva.
Kaple je jednolodní stavba obdélného půdorysu orientovaná na jihozápad se třemi částmi: dolní kaplí zasvěcenou sv. Martinu, horní kaplí a průčelím s věží. Dolní kaple je zaklenuta valenou klenbou s trojúhelnými výsečemi a zalomenými čely; na některých plochách klenby horní kaple jsou umístěny figurální reliéfy světců. Průčelí kaple je zakončeno osmibokou věžičkou neseconsu, jejíž přečnívající část nese konsola. Kaple byla zbořena v 60. letech 20. století a její dnešní podoba vychází z pozdějších úprav.
Stavba je z cihel a vyzděná s podezdívkou z kamene, omítky jsou vápenocementové, v detailech přetažené románským cementem. Uplatňuje se teraco, transparentně špachtlovaný travertin a dřevo. Moderní mobiliář je zhotoven z drásaného dubu, povrch je upraven bílým mořením nebo voskem. Hlavní (severovýchodní) průčelí směřuje do Burianova náměstí a je tvořeno odsazenou převýšenou věží rámovanou pilastry, které nesou korunní římsu. Ta věž dělí na dvě etáže: předsíňové přízemí a o něco užší zvonové patro. Meziprostor je odstupňován parapetní římsou a nad ní jsou krátké boční atiky s volutovými křídly.
Přízemí je olemováno subtilním portálem s profilovaným ostěním a půlkruhovým záklenkem. Do něj jsou vsazeny dřevěné dvoukřídlé vstupní dveře s bohatou plastickou řezbou. Po otevření dveří následuje přístup do lodi přes travertinovou podlahu; stěny jsou rámovány pilastry a obvodovou svazkovou římsou. Na čelní straně lodi je vidět čtvercový retro ciferník pod parapetní římsou s nápisem věnovaným sv. Václavovi.
Podoba interiéru je dále bohatě zdůrazněna nástěnnými detaily: nad římsou se nacházejí novodobé dřevěné plastiky Jiřího Netíka z let 2008-2009 - vlevo sv. Jan Bosko s dětmi a odznaky sv. Václava, vpravo Madona s dítětem. Střední osa presbytáře je vyplněna novodobým oltářním mobiliářem a retáblem s původními motivy. Do retáblu byly integrovány dvě původní movité součásti: oltářní obraz sv. Václava a dřevěný krucifix s věčným světlem.
Interiér kaple je zaklenut zrcadlovou klenbou se štukovými žebry, které paprsky vycházejí do trojbokého polygonálního kněžiště. Na zkosených stěnách presbytáře se nacházejí novodobé dřevěné plastiky Jiřího Netíka. V jednotlivých částech prostoru se objevují i původní historické prvky, například části staršího mobiliáře a kropenka zasazená v nikách u vchodu. Den světlosti vnáší repasovaná okna s dřevěnými parapety a vitrážovým rastrem.
Nápadná výzdoba kaple vychází z bohaté gotické a raně renesanční tradice, která byla zachována ve formě zrcadlové kompozice stropu a bohatě zdobených říms. Přes konkrétní rekonstrukce z 60. let 20. století zůstává kaple významnou ukázkou polyfunkční sakrální architektury.
Při návštěvě je třeba vnímat symboliku dveřních klepadel a jejich historie: klepadlo ve tvaru leví hlavy, které se dle legendy váže k propojení s obdobím Staré Boleslavi, a které bývalo umístěno na dveřích severního vstupu do kaple. Zda jej svatý Václav skutečně držel při smrti, není písemně doloženo, avšak legenda tuto zvláštní detaily zdůrazňuje. Původ tohoto klepadla bývá kladen do nejpozdějšího 11. století.
Historické souvislosti a význam kaple
Kaple byla postavena nad hrobem svatého Václava, který je spojován s Mozarem říše a s kultem českého národa. Oblastní pekař Václav Bauer a stavitelský mistr Václav Jacob ji nechali vybudovat na místě, kde se předtím nachávala starší rotunda a později Spytihněvova bazilika. Původní pohřební místo bylo původně v apsidě románské rotundy, která byla součástí pozdější Gotické stavby.
Návaznost na bývalé architektonické prvky a jejich citlivá integrace do nových částí kaple posilují význam tohoto sakrálního prostoru jako zachované výjimečné ukázky historické paměti Brna. V rámci seriálu „skryté poklady naší katedrály“ se detailně popisuje výzdoba pod římsou a nástěnné malby, které zobrazené scény ze života svatého Václava.
- Nahoře: setkání knížete Václava s Jindřichem Ptáčníkem na říšském sněmu.
- Pod schodištěm do korunní komory: scéna předání ostatků svatého Víta od sasů.
- Pod západní stranou kaple: scéna zavraždění svatého Václava bratrem Boleslavem.
Pod římsou jsou malé nástěnné malby, jejichž autor není zcela jednoznačný; některé výtvarné práce bývají přisuzovány Mistru Litoměřického oltáře či králi Vladislavovi Jagellonskému. Umělecké vykreslení zahrnuje i nástin Jeruzaléma a korunu svatého Václava posázenou drahými kameny.
Kaplička sv. Václava Chvojnov
Výstava vnitřní výzdoby, kel andělský složený z jaspisů a polodrahokamů na čtyřech stěnách a zlatě omítnutých stěn připomíná slavnostní atmosféru a historické propojení s karolinskou a Jagellonskou epochou.
Zachované prvky a moderní doplněk
Interiérové vybavení zahrnuje nové lavice, drobné varhany a dřevěné řezy. Moderní mobiliář a retábl spojují historické a současné prvky a umožňují sloužit kapli nejen jako památce, ale i funkčnímu prostoru pro bohoslužby a soukromé modlitby.
| Prvek | Popis |
|---|---|
| Základní typ kaple | Jednolodní, obdélný půdorys |
| Zastřešení | Třikrát polygonální závěr kněžiště, střecha s jehlancovou špicí |
| Materiál | Kvádr, vápenocementové omítky, teraco, travertin |
| Mobiliář | Dubový, bílá povrchová úprava, novodobé řezbyské detaily |
Kaple sv. Václava na Vídeňské ulici v Brně je jedinečnou ukázkou architektury a výzdoby, která pojí historické prvky s novodobou interpretací, a dále zůstává významnou součástí kulturního a duchovního dědictví města.