Praha - V rámci připravované výstavy Karel Škréta (1610-1674): Doba a dílo dnes do Česka dorazily dva Škrétovy obrazy. Dvě díla, Hra o jablko a Podobizna mladého muže, byla zapůjčena ze soukromých zahraničních sbírek na výstavu, která začne 26. listopadu ve Valdštejnské jízdárně Pražského hradu. Výstava bude dosud vůbec nejrozsáhlejší přehlídkou tohoto významného umělce, zakladatele barokního malířství v Čechách.
Výstava nabídne téměř 400 exponátů, převážně maleb. Vedle prací Škréty budou k vidění také díla jeho syna Karla Škréty ml., práce Škrétových žáků a dílenských spolupracovníků, jakož i vybrané ukázky z děl umělců, s nimiž se Karel Škréta setkal během svého pobytu v Německu a v Itálii, případně obrazy, na které navázal a jimiž se nechal inspirovat ve své vlastní tvorbě.
Karel Škréta, celým jménem Karel Škréta Šotnovský ze Závořic, byl patrně nejvýznamnějším českým barokním malířem 17. století. V Praze maloval oltářní obrazy, například pro Týnský chrám, nedaleko nějž se narodil, nebo pro kostel sv. Prokopa. Vynikl také jako portrétista, kreslíř a ilustrátor. Výstava Karel Škréta (1610-1674): Doba a dílo bude k vidění ve Valdštejnské jízdárně Pražského hradu od 26. listopadu do 10. prosince.
Historie a kontext Škrétova díla
Škrétova spolupráce na Svatováclavském cyklu, jehož osudy a význam jsou uvedeny v textu, ukazuje, že dílo vznikalo pro ambit kláštera bosých augustiniánů v Praze na Zderaze. Když došlo k zrušení konventu během josefínských reforem, rozprodáný soubor zůstal do dnešních dnů jen osm obrazů. Dvě malby se po třech měsících znovu setkaly v Arcidiecézním muzeu a vytvořily malou expozici s dokumentací restaurátorských prací na obou obrazech, provedených v letech 2021 a 2024 ak. mal. Šárkou a Petrem Bergerovými.
Tato sbírka a související díla doplňují oslavy svatováclavského cyklu a ukazují význam Škrétovy dílny a spolupráce s žáky a spolupracovníky. Přibližně 32 velkoformátových pláten je znázorňujících výjevy z legendy sv. Václava a jeho posmrtné slávy.
Vybavení výstavy doplňuje životopis samotného mistra: narozen v Praze v rodině Šotnovských ze Závořic, studium a emigrace, poté Itálii a návrat do Prahy, kde se stal významnou osobností raně barokního malířství. Zároveň se uplatnil jako portrétista, kreslíř a ilustrátor.
Na programu výstavy budou také děl společnosti s Karlem Škrétou spjaté, jakož i ukázky z dílen jeho syna Karla Škréty ml., dílenských spolupracovníků a jeho kontaktů během pobytu v Německu a Itálii. Dále bude zmíněna spolupráce s augsburskými rytci Kilianem a Küselem na přípravě jednolistových ohlášek dizertací, které vycházely i po Škrétově smrti.
Známé práce a jejich význam
Mezi nejvýznamnější práce patří Svatováclavský cyklus z let 1641-1643, inspirovaný barokními prvky a výrazným akcentem zemského patriotismu. Podle restaurátorských a teoretických studií vznikl cyklus pro knihu a vyšel v pražských tiskárnách. Dvě restaurované obrazy ze Svatováclavského cyklu se po mnoha letech potkaly v Arcidiecézním muzeu Olomouc a poslední možnost vidět je spolu je tento víkend, protože obraz Sv. Václav lisuje mešní víno, peče hostie a okopává vinici se vrací do soukromé sbírky.
„Sv. Karel Škréta namaloval v letech 1641-1643 se svými spolupracovníky celkem třicet dva velkoformátových pláten znázorňujících výjevy z legendy sv. Václava a jeho posmrtné slávy.“
Jiná významná díla z pramene ukazují, že Karel Škréta byl významný i v oblasti knižního umění. Jeho návrhy ilustrací se objevují v řadě děl, včetně děl pro univerzitní dizertace a litografii, a rovněž spolupráce s významnými rytci a grafiky 17. století, jako byl Sandrart či Kilianové.
Další součást výstavy a koncepce rodinného portrétu
Na obraze Dionysia Miseroni s celou rodinou zobrazené na ploše s červeným ubrusem, sedí Dionysio Miseroni a rodina kolem něj. Scéna ukazuje mistry, tovaryše i velká kola, která pohánějí stroje, a dovoluje pohled do kamenořezačské dílny. Nejvíce upoutává detail, kdy malá dcerka v popředí komunikuje s divákem. Ferdinand Eusebius, syn Dionysia, sahá po křišťálové váze, která patřila k velké křišťálové pyramidě vyrobené pro císaře; dnes je umístěna v Kunsthistorisches Museum ve Vídni a letopočet je vyryt na spodní části vázy.
Škréta rozvíjel koncepci rodinného portrétu, kde postavy spolu komunikují gesty a pohledy, což je projevem jeho inovativního přístupu k ikonografii a dynamice scény.
Umělecká kariéra a metoda
Škréta získal základní umělecké vzdělání v Praze a později studijní zkušenosti v Itálii a Německu. Po návratu do Prahy vynikl jako jeden z nejvýznamnějších českých barokních malířů a prosadil se v oblasti oltářních obrazů, grafik a ilustrací, a stal se významnou postavou české raně barokní malby.
Jeho díla zahrnují taktéž kresby a grafiku. Přínos jeho dílny zahrnuje spolupráci s dalšími mistry, kteří prošli jeho dílnou, jakož i žáky a tovaryše, kteří pocházeli z jeho ateliéru. Jeho život a dílo bývají často spojovány s triumfálním zobrazením českého baroka a s vyobrazením české národní identity v raném období baroka.
Ukázky z pořadu a výstavní doplňky
Na výstavě budou prezentovány také vybrané ukázky z děl umělců, se kterými Škréta přišel do kontaktu, a to během svého pobytu v Německu a Itálii, případně obrazy, na které navázal a jimiž se nechal inspirovat ve své vlastní tvorbě. Výsledná expozice zahrnuje dosti široké spektrum grafických listů, iluminací a portrétů.
