Rozhovor při kázání: U nás v kostele může při kázání každý přispět k porozumění biblického textu otázkou nebo svou zkušeností. Není to neobvyklé, píše se o tom ve dvou vatikánských dokumentech. 1. 11. 1973 uveřejnila Kongregace pro bohoslužbu a svátosti Direktář pro mše s dětmi (Pueros Baptizatos per le Messe dei fanciulli) - viz Acta Apostolicae Sedis 66 (1974), str. 44.48. In omnibus Missis cum pueris magnum momentum homiliae tribuendum est, qua verbum Dei explanatur. Homilia pueris destinata interdum in dialogum cum iis transibit, nisi praeferatur, ut in silentio auscultent. Ve všech mších s dětmi je třeba věnovat velkou pozornost homilii, kterou se vysvětluje Boží slovo. Homilie určená dětem má mnohdy probíhat v dialogu s nimi, pokud není potřeba, aby naslouchaly v tichu. 15. 8. 1997 byla tato možnost rozšířena pro kázání pro dospělé v Instrukci k některým otázkám ohledně možností laiků podílet se na službách vykonávaných kněžími, kterou vydalo společně osm (!) vatikánských kongregací - viz Sekretariát ČBK 2001. V článku 3 o homilii, § 3: Celebrující služebník (kněz) může někdy při homilii obezřetně využít pro objasnění možnosti dialogu, kterým však nikoho nepověřuje povinností kázat. Tuto instrukci schválil papež sv. Jan Pavel II. a nařídil její zveřejnění 13. 8.
Historie a architektura kostela: Původně ze 14. století, pobořen za třicetileté války. V letech 1748-1749 dostal barokní podobu, roku 1892 byl přestavěn architektem Janem Vejrychem do novorenesančního slohu. Poslední generální oprava a elektrifikace proběhly v roce 1973. Vnitřní úprava zroku 1978. Oltář tvoří blok starohorní břidlice z klecanského lomu, který býval největším lomem ve středních Čechách.
Presbytář a sochařská výzdoba: V presbytáři závěsný art protis od Běly Kolčákové - Madona v rajské zahradě (1981). Po stranách tapiserie jsou reliefní novodobé kopie soch sv. Jana Nepomuckého a sv. Františka Xaverského, zachovaných z barokního oltáře, které byly, jako mnoho jiných v posledních desetiletích, ukradeny. Okradeny o výzdobu jsou také oba postranní rokokové oltáře sv. Jana Nepomuckého a sv. Posaďte se mezi ostatní, přidejte se k jednoduchým kánonům. Zaposlouchejte se do krátkého čtení z Bible. Zveme vás k varhanám, v malých skupinkách vám ukážeme, jak a proč hrají, jestli se ještě šlapou měchy, kolik mají varhany píšťal a všechno ostatní, na co se zeptáte.
Podrobnosti o historii a rekonstrukcích: Klecany- kostel Nanebevzetí Panny Marie zde stával podle farní kroniky už za panování Karla IV. a první písemná zmínka je z roku 1332. Opravu provedl v roce 2014-15 zdarma kovář pan Václav Minařík z Mšeneckých Žehrovic. Hlavní oltář z roku 1888 byl v roce 1978 nahrazen jednoduchým oltářem kamenným. Odstraněna byla i kazatelna a kostelní lavice - vše bylo napadeno dřevomorkou. Kostel byl několikrát vykraden. Nad hlavním oltářem je umístěn art protis Madona v rajské zahradě od Běly Kolčákové. Po stranách jsou dřevěné reliéfy sv. Jana Nepomuckého a sv. Františka Xaverského. Byly vyřezány podle ukradených barokních soch. Malba na stropě chrámové lodi (P. Maria v oblacích uprostřed andělů) je dílem ak. malíře Vojtěcha Bartoňka. Na postranních rokokových oltářích z 18. století jsou obrazy sv. Jana Nepomuckého a sv. Aloise. Kamenná křtitelnice je z roku 1674, víko je dřevěné, barokní. Kostelní varhany byly vyrobeny firmou Rejna a Černý a mají 8 rejstříků. Do chrámového zdiva v předsíni bylo vsazeno několik náhrobních kamenů ze 16. a 17. století. Ve věži kostela je umístěn hodinový stroj z roku 1729, který byl dílem firmy „Johann Wentzel Neuman Prag“. Kdy hodiny přestaly ukazovat čas, nevíme (poslední zmínka je z roku 1938). V roce 1999 byl ve věži umístěn nový zvon Václav, pořízený z darů občanů a sponzorů. Před I. sv. válkou měly Klecany sedm zvonů, pět z nich bylo v roce 1917 rekvírováno. Díky sbírkám občanů byly v době mezi světovými válkami pořízeny tři nové zvony. V době II. světové války byly odvezeny všechny. Vrátil se pouze jeden - byl puklý (z roku 1728 barokní). Je umístěn ve výklenku hlavní kostelní lodi.
Další součásti a souvislosti: Klecany-Drasty, klášterní kostel sv. Zdiby, kostel Povýšení sv. Odolena Voda, kostel sv. Veliká Ves, kostel sv. Líbeznice, kostel sv. Hovorčovice, kostel Narození sv. Podolanka-Cvrčovice, kostel Stětí sv. Brandýs nad Labem-Stará Boleslav - Brandýs nad Labem, kostel sv. Brandýs nad Labem-Stará Boleslav - Brandýs nad Labem, kostel Obrácení sv. V letech 2019 a 2020 prošel kostel a jeho areál významnou stavební obnovou. V průběhu restaurátorských prací vedených MgA. Tomášem Skalíkem byla pod podlahou druhého podlaží věže nalezena doposud neznámá horní část archivolty, další části byly zjištěny sondami provedenými do zdiva podvěží a archeologicky pod jeho podlahou. Významný pokrok v poznání kostela Neposkvrněného Početí Panny Marie ve Starém Městě i jeho západního portálu umožnilo nasazení moderních digitálních zobrazovacích a dokumentačních metod: laserové skenování, fotogrammetrie, archeogeofyzika. Baziliku je tak možné přiřadit ke skupině raných městských kostelů, jež vznikaly ve významných středoevropských městech napojených na těžbu drahých kovů a obchodní trasy. Není pochyb, že výjimečná stavba je úzce spojena se založením a rozvojem Bruntálu jako nejstaršího institucionálního města v českých zemích a její západní portál představuje významnou památku na bruntálskou městskou lokaci. Náleží do skupiny staveb, které se ve střední Evropě na prahu vrcholného středověku šířily spolu s procesem osidlování a exploatace drahých kovů v horských a podhorských oblastech. Na cenu NPÚ v kategorii IV. Objev, nález roku je navrženo Biskupství ostravsko-opavské, zastoupené Ing. Mgr. Miroslavem Přikrylem a Art Consultancy, s. r. o., zastoupená MgA. Kostel najdeme v obci Neděliště v Královéhradeckém kraji. Krypta nedělišťského kostela sloužila jako rodová hrobka majitelů panství. Jedním z nich byl také Karel Ferdinand Dobřenský z Dobřenic, který stojí za stavebními úpravami ze začátku 18. Střechou zatékalo, silně poškozené byly rovněž oplechování věže i sanktusníku, žlaby a svody. Příběh obnovy kostela Nanebevzetí Panny Marie v Nedělištích je úzce svázaný s působením farního společenství v čele s paní Marií Rybovou, která byla od začátku skutečným hybatelem věcí. Během několika následujících let se v příkladné spolupráci s památkáři podařilo opravit nejen střechu, ale také obnovit celý vnější plášť kostela. Oprava střechy zahrnovala výměnu střešní krytiny, včetně nahrazení poškozených dřevěných prvků podbití a laťování, i obnovení veškerých klempířských prvků. Vyměněna byla okna, na věži proběhla repase zvonu a kostel získal novou fasádu. Tato nákladná akce se uskutečnila především díky dotaci Ministerstva pro místní rozvoj. Nemalou částí ovšem přispěla obec Neděliště i farnost Všestary, k níž Neděliště náleží. Aktivně se zapojili i obyvatelé obce. Ještě v průběhu stavebních prací se místní rozhodli také pro odborné restaurování hlavního oltáře, jehož autorem je s největší pravděpodobností sochař Jiří František Pacák († 1742). Neutuchající úsilí nakonec vedlo k obnově a zrestaurování i zbývajícího barokního mobiliáře - dvou bočních oltářů (Navštívení Panny Marie a sv. Zajímavostí je, že se na oltářích pod nátěrem hutných olejových barev intenzivních tmavých odstínů dochovala původní barevná vrstva. Restaurování probíhalo do roku 2024 a bylo financované z dotací Ministerstva kultury a obecního rozpočtu.
Meta popis: Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Klecanech, jeho historie, kázání s dialogem, stavby a rekonstrukce, a souvislosti s Národním památkovým ústavem.
tags: #kostel #klecany #narodni #pamatkovyustav