Do kláštera augustiniánek obutých poustevnic u sv. Kateřiny položeným mezi Slovany a Karlovem byl v roce 1355 uveden konvent z Bavorska. Klášter byl zaslíben patronce Karla IV. za záchranu v nebezpečných situacích v Itálii. Založení kostela a ženského kláštera řehole sv. Augustina souvisí se vznikem Nového Města pražského a také s představou Karla IV., podle níž zvítězil u San Felice (1332) a v Pise zásluhou přímluvy sv. Kateřiny. K založení nového chrámu došlo r. 1355, údajně v místě bitvy mezi Přemyslovci (1179) a v roce 1367 byl klášter s kostelem vysvěcen.
Kostel byl údajně poškozen za husitských bouří, ale roku 1439 již opět sloužil obnovenému klášteru. Klášter byl v roce 1565 převeden do péče malostranského mužského kláštera augustiniánů poustevníků u sv. Tomáše. Velká barokní obnova, snad podle projektu Františka Maxmiliána Kaňky, začala 1718 novostavbou konventu. Novostavba kostela, která ze starého chrámu zachovávala starší průčelí gotického chrámu včetně pozoruhodné věže, část obvodových stěn a částečně respektovala i půdorys, byla zahájena 1737 za přítomnosti architekta chrámu, Kiliána Ignáce Dietzenhofera.
Architektura a rekonstrukce kaple
Pravoslavný původně gotický barokizovaný kostel, který býval součástí kláštera augustiniánek. Přesnou podobu středověkého kostela a kláštera neznáme, neboť jediná součást stavby, která se do dnešních dnů zachovala, je štíhlá gotická věž v západním průčelí kostela. Podobu gotického klášterního chrámu však můžeme rekonstruovat na základě archeologického průzkumu.
Jednalo se o jednolodní kostel s pěti klenebními poli křížové klenby a nehlubokým presbytářem se závěrem na půdorysu pěti stran osmiúhelníku. Kostel byl patrně v mnohém podobný dalším současně budovaným sakrálním stavbám v blízkém okolí, především rovněž jednolodnímu kapitulnímu kostelu sv. Apolináře. Dodnes výrazným společným rysem s kostelem sv. Apolináře a kostelem Panny Marie Na Trávníčku je podobné utváření věží se štíhlými oktogonálními horními patry. Dominantní postavení v průčelí kostela zaujímá štíhlá věž původní gotické stavby, která až do výše 3. patra probíhá na čtvercovém půdorysu, jež se v horních dvou patrech mění na oktogonální. Spodní část překrývá portikus z období před rokem 1740, kdy byla postavena sousední zvonice. Věž má ve vyšším patře fragment štíhlého gotického okna, stejně jako v oktogonálních patrech. Horní patro sloužilo jako zvonice, otevírá se tak okny do všech osmi stran.
Fasády kostela vedle střední věže byly několikrát novodobě upraveny, po pravé straně i zvýšeny. Pouze torzo staršího řešení je znatelné v půdním prostoru.
Historické souvislosti a výzdoba
Kaple svaté Kateřiny na Karlštejně sloužila jako soukromá modlitebna císaře Karla IV. v jeho rezidenci na Karlštejně. Důležitý moment nastal 27. března 1357, kdy byly vysvěceny dvě dosud nezasvěcené kaple včetně kolegiátního kostela. Tímto činem se pevně stanovila funkce kostela a přilehlých prostor, včetně této kaple. Název kaple se poprvé objevuje v hradním inventáři z roku 1515.
Miniaturní prostor má obdélníkový půdorys a bohatý sedlový portál. Osvětlení zajišťují dvě okna s kružbovým dělením a širokým profilovým ostěním. Prostor byl po změně kaple na soukromou modlitebnu částečně zakryt nástěnnými polodrahokamy a žebra klenby byla pokryta pozlacenou puncovkou. Dveře byly pobiaty zlatými plechovými pruhy, kde se v kosočtvercích střídaly malovaný český lev a říšský orel.
Kaple dokládá bohatství a zbožnost vrcholného středověkého mocnáře a patří k nejlépe dochovaným prostorám hradu Karlštejn. Stavební vývoj kaple zahrnuje gotickou dispozici a pozdější barokní úpravy, včetně světlých i temných místností, které odrážejí proměny kaple v průběhu času.
Současná podoba a související památky v okolí
V blízkosti kaple stojí další objekty a pamětihodnosti Karlštejna a okolí, včetně sochy Piety před kostelem, kostelů sv. Kateřiny a Nejsvětější Trojice, stejně jako muzejních i přírodně-geologických zajímavostí Krušných hor. Významnou součástí regionu je také naučná stezka Flájská hornatina a Mikulášská štola s bohatou historií a moderním muzeem.
Architektonické srovnání ukazuje, že věže kostela a dalších kostelů v okolí sdílejí podobu štíhlých oktogonálních pater a že ochranné prvky gotické architektury byly zachovány i při následných barokních úpravách. Kromě výše zmíněného jsou v okolí další kapličky a pomníky, které souvisejí s historií hor a hornictví v Krušných horách a s osobními příběhy místních osobností.
- Kostel sv. Kateřiny stojí na Růžovém vrchu, jehož počátky sahají do 17. století a prošel barokní úpravou.
- Nejsvětější Trojice v Malém Háji pochází z roku 1791 a dodnes má zachovalý hřbitov.
- Pomník A. Günthera a další památná místa připomínají historii kraje a jeho obyvatel.
Turisticky je Hora Svaté Kateřiny propojena s cílovými místy turistických tras a cyklostezek, které vedou i do Německa. Rozhledna na Růžovém vrchu, kapličky Ecce homo a Kateřinská štola patří k oblíbeným zastávkám návštěvníků, kteří obdivují výhledy a historické souvislosti regionu.
Náhledy do architektury a historických souvislostí si lze doplnit i vizuálně prostřednictvím ilustrací a map regionu.
Karlštejn Dokument CZ HD 2017
Kaple svaté Kateřiny na Karlštejně tak představuje jedinečný příklad goticko-barokní přestavby, která zachovává část původního průčelí a věže, a zároveň odhaluje bohatství a pohnutou historii královského dvora během staletí. Její význam spočívá jak v náboženském a duchovním významu pro Karla IV., tak v architektonické hodnotě, která byla dále rozvíjena během barokní obnovy 18. století.