Svatý stolec dnes, v sobotu 2. září, zveřejnil list papeže Františka adresovaný kard. Dominiku Dukovi, jehož Svatý otec již v červenci jmenoval papežským legátem na mariánském jubileu ve smolické svatyni v poznaňské arcidiecézi. Kardinála Duku budou při oslavách 9. září provázet mons. Bogdan Częsz, poradce Komise pro nauku víry při Polské biskupské konferenci a mons. Svatý otec v latinsky psaném listě, datovaném na památku sv. Ignáce z Loyoly, připomíná evangelní uzdravení setníkova služebníka jako jednu z mnoha epizod Ježíšovy služby nemocným a trpícím. Kde je Kristus, je však vždy také jeho laskavá Matka, již věřící oprávněně nazývají „Uzdravení nemocných“ a k níž se obracejí jako k matce, která se přimlouvá u Boha, pokračuje papež.
Rovněž obraz Smolické Madony v poznaňské arcidicézi je uctíván pod tímto titulem („Uzdravení nemocných“) již od 14. století a 9. září bude ozdoben korunou, kterou papež František požehnal 17. května ve Vatikánu. Jak papež píše, stane se tak k větší slávě a nádheře blahoslavené Panny Marie, o jejíž ochranu a přímluvu věřící žádali zejména v čase koronavirové pandemie. Papež na tento obřad vysílá jako svého zástupce kardinála Duku jako výjimečného mariánského ctitele a s důvěrou mu svěřuje tento úkol.
Zvláště jej žádá o předání pozdravů poznaňskému arcibiskupovi a všem dalším bratrům v biskupské službě, kněžím, jáhnům, osobám zasvěceného života a shromážděným laikům. Papež František dále svého legáta vybízí, aby poutníky povzbudil ke stálé synovské úctě k Matce Boží, jejíž přímluvě mají svěřit veškeré své životní starosti, neboť Ona přivádí všechny své děti k Bohu, který je cesta, pravda a život. V závěru listu Svatý otec ujišťuje o své modlitbě za misi kardinála Duky a svěřuje jej pod láskyplnou ochranu Panny Marie a sv. Josefa.
Necelé dva a půl měsíce zbývá do návštěvy papeže Benedikta XVI. v Česku. Přiletí na konci září a postupně navštíví Prahu, Brno a Starou Boleslav. Návštěva papeže patří k nejvýznamnějším událostem u nás. Naposledy tady byl Jan Pavel II., a to bylo v roce 1997. Jak se katolická církev na papeže připravuje? Budeme se ptát. Exkluzivním hostem Dvaceti minut Radiožurnálu je kardinál Miloslav Vlk. Dobrý den. Pane kardinále, papež Benedikt XVI. je také jenom člověk.
V pátek uklouzl v koupelně a zlomil si ruku. Na konci září tedy papež bude v České republice. Ty organizace a zajišťování ještě probíhám, poněvadž je třeba připravit mnoho těch technických věcí, logistických, jak se říká, to znamená tribuny a prostě umístění jednotlivých návštěvníků, těch VIP návštěvníků a tak dále. Parkoviště třeba, já nevím, u letiště v Brně a také ve Staré Boleslavi, tak tohle to jsou všechno takové důležité věci pro tu přípravu. On se bude přepravovat letecky. Do Staré Boleslavi. Tak z bezpečnostních důvodů, ale také z toho, aby se šetřil čas, aby to proběhlo rychle a aby to bylo také i pohodlnější a tohle to všechno je zapotřebí samozřejmě zajistit. Veliká bezpečnostní opatření a tak dále. Ono tohle je obrovsky vlastně mnoho.
Tak je to samozřejmě nadnesené, když říkám, každý krok je naplánován. A tím chci říci, že prostě jednotlivé ty aktivity jsou přesně definované. Tak první kroky, když jsme zmiňovali ty kroky papeže, hned po přistání povedou do kostela Panny Marie Vítězné u Pražského Jezulátka. Pražské Jezulátko je ve světě velmi známé, zvláště v hispánských oblastech, jako třeba v Jižní Americe, na Filipínách a podobně, protože Pražské Jezulátko, tato soška přišla ze Španělska, za Třicetileté války sem byla přinesena jednou z Lobkovicen, a právě v těch španělských oblastech je velice ctěná.
A tato soška za komunismu prostě u nás tato úcta povědomost byla zcela zablokována. Papež odslouží dvě mše, jednu v Brně Tuřanech, jednu ve Staré Boleslavi. Já jsem se dnes dočetla v Mladé frontě, že papež nebude mluvit svým rodným jazykem, že mu jeho spolupracovníci němčinu rozmluvili kvůli historickým souvislostem. Jistě, že takové ty reminiscence u nás na dobu nacismu jsou, jistě u té zvlášť u té nejstarší generace živé, a myslím si, že to papeži nepotřebovali mnoho rozmlouvat, že bylo spíš upozornění, že je tady tato věc citlivá a že papež bude mluvit při bohoslužbách italsky, při ostatních kontaktech anglicky. Nám je to... V evangeliu, v bibli tedy, Kristus říká Petrovi, prvnímu papežovi, aby on upevňoval bratry, jo. Podpíral bratry, posiloval bratry. A tohle to, myslím, je takový základní papežův úmysl, proč sem přichází.
Historie a současnost volby papeže a role kardinálů
To jako ne zcela sdílím, že bychom byli nejateističtější zemí, jak se často traduje, to není pravda, ale spíš náboženská lhostejnost. Návštěva papežova je návštěva především pastorační, pastýřská, tedy náboženská, a takže hostitelem je církev v této zemi ať už, řekněme, biskupská konference, anebo vlastně nuncius, který je zástupcem Vatikánu. Papež bude bydlet právě na nunciatuře. Tak, tak se to říct nedá, protože většina té prostě přítomnosti papeže je přítomnost náboženská, jo, to znamená bohoslužba, setkání třeba s kněžími a řeholními sestrami ve Svatovítské katedrále, a takže tohle to jsou náboženské aktivity, a tam jako má místo především samozřejmě církev.
Tyhle ty návštěvě papežské jsou návštěvy, které se pohybuje v určité diplomatické rovině. Tam většinou se mnoho ty bolestné momenty a okamžiky, aspoň ne veřejně, se prostě nezmiňují. To, myslím si, takovou tu pozici papež nemá. Ta smlouva s Vatikánem, když jsme ji zmínili jako první takový ten z vašeho pohledu bolestný problém, tak ona byla vlastně vládou už schválena v roce 2002, teď je řada na poslancích, vypadá to, že tato sněmovna v tomto složení už tu smlouvu jaksi neschválí. Já se domnívám, že není politická vůle tuto smlouvu schválit.
Ano, on komunismus je v hlavách hodně i politiků ještě a té naší politické scény i v různých úřadech třeba, u Nejvyššího soudu, že jo, známá, známý proces s katedrálou, ten měli v ruce někteří komunisti u Nejvyššího soudu, takže to není prostě jako divu. A obecně většina národů, většina států v Evropě smlouvy má, to je prostě jako běžná věc, že se uzavírá. To říká kardinál Miloslav Vlk ve Dvaceti minutách Radiožurnálu.
Co bude dělat po skončení návštěvy? Zeptáme se právě teď. “Jak je to s tím vaším koncem, z jakého postu budete odcházet, skončíte jako arcibiskup nebo i jako kardinál?” V církvi je běžné, že biskupové a kardinálové, když dosáhnou 75 let svého věku, podávají demisi, do rukou papežových, protože papežem byli jmenováni. A já jsem byl jmenován do funkce arcibiskupa pražského a z této funkce podávám demisi. A zatím, před dvěma roky jsem to udělal, byla prodloužena ta moje jaksi funkce. A domnívám se a máme oficielní zprávy z Vatikánu, že v letošním roce ta demisi bude přijata a zřejmě teď před papežovou návštěvou ne, ale potom v závěru roku. Takže to je jedna věc, arcibiskup pražský. A titul kardinál, to je titul, to není funkce. Ne, že je to volba, že se diecéze sejde nebo věřící, v každém kostele budou hlasovat, to ne, ale všichni biskupové k tomu mají možnost říct a dát návrh. Jsou také vyzváni. A i mnozí kněží, anebo i třeba laici. A tyto ty návrhy, ty se sejdou u papežského nuncia a papež je uspořádí a zhodnotí a potom jaksi dává 3 jména, takzvané terno, posílá do Vatikánu, do, na státní sekretariát.
A vy jste říkal, že tady máte určité signály, že tentokrát už přijmu tu vaši demisi nebo pražského arcibiskupa. Tak samozřejmě, že ve Vatikáně mám kontakty i třeba s tím kardinálem Re, který je jaksi vedoucím té kongregace pro biskupy. Takže oni vám naznačili, tito lidé z okolí papeže, že papež zřejmě tedy přijme tu vaši demisi. No, vadit. Co chcete dělat, protože zůstanete dál kardinálem, takže s tím jsou spojeny nějaké povinnosti, nebo už to bude spíš taková jakoby čestná pozice? Každý biskup a vlastně každý kardinál je také členem v Římě některé vatikánské kongregace. Já jsem třeba členem kongregace pro východní církve a papežské rady pro média a tohle to zůstane, dokud jako nebude z té funkce odvolán, čili tady se budu účastnit.
Hlavní indície a budoucí souvislosti
Když vezmeme tyto tři velké "kauzy", smlouva s Vatikánem, majetkové vyrovnání státu s církvemi, spor o katedrálu svatého Víta, to jsou všechno velká témata, která provázela celou tu vaši kariéru. Ani jedna z těch věcí se úplně nepodařila dovést do pro vás přijatelného konce. Tak ty vztahy mezi církví a státem, aby tady byl i ten zákon, vy jste ho sice nejmenovala jako kauzu velikou, ale ten zákon o vztahu církve a státu, ten také nebyl v podstatě dotažen do konce a není vyhovující pro církev. Takže tohle to, že tady nejsou, nejsou vztahy, a potom i to majetkové vyrovnání, že tu není, nejen proto, že my jsme se vzdali všeho majetku teď v tom posledním návrhu, ale že prostě jsme závislí na státu v téhle té oblasti ekonomické.
My máme svobodu, tady je svoboda, ale ekonomicky jsme závislí na státu a často nám předhazují a politici někteří to využívají a říkají, daňoví poplatníci musíte platit na církev, což není pravda vůbec, to je populismus, poněvadž stát má v rukou majetek církve. A z toho majetku prostě církev platí, a to je jen část, protože když se navrhovalo to majetkové vyrovnání, těch 38 miliard, tak někteří říkají, že je to příliš mnoho. A ti zapomínají, že podle propočtu vedoucího fakulty ekonomické je ten výnos toho majetku za těch, za doby komunismu, za doby tohoto demokratického státu byl prostě takový, že po odečtení toho, co stát dával církvím, zbývá tady nejméně 120 miliard. A my jsme tyto miliardy na stůl nedali.
Vy jste jednal, pane kardinále, se všemi vládami. Která vláda byla vůbec podle vás k církvi nejvíce vstřícná, s kým se vám nejvíce jednalo, ať už je to o jakémkoliv tématu. Vy jste zažil opravdu všechny porevoluční vlády, s každým jste jednal. Myslím si, že na začátku těch 90 let, aspoň tak do roku 95, to bylo takové vstřícné a takové, by se dalo říct, pozitivní. A i teď s tou poslední Topolánkovou vládou se jednalo poměrně jaksi dobře a byla tady ochota. Vy jste v podstatě dával před volbami do Evropského parlamentu takové "doporučení", aby lidé nevolili ty strany, které se podílely na pádu Topolánkovy vlády. A pak to je jasný. Je to diplomaticky řečeno, ale to samé. Připravuje se pastýřský list před volbami, to připravuje biskupská konference a samozřejmě, že my do stranické politiky nevstupujeme. To zásadně.
Kardinál Miloslav Vlk byl hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Děkuju za to. Za chvilku další zprávy Radiožurnálu. Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o.
Konkláve, 6. května: Poutníci i kardinálové na cestě do Vatikánu
tags: #kardinal #papezskych #listu