Restaurátoři v bílém oblečení a rukavičkách z hlavního oltáře Týnského chrámu na Staroměstském náměstí sundali velký obraz od barokního umělce Karla Škréty Nanebevzetí Panny Marie, oltářní nástavec a další menší Škrétovy obrazy. Převezou je do ateliéru, kde je upraví a připraví na rozsáhlou výstavu. Ta začne v listopadu v Jízdárně Pražského hradu a ve Valdštejnské jízdárně, představí více než 400 exponátů, převážně maleb Škréty a malířů jím ovlivněných.
Obraz Nanebevzetí Panny Marie o rozměrech 437 na 265 centimetrů byl prvním, který Škréta pro Týnský chrám namaloval. Obraz vznikl pravděpodobně v roce 1649. „Ten obraz je velmi dramatický, přispívají k tomu výrazy a postoje postav i barevná škála,“ řekl ČTK Vít Vlnas z Národní galerie (NG), který má přípravu výstavy na starosti.
Plátna byla restaurována před 40 lety. Restaurátoři nevěděli přesně, v jakém jsou obrazy stavu, dokud je nesundali. Ihned po sejmutí je z obou stran vyfotografovali a zdokumentovali. Položili je na zem na předem připravenou podložku malbou dolů. Pečlivě sundali dřevenou konstrukci, která plátno drží napnuté. Odstranili všechny hřebíčky, očistili okolí obrazů, přiložili na ně fólii a pak opatrně navinuli na válec. Navinuté plátno pak restaurátoři odmotají až v ateliéru, kde je připevní na pracovní rám a vezmou si je do péče. Naposledy je měli restaurátoři v rukou před 40 lety, řekl ČTK vedoucí restaurátorů NG Petr Kuthan.
„Horní nástavec je ve špatném stavu kvůli slunci, které prochází okny za hlavním oltářem,“ řekl ČTK Kuthan. Poškození je prý vidět na přelepu papíru - jedná se o takzvaný kloboukový hedvábný papír. „Je sluncem úplně spálený a drobí se, při návratu obrazu na místo musíme udělat opatření, které tomu zabrání,“ doplnil Kuthan.
Obraz Nanebevzetí Panny Marie o rozměrech 437 na 265 centimetrů byl prvním, který Škréta pro Týnský chrám namaloval, pravděpodobně v roce 1649. „Ten obraz je velmi dramatický, přispívají k tomu výrazy a postoje postav i barevná škála,“ řekl ČTK Vít Vlnas z Národní galerie, který má přípravu výstavy na starosti. Nanebevzetí je rozděleno na dvě sféry - pozemskou a nebeskou. Na spodní části obrazu, na zemi, lze vidět apoštoly seskupené kolem prázdného hrobu Panny Marie. „Někteří vyjadřují údiv, jiní zvědavě nahlížejí do hrobu, další si pak všímají scény na nebesích, kam Pannu Marii andělé vynášejí,“ popisuje malbu Vlnas. K velkému oltářnímu obrazu patří i nástavec - horní část obrazu umístěná na vrchní část oltáře. Je na ní znázorněna svatá trojice, která přijímá Pannu Marii na nebesa.
Restaurátoři nyní mají zhruba dva měsíce na práci, výstava začne v listopadu. Kromě titulního plátna se na ní objeví také dvě malby z bočních oltářů - Zvěstování Panny Marie (1665) a Svaté rodiny (1664). Obrazy doplní dva nástavce (menší obrazy nad oltáři) nazvané Bůh otec a Nejsvětější trojice. Po výstavě se obrazy na své místo vrátí.
Chrám sv. Mikuláše na Malé Straně v Praze je bohatě propojen s historií Malé Strany a pražského baroka. Základní informace kostela jsou uvedeny v historických údajích: gotický kostel byl původně zasvěcený Mikuláši z Myry a po bitvě na Bílé hoře jej získali jezuité. Kostel byl postupně přestavěn ve dvou etapách, hlavní stavba proběhla v letech 1702-1752 pod vedením Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhoferových a Anselma Luraga. Kopule nad křížením lodi i zvonice tvoří charakteristický pár výškově vyrovnaných prvků chrámu.
Interiér chrámu je považován za nejhonosnější pražský vrcholně barokní prostor. Stěny a prvky vybavení jsou pokryty pravými mramory a umělým mramorem (stucco lustro) od Jana Hennevogela a Josefa Lauermanna, klenby zdobí fresky Jana Lukáše Krackera a Františka Xavera Palka. Sochařskou výzdobu dodaly dílny Ignáce Františka Platzera a Richarda Jiřího Prachnera. Oltářní obraz sv. Mikuláše a další plastiky pocházejí z různých období a dílen, přičemž hlavní oltář je dílem neznámého mistra z počátku 18. století a doplňují jej sochy svatých a alegorické postavy od různých autorů.
Na emporách chrámu je rozsáhlý cyklus deseti obrazů Karla Škréty s tématikou Kristova utrpení, který představuje stěžejní dílo závěrečného období jeho tvorby z let 1673-1674. Tento soubor byl pravděpodobně původně umístěn v Profesním domě. V bočních kaplích lze vidět kopie gotické sošky Panny Marie Foyenské a další renesanční prvky, které byly do nového chrámu integrovány. Hlavní varhany pocházejí z let 1745-1747 a mají více než 4000 píšťal, mezi nimiž podle tradice hrával Mozart během svého pobytu v Praze.
Kostel sv. Mikuláše z Malé Strany je jedním z nejcennějších barokních chrámů severně od Alp. Jeho architektonický celek představuje spolupráci otce, syna a zeť - Kryštofa Dientzenhofera, Kiliána Ignáce Dientzenhofera a Anselma Luraga - a výstavba vedla k vytvoření významného sakrálního prostoru s monumentálním dojmem. Z hlediska výtvarné výzdoby se uplatňuje bohatá spolupráce malířů a sochařů, z nichž nejznámějšími jmény jsou Karel Škréta, Ignác Raab, Jan Bedřich Kohl a František Xaver Palka. Kupole, lucerna a fresky dotvářejí výjimečné dojmy ze světla a barev v interiéru.
Další zajímavosti zahrnují zvonici s historií hlásné služby během socialismu, kryptu pod kostelem, a množství artefaktů v kaplích, včetně oltářů s rokokovými prvky a původních varhan. Při návštěvě chrámu sv. Mikuláše na Malé Straně lze zažít nejen architekturu, ale i bohaté umělecké dílo, které je svědectvím o dávné pražské barokní kultuře a rekatolizačních snahách v době po bitvě na Bílé hoře.
- Rozsáhlá výstava Škréty a jeho vlivů začíná v listopadu v Jízdárně Pražského hradu a ve Valdštejnské jízdárně a nabídne více než 400 exponátů.
- Obraz Nanebevzetí Panny Marie byl prvním nalezeným Škrétovým dílem pro Týnský chrám a vznikl pravděpodobně v roce 1649.
- Horní nástavec obrazů je citlivý na sluneční světlo a vyžaduje ochranná opatření při návratu na místo.
- Interiér chrámu je vyzdoben bohatými mramorovými elementy, freskami a sochařskou výzdobou z dílen významných malířů a sochařů 18. století.
- Desetidílný cyklus Škréty na emporách představuje klíčový soubor jeho posledních let a bývá považován za vrcholné dílo barokní malby v Praze.
