Kaple svatého Vojtěcha se vyskytuje na různých místech českého venkova s bohatou historií, která odráží proměny krajiny, církevních pořádků i místní společnosti. Nalezneme ji v lese nedaleko Vrčeně, na svahu Chlumce severně nad silnicí II/191 směřující k Rožmitálu pod Třemšínem, a také ve Výrově a u vrchu Větrov nad Voticemi, z nichž každá má svůj jedinečný příběh a architektonický styl.
Historie a vznik kaplí
Jeden z vrcholů poutnické kultury tvoří kaple v lese u Vrčeně, která vznikla koncem 16. století, kdy ji údajně založil Adam ze Šternberka, nejvyšší purkrabí království Českého, a její výzdobu doplnila manželka Maxmiliána, říšská hraběnka z Hohenzollernu. V roce 1684 zde byla postavena nová, raně barokní kaple hraběte Václava Vojtěcha ze Šternberka, majitele zámku Zelená Hora.
Kaple ve Výrově byla postavena v roce 1901 v pseudobarokním slohu za pomoci občanů a rodáků, poprvé zmiňovaná na počátku 14. století. Roku 2001 byla opravena. Každý rok kolem 23. března, na svátek sv. Vojtěcha, se zde koná mše. Před kaplí stojí jednoduchá dřevěná kazatelna a pamětní kříž s litinovou reliéfní deskou z 2. poloviny 18. století.
Architektura kaplí
Kaple svatého Vojtěcha v okolí Vrčeně byla postavena ve tvaru osmiboké centrální stavby s osmibokou kupolí a lucernou, stěny jsou členěny nikami a pilastry. V blízkosti oltáře leží žulový balvan s prohlubněmi, který podle tradice slouží jako místo odpočinku sv. Vojtěcha. V roce 1883 se dočkávala významných oprav, což potvrzuje stáří a význam místa pro místní komunitu.
U kaple sv. Vojtěcha v krajině Nadolanského regionu existuje více prvků spojovaných s poutní kulturou, včetně kruhových lázní, které bývaly v blízkosti kaple a později shořely, a vody, která údajně pramenila bývalými „svatovojtěšskými“ léčivými prameny. Odsunutí spekulací o pramenech svědčí o důrazu na skutečný původ zdroje vody pro lázně, který byl napájen vodou vedoucí ze studánky Dobrá voda ve svahu protilehlého kopce Štědrý.
Poutě, slavnosti a veřejná role kaplí
Kaple se stala cílem mnoha poutníků a zastávkou procesí. Prostranství kolem kaple bylo až do poloviny 20. století dějištěm jarní poutě s mnoha stánky. Poutní kaple sv. Vojtěcha stojí na vrcholu hory Větrov u Votic, kde ji nechal kolem konce 17. století vystavět hrabě Ferdinand František z Vrtby jako poděkování Bohu za to, že ušetřil Votice morové rány. Nedaleko kaple byla u studánky s léčivou vodou ve třicátých letech 20. století zřízena šestihranná kaplička.
Po lesní cestě projíždí poutníci k sousoší Kalvárie a pískovcovým sochám Panny Marie, sv. Kaple sv. Klášter a Kaple Božího hrobu, jejichž vzhled vychází z kaple Chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě. Votice v kraji Blanických rytířů jsou odtud na dosah a turisté se mohou vydat k rozhledně Václavka.
Setkání kultury a přírody
Motýlárium ve Voticích a největší židovský hřbitov Kraje Blanických rytířů dodávají regionu další vrstvy kulturního dědictví a přírodních zajímavostí, které doplňují poutě k kaplím. Poutní místa v regionu tak propojují duchovní tradici s historií šlechtických rodů, architekturou a místní přírodou.
Shrnutí klíčových faktů
- Kaple svatého Vojtěcha u Vrčeně vznikla na konci 16. století; raně barokní kaple byla postavena v roce 1684 hrabětem Václavem Vojtěchem ze Šternberka.
- Osmiboká centrální kaple se sklenutou kupolí a lucernou; žulový balvan u oltáře je považován za památku na odpočinek sv. Vojtěcha.
- Vedle kaple byly v 17.-18. století zřízeny lázně, které však zničil požár; voda byla dodávána ze studánky Dobrá voda ve svahu Štědrého.
- Kaple ve Výrově (1901) byla postavena v pseudobarokním slohu; každoročně se zde koná mše 23. března, na svátek sv. Vojtěcha.
- Kaple na vrchu Větrov nad Voticemi byla postavena na konci 17. století hrabětem Ferdinandem Františkem z Vrtby jako poděkování Bohu; v okolí se nacházejí další sakrální prvky a zajímavosti kraje.
Vizuální doprovod
Pro lepší představu o místech a jejich spojení s krajinnou a sakrální zkušeností lze doplnit vizuální materiál.
Nejlepší náboženské poutní destinace a jejich historie
Vytvoření propojení mezi historií a současností ukazuje, jak poutní kaple fungovaly jako centra duchovního života i společenské organizace a jak jejich architektura odráží historické období, kdy byly postaveny.