Kaplička sv. Veroniky byla na západním okraji lesa Syčka postavena v roce 1805 a vypráví o ní pověst o zázračném uzdravení zraku francouzského důstojníka po omytí vody z pramene pod kopcem.
Když Francoští vojáci táhli Slavkovem po vítězné bitvě, vrátili se do Babic a druhý den byla neděle; vojáci se rozprostřeli kolem kostela a okolí, zatímco Babičtí setrvali na hřbitově. Po ranním umývání očí u pramene, kdy důstojník nabyl zraku, se jeho pohled rozšířil po krajině, která byla ozářena ranním sluncem, a to vyvolalo jeho touhu poděkovat Pánu Bohu při mši.
Uzdravený důstojník zaujal místo u pilíře, na němž byl zavěšen obraz Křížové cesty s Veronikou, která podává roušku Pánu Ježíši. Obraz ho natolik pohltil, že se musel neuvěřitelně dívat; tehdy ještě byl v Babicích malý kostel, a proto nechali Babičtí přijmout vojáky a zůstanou kolem kostela na hřbitově. Před bohoslužbou se mu otevřelo rozhodnutí namalovat obraz svaté Veroniky a umístit ho na místě uzdravení.
Po bohoslužbách se důstojník vydal s doprovodem vojáků za Napoleonem do Moravských Budějovic, aby mu dovolil zůstat v Babicích a dokončit obraz. Napoleon projevil radost nad zázračným uzdravením a povolil mu zůstat tak dlouho, jak bude třeba, přidělil služebnictvo a zařídil stravování. V Babicích se tehdy rozhodlo postavit dřevěnou kapličku, do níž se obraz svaté Veroniky umístí; obraz byl namalován a kaplička postavena během krátké doby.
Zpráva o uzdravení důstojníka a o postavení kapličky se šířila po okolí a babický farář P. Schnirek obraz svaté Veroniky posvětil. Důstojník spolu s vojáky se rozloučil s obyvateli Babic a odjel zpět k armádě. Později se uzdravení neomezilo jen na důstojníka - díky vodě ze sv. Veroniky byla vyléčena i hudební skladatel Otto Albert Tichý, rodák z Martínkova a tehdejší ředitel kůru u sv. Víta v Praze, spolu s několika dalšími lidmi trpícími očními či bolestmi hlavy.
V roce 1847 původní dřevěná kaplička sv. Veroniky ustoupila zděné kapli, do níž byl pod obraz sv. Veroniky umístěn podstavec a kaple získala zdobnou sochařskou výzdobu, kterou měl navrhnout sochař František Bílek. Kaple byla v roce 2012 spolu se studánkou rekonstruována; v roce 2018 došlo k poklesu hladiny spodní vody a voda ze studánky přestala vyvěrat. V souvislosti s kaplí se traduje i několik lidových pověstí a vyprávění, která se v Babicích předávají z generace na generaci.
Kulturní a historické souvislosti
Pod obraz sv. Veroniky byl tehdy umístěn podstavec a samotná kaple získala sochařskou výzdobu; její autor měl být údajně František Bílek. Kaple byla spolu se studánkou v roce 2012 rekonstruována a v roce 2018 se změnily podmínky vyvěrání vody ze studánky. Pověst o křivopřísežníkovi, který byl pohřben a znovu ožívající mrtvolou, patří mezi nejznámější vyprávění spojená s Babicemi a kaplí sv. Veroniky, a byla zaznamenána v místních zapiscích a povědomí obyvatel.
Mezi dalšími příběhy v Babicích se vypráví o sádle, které měl Jedlička použít k likvidaci vší a o tom, jak se některé pověry v minulosti promítaly do života vesnice. Historie kostela a kaple je propojena s dlouhým časovým úsekem farářů a správců kostela, kteří se v různých dobách střídali a spolupracovali na zajištění provozu sakrálního místa a úprav budov kolem něj.
