Zámek s novogotickou kaplí: renesanční zámecké sídlo s bohatým duchovním dědictvím

Prostá renesanční stavba stojící na návrší zámeckého parku zaujme v interiéru především původními dochovanými ilusivními malbami a nápaditě řešeným dřevěným stropem symbolizujícím nebeský Jeruzalém. Svatyně je funkčním římskokatolickým kostelem. Kostelík Nejsv. Trojice byl původně založen jako soukromá zámecká kaple. Během třicetileté války kaple patrně chátrala, nebo byla vypleněna. Jisté je, že nový pobělohorský majitel Antonio Bruccio ji obnovil z trosek.

Roku 1635 byla znovu vysvěcena a získala statut filiálního kostela. Od té doby se zde konaly pravidelné nedělní a sváteční bohoslužby. K úpadku došlo až koncem 18. století v souvislosti s josefínskými reformami. Záznam z roku 1759 ještě dokumentuje snahu tehdejšího majitele Františka de Paula z Gudenu udržet pravidelný pořad bohoslužeb tím, že stanoví deštenskému kaplanovi roční fundaci 100 zlatých. Nový majitel Ignác Stillfried odmítl tuto částku poskytovat a omezil fundaci na naturální dodávku palivového dřeva.

Farář Matěj Polák patrně ve snaze ulehčit svým povinnostem odmítal v zámeckém kostelíku sloužit mše, což ospravedlňoval poukazem na reformu rušící domácí šlechtické kaple. Zásluhou Johanna Schönburga-Hartenstejna a faráře Bedřicha Kamarýta kaple počátkem 20. století znovu ožila. Roku 1907 jí byl oficiaisně opět přizán statut filiálního kostela a byly obnoveny pravidelné bohoslužby. V roce 1937 byl princ Johann pochován v nově vybudované rodinné hrobce přiléhající zvenku k severní stěně kostela.

Sakrálí činnost byla přetržena až odchodem šlechty v roce 1945 a po zbytek 20. století se omezila pouze na výroční poutě slavnosti Nejsvětější Trojice a několik málo svatebních obřadů. Jednoduchá renesanční stavba je dochována takřka v původní podobě z druhé poloviny 16. století. Mladšího data jsou oba vstupní portály, přístavek venkovní kazatelny a štítová zvonička. V interiéru překvapí ilusivní fresková výmalba dochovaná až na detaily v plném rozsahu.

Datace fresek je sporná, ale vzhledem k tomu, že nejsou nalezeny na pozednici raně barokního krovu, budou patrně z doby dřívější. Až do roku 1936 byly schovány pod vrstvami pozdějších omítek. Strop kostelíku býval patrně od počátku plochý. V devatenáctém století se začalo uvažovat o stavbě „důstojnější“ klenby. Nakonec se roku 1888 podle projektu arch. Františka Kadlece otevřel interiér do starého raně barokního krovu, který byl nově pohledově upraven. V rámci této úpravy byly stěny interiéru vymalovány sytou hlinkovou výmalbou a oltářní architektura získala bílou polychromii. Původní mramorování oltáře bylo objeveno a restaurováno v roce 2005. Titulní oltářní obraz Nejsvětější Trojice je patrně z konce 19. století.

Jeho autorství bývá tradičně připisováno deštenskému faráři Bedřichu Kamarýtovi. Nejzajímavějším prvkem interiéru je bezpochyby náhrobek Jana Káby z Rybňan z roku 1564, na němž se připomíná i pět jeho zemřelých dětí. Tato úmrtí připomíná i o čtyři léta mladší epitaf Janova syna Zikmunda, který je tohoto času instalován v expozici zámku a je v kostelíku pouze zastoupen fotokopií. Ústředním motivem obou děl je ukřižování, kde pod krucifixem klečí zemřelí členové rodiny Kábů z Rybňan.

Zámecká kaple je jedním z nejvýznamnějších a nejokázalejších prostor na zámku Vranov nad Dyjí. Krátce po dokončení Sálu předků se umělecký duch hraběte Michaela Jana II. projevil i v dalším velkolepém projektu - stavbě kaple Nejsvětější Trojice. Tato kaple s podzemní Althannskou hrobkou byla postavena v letech 1699 a 1700 na malebné volné ostrožně, kde se díky své mimořádné architektuře stala skutečným skvostem barokní doby. Interiér kaple zdobí malby významného rakouského umělce Ignaze Heinitze von Heinzenthala, který v oválných výplních nad oltáři zpracoval témata jako Nebe, Ráj a Poslední soud.

Freska na kupoli zobrazuje archanděla Michaela, patrona rodu Althannů a ochránce církve. Kaple byla postavena podle projektu Johanna Bernharda Fischera z Erlachu a Johanna Michaela Rottmayra. Vstup do kaple je vyveden přes výrazné barokní portály, bohatě zdobené štukovými motivy, které dávají návštěvníkům tušit vznešenost prostoru již od prvních kroků. Interiér kaple, navržený v plně barokním stylu, je okouzlující svou majestátností a duchovní silou. Centrální prvek kaple tvoří hlavní oltář, zdobený v typickém barokním stylu, s oltářním obrazem, který zobrazuje náboženský motiv. Tento obraz je nejen duchovním centrem kaple, ale i uměleckým skvostem, který patří k vrcholům barokního umění té doby.

Kaple byla nejen místem bohoslužeb, ale i prostorem pro soukromé modlitby rodiny Althannů, kde se rodina mohla uchýlit k modlitbě a meditaci, daleko od vnějších hrozeb. Dnes je kaple otevřena veřejnosti a představuje důležitý prvek kulturního dědictví. Kromě jejího náboženského významu si návštěvníci mohou vychutnat i umělecké a historické hodnoty tohoto místa. Západní pohled na kapli z roku 2019. Před rekonstrukcí střech. Nepatrné zbytky hradu a trojkřídlý renesanční zámek.

Za česko-uherských válek byl hrad dobyt a pobořen. Lichtenštejnové postavili v r. 1624 v Bludově znovu panské sídlo. Zámek byl rozšířen a celkově barokně upraven na počátku 17. století. Bludovský zámek se nachází přibližně uprostřed obce při nejrušnější křižovatce Mohelnice - Šumperk - Hradec Králové. Část zámku je ze 17. stol. a dnešní podobu ve tvaru písmene U zámek získal počátkem 18. stol. Při posledních stavebních úpravách v polovině 19. stol. Zámek je trojkřídlý jednopatrový převážně v pozdně renesančním slohu. Čelní, střední křídlo je po stranách ukončeno nárožními věžičkami, uprostřed s průjezdem vedoucím do dvora, s portálem s půlkruhovým záklenkem a na straně obrácené do nádvoří s arkádami. Zámek obklopuje bývalý anglický park. Zámek nenabízí žádnou prohlídkovou trasu, je využíván jako sídlo pošty, knihovny a drobných provozoven.

L.P., 2.6. Bor (Tachovsko) - Už šestnáct let probíhá záchrana původně středověkého vodního hradu a později novogotického zámku v Boru u Tachova. Právě část z 19. století restaurátoři již připravují k otevření a obnovují klasicistní výmalbu v saloncích. Lidé se na výsledky jejich práce podívají v říjnu, v dalších částech hradního a zámeckého komplexu ale budou restaurátorské práce pokračovat nejméně další čtyři roky. Část borského zámku je přístupná od roku 2003, po dalších deseti letech práce chystají jeho zachránci otevření další trasy částmi, které vznikly při přestavbě v první polovině 19. století. Prostory by měly vypadat přesně stejně, jako když v nich žili tehdejší vlastníci zámku Löwensteinové. „Barva je namíchána přesně v tónu původní barvy,“ zdůraznil akademický malíř Jiří Rataj. Návrat každého salonku do původní krásy trvá restaurátorům půl roku. Zatímco někde se dělají poslední úpravy, v jiných místnostech restaurátoři ještě vyměřují tvar a rozměry nástěnných maleb. „Místa, která se dochovala, se budou retušovat. Na některých místech se musí udělat kompletní rekonstrukce malby,“ podotkl restaurátor Jan Potklan.

I po podzimním otevření nové trasy ještě bude na borském zámku práce jako na pověstném kostele. Na restaurátory naopak čeká zajímavý historický oříšek, poslední průzkumy totiž odhalily historickou kapli. „Na jedné stěně je vidět zachovalý letopočet, který udává rok 1609,“ přiblížila správkyně zámku Maria Kortanová. Historici odhadují, že nemuselo jít jen o kapli, ale také o stříbrnici. Právě záhadná místnost v hradní části bude dalším cílem restaurátorských prací.

Původní hrad Bor založili potomci Ratmíra ze Skviřína v polovině třináctého století. Dominantou je mohutná válcová věž. Zámek Bor tak představuje významný příklad barokně upravené panské rezidence v regionu.

• Kaple Nejsvětější Trojice na zámku Vranov nad Dyjí jako vrchol barokní architektury
• Raně barokní krovy a renovace 19. století v různých zámcích
• Role rodiny Althannů a jejich hrobky v kaplích
• Renesanční vstupní portály a štukové zdobení kaplí

Současná veřejná přístupnost kaplí a zámků bývá proměnlivá v závislosti na rezervacích a opravách. Před rekonstrukcemi kaplí bývá možné nahlédnout do prostor, které jsou jinak uzavřené. Zámecké kaple často kombinují náboženský význam s uměleckým dědictvím a představují důležité kulturní památky pro region.

Další zajímavosti: Zámek Žinkovy láká návštěvníky na prohlídky Piano nobile a možnosti spojit prohlídku s návštěvou parku a zámockého areálu. Prohlídka trvá zhruba 60 minut a kapacita jedné trasy je 25 návštěvníků. Článek je součástí seriálu Zámky, který zahrnuje i další známe zámky a jejich jedinečná architektonická a umělecká osobitost.

tags: #zamek #s #novogotickou #kapli