Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha je nejvýznamnějším českým římskokatolickým chrámem a dominantou Pražského hradu. Již od desátého století slouží jako sídelní kostel pražského biskupa a roku 1344 byla povýšena na arcibiskupství, což odstartovalo výstavbu impozantní gotické katedrály se třemi věžemi. Stavba byla postupně dokončována po dalších staletích až do roku 1929, a to za složitých historických etap a bouřlivých událostí.
Na počátku stál předrománský kostel založený knížetem Václavem kolem roku 929 na akropoli pražského hradiště. Po smrti zakladatele byly jeho ostatky uloženy v kostele a začal kult sv. Václava. Poté následovalo rozšíření a přestavba rotundy na románskou baziliku zasvěcenou svatému Vítu, Vojtěchovi a Panně Marii, která se stala základem pro budoucí katedrálu. Stavba baziliky s dvojicí věží a trojlodím byla zahájena roku 1060 a krátce po zahájení zemřel kníže Spytihněv II., jehož dědicové pokračovali v díle, vedení převzal nejprve Vratislav II. a později Matyáš z Arrasu, který položil základy pro vybudování chóru a kaplí.
Po smrti Matyáše z Arrasu nastoupil Petr Parléř, mladý stavitel ze Svaté říše římské, jenž rozšířil a dokončil hlavní architekturu včetně Svatováclavské kaple a zvonové věže. V katedrále Parléř zavedl síťovou žebrovou klenbu a výrazné kaple okolo chóru, čímž vznikla typická trojlodní katedrála s bohatým průčelím a komplexním opěrnými systémy. Proslulá Svatováclavská kaple byla vysvěcena v roce 1367 a do roku 1373 vyzdobena. V průběhu času byla dokončena i korunní komora, kde se uchovávají české korunovační klenoty.
Gotická dostavba byla postupně doplňována i po smrti Karla IV. a Parléřových nástupců: královská oranata, Wohlmutova kruchta a později další architektonické zásahy. Po velkém požáru v roce 1541 následovaly opravy a nové zvony, střecha a další prvky; katedrála byla několikrát upravována v renesančním a barokním slohu. Definitivní dostavba proběhla až v 19. a 20. století Jednotou pro dostavění chrámu sv. Víta (spojeno s Josefem Krannerem a Josefem Mockrem, poté Kamilem Hilbertem).
V moderní části se nachází hlavní loď s výškou klenby 33,2 metru a bočními loděmi. Západní průčelí bylo dostavěno v neogotickém stylu a v jeho věžích se vypíná majestátní kompozice chrámu. V prostoru chóru je Královské mauzoleum a krypta s hrobkou českých králů; po bocích lodi stojí množství kaplí s bohatou výzdobou a portály. Svatovítská kapitula má na starost výzdobu a správu chrámu, zatímco Správa Pražského hradu zajišťuje turistický provoz a údržbu areálu.
Kaple sv. Václava je srdcem chrámu, její výzdoba kombinuje starší litologii a fresky z období Karla IV. i pozdějších dob; uprostřed kaple stojí náhrobní oltář sv. Václava a vzácná socha sv. Václava od Petra Parléře. Uprostřed hlavní lodi je vidět Královské mauzoleum, zatímco kolem chóru se nachází 19 kaplí a další prostory. Mezi nejvýznamnější patří kaple sv. Vojtěcha, kaple Božího hrobu, Schwarzenberská kaple a královské oratorium; v presbytáři se odráží bohatá fenomén současné i dávné architektury.
Korunní komora skrývá české korunovační klenoty, včetně Svatováclavské koruny, Královského jablka a Královského žezla; klenoty jsou vystavovány při významných událostech. Klenoty bývaly v minulosti často přemísťovány do bezpečí během válek a nepokojů. Deska atd. Na dotazy ohledně pamětní desky na stěně Velké věže existují historické diskuse a nejistoty, ovšem tradiční informace tradičních pramenů poukazují na gotickou pamětní desku z roku 1396 umístěnou na jižní stěně Velké věže a zobrazující svatováclavskou orlici, českého lva a arcibiskupské břevno. Pokud vás zajímají detaily, doporučují se obrátit na specializované historické prameny a katedrální studia.
V současnosti je katedrála místem bohoslužeb a důležitým symbolem české kultury; je však také významnou galerií pro sbírky sochařských a malířských děl a jedním z hlavních míst korunováčních obřadů. Návštěvníci mohou obdivovat jedinečné ukázky gotického a neogotického umění, stejně jako cenné reliéfy a fresky, mezi nimiž dominuje Svatováclavská kaple a královské mauzoleum. Katedrála je rovněž místem archeologických výzkumů, během nichž byly objeveny pozůstatky předchozích staveb a rotundy, jejichž fragmenty bývají prezentovány v okrajových částech expozice.
- Původ a vznik rotundy a prvních staveb na místě dnešní katedrály.
- Gotická dostavba v 14. století pod vedením Matyáše z Arrasu a Petra Parléře se Svatováclavskou kaplí a věžemi.
- Renesanční a barokní zásahy po 16. století, včetně Wohlmutovy kruchty a rekonstrukcí po požárech.
- Novogotická dostavba v 19. a 20. století a slavnostní vysvěcení v roce 1929.
- Korunovační komora a skladování korunovačních klenotů.
Liturgický program chrámu pokračuje až do dnešních dnů; v historické diskuzi kolem vlastnictví a správy chrámu hrála klíčovou roli Správa Pražského hradu a Metropolitní kapitula u svatého Víta. Případ právních sporů o vlastnictví byl ukončen dohodou v roce 2010 mezi pražským arcibiskupem a prezidentem republiky, což zdůrazňuje nuance středověkého pojetí vlastnictví kostela, který byl tehdy chápán jako právnická osoba sama o sobě a jeho vlastnictví se v průběhu času měnilo.
V současnosti je chrám nejen místem bohoslužeb, ale i pokladnicí korunovačních klenotů a mauzoleem českých panovníků a arcibiskupů. Zároveň slouží jako prostor pro výstavy a vzácná díla; z katolického pohledu představuje srdce Svatovítské kapituly a chrámovou komunitu, která spravuje nejen duchovní, ale i kulturní dědictví české historie.