Jeden z nejvýznamnějších českých malířů období baroka Karel Škréta (1610-1674) byl umělec evropského významu. Kam jinam se vypravit za Karlem Škrétou než do Prahy, kde se nejvýznamnější český barokní malíř období baroka narodil i zemřel. I když Škréta často maloval oltářní obrazy a s jeho díly se tak setkáte v řadě kostelů a klášterů po celých Čechách, byl také oblíbeným a zručným portrétistou. Obrazy u něj objednávali umělci, intelektuálové i příslušníci věhlasných šlechtických rodin, namátkou Nosticové, Černínové nebo Šternberkové.
O Praze už byla řeč. Za Karlem Škrétou se vydejte do sbírek starého umění ve Schwarzenberském paláci, kde Národní galerie shromažďuje poklady malířství 17. století a další díla starých mistrů. Jeden z nejelegantněji laděných Škrétových portrétů zobrazuje mladý šlechtický pár, Františka Antonína Hovoru hraběte Berku z Dubé, významného uměleckého mecenáše, a jeho manželku Aloisii Ludoviku Annu rozenou de Montecuccoli původem z Itálie. Právě tam se zobrazená dvojice seznámila během Berkovy kavalírské cesty. Takzvaný vyprávěcí portrét, portrait historié, zachycoval portrétované osoby v převlecích za biblické, mytologické či jiné postavy.
Jeho obliba se po celé Evropě šířila z Francie, z královského dvora Ludvíka XIV. Obraz skutečně připomíná barokní divadelní představení, jaké můžete zažít třeba v zámeckém divadle na hradě a zámku v Českém Krumlově. Berkův vojensky laděný oděv totiž připomíná barokní divadelní kostýmy, a to včetně tepané přílby s chocholem, zatímco šaty jeho manželky odpovídají dobové módě. Výjimečné postavení mezi Škrétovými portréty má dílo nazvané Podobizna řezače drahokamů Dionysia Miseroniho a jeho rodiny. Obraz ojedinělý svou koncepcí je důkazem Škrétových kreativních schopností: kromě samotného řezače kamenů je na plátně zachycena i mistrova rodina, dílna, zaměstnanci a rodinné vztahy.
Zajděte se na tohle velkolepé dílo podívat do Schwarzenberského paláce a zkuste proniknout do soukromí majetné umělecké rodiny. V jejím čele stál glyptik, brusič a fasér drahých kamenů Dionysius Miseroni (1607-1661), po otci původem Ital, po matce Čech. Na obraze je představen jako sebevědomý umělec na vrcholu své životní i umělecké dráhy s druhou manželkou Marií Majorovou z Grosenau a dětmi. Kromě členů rodiny Škréta v pozadí zachytil také těžké brusy poháněné mlýnskými koly a některá Miseroniho díla, která pomohla vznik obrazu zařadit do roku 1653. Škréta zbyl mistrem malířského cechu a získal pověst nejlepšího malíře. O jeho práci byl zájem, jeho malířská dílna ve své době patřila k největším v Praze, a zaměstnával v ní celou řadu učedníků a tovaryšů. Zejména v pozdějších dobách Škréta mnohdy jen naskicoval základ a obrazy dodělávali jiní.
Pro malostranský kostel sv. V Národní galerii je vystavena Škrétova luneta zobrazující narození sv. Václava, budoucího mučedníka, světce a předního patrona české země. Spadá do cyklu, jenž původně čítal třicet dva obrazů (dochovalo se osm) a byl určený pro klášter na Zderaze, v 17. století jedno z hlavních ohnisek svatováclavského kultu. Další obrazy Škréta maloval například pro pražské kostely sv. Tomáše a kostel sv. Štěpána, obraz Obléhání Malty je umístěný v chrámu Panny Marie pod řetězem na Malé Straně.
Jak Škréta vypadal? Ještě za třicetileté války pro Kongregaci sv. Karla Boromejského namaloval scénu, kde sv. Karel Boromejský navštěvuje nemocné morem; k vidění je v Národní galerii. Karel Škréta byl jeden z nejvýznamnějších českých malířů období baroka, který žil v letech 1610-1674. Díla Karla Škréty jsou vystavena v Národní galerii v Schwarzenberském paláci v Praze, kde jsou shromažďovány poklady malířství 17. století a další díla starých mistrů.
Prohlídky zámku Krásný Dvůr a vinice svaté Ludmily ukazují způsoby, jak baroko zasahovalo do krajiny a šlechtických rezidencí. Barokní rezidence s klasicistními prvky, zámek Krásný Dvůr, je spojen s jménem jednoho z předních šlechtických rodů 18. století, rodem Černínů z Chudenic. Prohlídky zámku, rodinné sbírky rodiny Lobkowiczů a historických vinných sklepů je možné spojit s ochutnávkou vín z vlastních vinic. Proslulá vinice svaté Ludmily, široký výběr vín. Kostel sv. Barokní kostel postavený koncem 18. století, zřejmě na místě původní stavby ze 14. století. Česká barokní krajina, kostely, statky, zámky, usedlosti, ale i drobné sakrální stavby patří podle některých kunsthistoriků k nejcennějšímu příspěvku, který v oblasti kultury dala Česká země celému světu.
Ne nadarmo je soubor našich barokních památek tím nejrozsáhlejším památkově chráněným souborem u nás a nikoliv nadarmo chrání jeho notnou část i UNESCO. Typické jsou pro ně dynamické tvary, bohatá výzdoba a dramatické kontrasty světla a stínu, které často zdůrazňují emoce a duchovní obsah. Karel Škréta, celým jménem Karel Šotnovský ze Závořic (1610, Praha - 30. července 1674, Praha) tvoří společně s mladšími malíři Petrem Brandlem a Václavem Vavřincem Reinerem trojici největších malířů českého baroka. Bazilika sv. Václava s kryptou sv. Kosmy a Damiána je postavena na místě, kde byl podle tradice roku 935 zavražděn a po tři roky pohřben sv. Václav.
Kostel sv. Štěpána, který se nachází v Praze ve Štěpánské ulici, byl založen v roce 1351 Karlem IV. a byl jedním ze dvou hlavních farních kostelů zakládaného Nového Města pražského. Kdo jsou johanité nebo špitálníci, maltézští rytíři aneb Suverénní vojenský hospitální řád sv. Jana v Jeruzalémě, na Rhodu a na Maltě? Proč má jedna z nejvýznamnějších a nejstarších církevních organizací tolik jmen? Víte, kde najdete jejich řádový kostel, kdo řád založil a že v Muzeu středního Pootaví ve Strakonicích je jedinečná expozice, věnovaná právě maltézským rytířům? Diecézní muzeum v Litoměřicích sídlí v historických prostorách měšťanského domu č. p. 24/16 na Mírovém náměstí.
Poutní kostel sv. Karolinum je národní kulturní památkou, symbolem Univerzity Karlovy. Od 14. století se zde nacházelo sídlo nejstaršího domu pražské univerzity - Karlovy neboli Veliké koleje (Collegium Caroli), kterou založil Karel IV. Kostel sv. Důležitou součástí staré Prahy byla Havelská čtvrť, tzv. Havelské Město bylo téměř samosataným celkem v rámci Starého Města. Farní kostel sv. Havla, založený Václavem I. Klášter a kostel sv. Jedinečný architektonický celek spojuje tři stavební epochy - gotiku, renesanci a baroko.
Národní galerie Praha je státní organizací, která spravuje největší sbírku výtvarného umění v ČR. Barokní rezidence s klasicistními prvky, zámek Krásný Dvůr, je spojen s jménem jednoho z předních šlechtických rodů 18. století, rodem Černínů z Chudenic. Prohlídky zámku, rodinné sbírky rodiny Lobkowiczů a historických vinných sklepů je možné spojit s ochutnávkou vín z vlastních vinic. Proslulá vinice svaté Ludmily. Kostel sv. Václava na Zderaze a další památky soustavy barokní architektury dotvářejí obraz českého baroka, který UNESCO chrání jako významnou část světového dědictví.
Oltářní obrazy Karla Škréty v kontextu doby
Oltáře a fresky Karla Škréty patří k nejdůležitějším prvkům jeho tvorby a k významnému dědictví české barokní malířské školy. Na oltáři z kostela sv. Bartoloměje v Praze se nachází raně barokní oltářní dílo, datované do roku 1663, s plošnou stavbou a bohatou ikonografií. Oltářní obraz Nanebevzetí Panny Marie má rozměry 2,5 x 3,5 metru, je datovaný rokem 1681 a podepsán iniciálami ACP. Traduje se, že autorem obrazu je Karel Škréta, ale ten zemřel již roku 1674. Roku 1892 došlo k události, která vyústila v odstranění oltáře z kostela. Restaurace oltáře a jeho freskových částí v roce 1919 znamenala významný krok k navrácení původní výzdoby. Restaurování fresek provedl akad. malíř a restaurátor Bohumil Číla z Prahy a obnovená polychromie a zlacení byla doplněna s cílem vrátit oltáři jeho v době vzniku podobu.
Jiná díla Škréty vznikala pro pražské kostely i pro významné kláštery; jeho tvorba byla vysoce ceněna i v zahraničí, a to zejména pro portréty a vyprávěcí portréty, které kombinovaly obraz s dějem a historickým kontextem. Výstava Karla Škréty v Rudolfinu v roce 1910 byla důležitým mezníkem pro uznání jeho díla v české i evropské kontextu a otištěné recenze ovlivnily další zhodnocení jeho tvorby. Přestože některé kritiky vyjadřovaly výhrady k různorodosti děl a ke kurátorství výstavy, kladně byly hodnoceny Škrétovy portrétní dovednosti a široká škála námětů z jeho díla.
V Národní galerii lze studovat nejen samotná díla, ale i souvislosti jejich vzniku, cíle sbírek a způsob prezentace, které umožnily veřejnosti nahlédnout do bohaté škrétovské žánrové palety: náboženské náměty, portréty, mytologické a biblické motivy a související díla jeho dílen a spolupracovníků. Z obecného pohledu patří Škréta mezi trojici největších malířů českého baroka spolu s Petrem Brandlem a Václavem Vavřincem Reinerem.