Miloslav Vlk se narodil 17. května 1932 v jihočeské Líšnici (okres Písek). Po maturitě mu nebylo dovoleno studovat a pracoval tedy jako dělník v továrně Motor Union v Českých Budějovicích. Po absolvování vojenské služby byl přijat na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor archivnictví, kde studia dokončil promocí v roce 1960. Poté působil jako archivář v Okresním archívu v Třeboni, v Jindřichově Hradci, Okresním a Městském archívu v Českých Budějovicích, kde se později stal jeho ředitelem a publikoval řadu odborných článků.
V roce 1964 zahájil studium na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Litoměřicích a 23. června 1968 byl vysvěcen na kněze v Českých Budějovicích. Krátce poté jej biskup Josef Hlouch jmenoval svým sekretářem, což vyvolalo odpor tehdejších politických autorit. Proto byl v roce 1971 přeložen do malých farností na Šumavě - Lažiště a Záblatí, a po šestnácti měsících se v roce 1972 stěhuje do Rožmitálu pod Třemšínem, kde působí sedm let. Zde mu byl v roce 1978 odebrán „státní souhlas“ k veřejnému výkonu kněžské služby a musel hledat civilní zaměstnání. Jako jiní potrestaní kněží pracoval jako umývač výkladních skříní v Praze a později jako archivář ve Státní bance československé. Deset let žil v Praze a tajně působil ve skupinách věřících.
Dnem 1. ledna 1989 mu byl vrácen „státní souhlas“ a stal se farářem na Klatovsku - v Žihobcích a Bukovníku, později v Čachrově, Javorné, Železné Rudě, Běšinách a Strážově na Šumavě. Dne 14. února 1990 byl jmenován českobudějovickým biskupem (biskupské svěcení 31. března 1990) a 27. března 1991 pražským arcibiskupem a českým primasem, nástupcem kardinála Františka Tomáška. Dne 26. listopadu 1994 jej papež Jan Pavel II. jmenoval kardinálem.
V letech 1993-2001 byl předsedou Rady evropských biskupských konferencí (CCEE). Od roku 1994 byl členem Papežské rady pro sdělovací prostředky a Kongregace pro východní církve. V květnu 2007 dosáhl kardinál Vlk 75 let věku a nabídl papeži Benediktu XVI. rezignaci; papež mu prodloužil výkon funkce pražského arcibiskupa na další dva roky. Dne 13. února 2010 přijímá papež Benedikt XVI. rezignaci kardinála Vlka na pastorační vedení pražské arcidiecéze kvůli dosažení stanovené věkové hranice.
Kardinál Miloslav Vlk byl nositelem řady ocenění. V roce 1999 obdržel Velký kříž za zásluhy Německého spolkového státu. Roku 2002 mu prezident Václav Havel propůjčil řád Tomáše Garrigua Masaryka. V roce 2001 obdržel čestnou medaili Masarykova demokratického hnutí a mezinárodní cenu města Görlitz - Brückepreis. V roce 2006 získal ocenění Ackermann Gemeinde za uzdravení paměti Čechů a Němců. Kardinálu Vlku bylo uděleno také několik čestných doktorátů, včetně tří čestných doktorátů v letech 1992-1993.
Jako arcibiskup Prahy působil Miloslav Vlk od roku 1991 do roku 2010, kdy byl, v rámci církevní disciplíny, v době konkláve v dubnu 2005 účastníkem volby papeže Benedikta XVI. V roce 2007 podal rezignační dopis k 75. narozeninám, která však papež nepřijal; setrval tedy ve funkci ještě dva roky, než byla rezignace oficiálně přijata 13. února 2010. Před převzetím arcibiskupského úřadu vedl obnovu diecézních struktur, školství a řeholního života a po nástupu do pražské metropole se zaměřil na budování Arcibiskupského gymnázia, Církevní střední zdravotnické školy Jana Pavla II., Svatojánské koleje a dalších institucí.
Po smrti v roce 2017 se ve světle jeho života ukazuje, že Miloslav Vlk byl klíčovou postavou obnovy české katolické církve po sametové revoluci, pracoval na navrácení církevního majetku a usiloval o majetkové narovnání mezi církví a státem, které vyústilo v roce 2012.
Hlavní etapy života
- 1932 narození v Líšnici, Jihočeský kraj
- 1952 zákaz studia, práce dělníka
- 1955-1960 archivnictví na UK, Praha
- 1960-1968 archivář a ředitel archivu
- 1964 zahájení studia teologie, 1968 vysvěcení
- 1971-1972 přeložení do malých farností, roční pobyt na Šumavě, poté Rožmitál
- 1978 odebrán státní souhlas, práce civilní
- 1989 návrat ke kněžské službě, 1990 biskupem
- 1990-1991 arcibiskupem pražským, primasem českým
- 1994 jmenován kardinálem
- 1993-2001 předseda Rady evropských biskupských konferencí
- 2000-2012 snaha o narovnání majetkových vztahů církve a státu
- 2005 konkláve, papež Benedikt XVI.; 2007 rezignace a následné prodloužení
- 2010 definitivní rezignace na pastorační vedení
- 2017 smrt
Role ve společnosti a církvi
Jako biskup, kterým se stal po pádu komunistického režimu, pracoval na obnově zdevastovaných církevních struktur a vedl boj za navrácení církevního majetku, i když tento boj byl v té době částečně neúspěšný. Jako hlava katolické církve usiloval o majetkové narovnání mezi církví a státem, ke kterému došlo až v roce 2012. V dobách pronásledování však působil částečně v oficiální, státem kontrolované části církve a částečně v neoficiální „skryté církvi“.
V logice české církevní politiky se Vlk stal symbolem obnovy a institucionalizace; jeho práce zahrnovala založení významných škol a institucí, které posílily katolickou vzdělávací a pastorační infrastruktu
Kardinál Miloslav Vlk - jedno z posledních veřejných vystoupení 19.12.2016
Zemřel 18. března 2017 ve věku 84 let na rakovinu plic; rakev s jeho ostatky je uložena v Nové arcibiskupské kapli v katedrále sv. Víta.