Shromáždil bratry. Začal je přitahovat. Vytvořil společenství - silou své osobnosti, víry, spirituality. Svým vzorem. Nešlo o líbivou pózu. Nešlo o strohý fanatismus. Byla to první kapitola jeho skutečného duchovního zrání a tříbení.
Mladého sekretáře biskupa z Cambrei - Hugona de Fosse, během Norbertovy nemoci, zapálil žárem lásky k Bohu, dokázal jej okamžitě nadchnout. Norbert se stal člověkem, na němž mohl Bůh konečně budovat své dílo. Jeho život uchvátil Kristus. Stal se svatým, přítelem ženicha. Je nazýván otcem a zakladatelem.
Do českých zemí přišli premonstráti zásluhou jednoho z největších vzdělanců té doby, odvážného olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka, nejprve na Strahov roku 1143. Další kláštery mužské i ženské rychle následovaly. Rozkvět řádu trvá do 14. století, kdy kláštery nejen počtem, ale i kvalitou života a kolonizačním úsilím přispívaly k prohlubování náboženského i kulturního života.
Těžké rány zasadilo řádu období husitství a reformace, později etapa osvícenství a francouzské revoluce. Zničen byl i mateřinec v Prémontré. Řád téměř zanikl, když po roce 1835 měl pouze 9 mužských a 6 ženských klášterů. V 80. letech 19. století byla obnovena znovu i jednota řádu díky úsilí strahovského opata a generálního opata řádu Zikmunda Starého. Řád mnohokrát prokázal svou životaschopnost - zdrojem potřebné energie byly vždy návrat ke kořenům a odvaha k vnitřní proměně.
V našich zemích byl rozkvět řádu násilně zastaven po roce 1950, kdy byly všechny kláštery zavřeny, řada opatů i bratří byla nespravedlivě odsouzena ve vykonstruovaných monstrprocesech, někteří zaplatili svou víru i životem, rovněž strahovský opat a rodák z nedalekého Vilína Bohuslav Jarolímek ve vězení jako mučedník zemřel. Jednotlivé komunity však úspěšně pokračovaly ve své činnosti i v ilegalitě, v tzv. podzemní církvi, dále přijímaly a formovaly nové členy, takže po roce 1989 mohly začít s obnovou řádového života.
Strahovský klášter jako duchovní a kulturní centrum
Dominantní poloha nad malostranskou Kotlinou ukrývá jeden z nejvýznamnějších církevních areálů Prahy. Jeho počátky jsou úzce spjaty s rodem Přemyslovců. Vznik kláštera premonstrátů (kanonie) na hoře Strahov spadá do let 1143-1144, kdy z rozhodnutí českého knížete a pozdějšího krále Vladislava II. a jeho manželky Gertrudy došlo k jeho založení. Velký podíl na zřízení kláštera měl olomoucký biskup Jindřich Zdík. Samotné počátky strahovské řeholní komunity jsou však o málo starší a lze je spojit s konventem řeholních kanovníků v čele s opatem Blažejem, jenž se zde usadil kolem roku 1140.
Roku 1142 jej střídají premonstráti z Steinfeldu, kteří zde vytvářejí konvent v čele s prvním opatem Gezem. Stavební počátky celé kanonie jsou spojeny s dřevěnými provizorními stavbami, které byly v průběhu 2. poloviny 12. století vystřídány kamennými románskými objekty. V první etapě byla vybudována velká románská bazilika Nanebevzetí P. Marie. Po jejím dokončení byl postupně vystavěn rozsáhlý konvent i samostatné obydlí určené pro panovníka, později pro opata kláštera.
Význam areálu umocňovaly pohřby významných osob uskutečňované v interiéru. Po požáru roku 1258 a ve 14. století byl klášter přestavován v gotickém stylu. Husitské války roku 1420 klášter vyplenily. K výrazné přestavbě došlo až po delší době v 17.-18. století. Archeologickým výzkumem byla zjištěna osídlení na místě staršího laického pohřebiště z 9.-10. století. Základní dispozice kláštera je románská; nejlépe dochované části zahrnují klášterní kvadraturu a západní stěnu křídla.
Strahovský klášter je nejstarší premonstrátský klášter v Čechách, založený roku 1140, a jedna z nejvýznamnějších architektonických památek České republiky. Leží na západním okraji Pražského hradu a patří mezi nejvýznamnější a nejstarší klášterní komplexy v zemi. V jeho areálu naleznete Kostel Nanebevzetí Panny Marie, kostel svatého Rocha, knihovnu, hospodářské budovy a unikátní obrazárnu a klenotnici.
Umělecké a historické bohatství Strahova
Mezi nejvzácnější exponáty obrazárny patří středověké rukopisy, iluminované kodexy, první tištěné knihy (inkunábule) a mapy. Klášter vlastní bohatou obrazovou galerii a přírodovědné kabinetní sbírky včetně kuriózních předmětů zvaných „kabinet kuriozit“. Obrazárna, Strahovská knihovna a Teologický sál tvoří klíčové součásti areálu. V roce 2017 byla otevřena nová expozice klenotnice s více než stovkou exponátů liturgického charakteru.
Strahovská obrazárna je považována za jednu z nejcennějších klášterních sbírek ve střední Evropě; její základ byl položen již roku 1835 a dnes obsahuje více než 1500 maleb ze 14. až 19. století. Navštivte Strahovský klášter v Praze s unikátní knihovnou, obrazárnou a klenotnicí.
Historie řádu premonstrátů a jejich cesta do Čech
Řád premonstrátů byl založený v Prémontré na Vánoce roku 1121 Norbertem, který pocházel z Vestfálska. Základem řádové struktury se staly kanonie v čele s opaty a později cirkáriemi a generálními vikáři. Znak řádu tvoří dvě zkřížené opatské berly v modrém štítu posetém liliemi. Do Čech se premonstráti dostali v první polovině 40. let 12. století; nejstarší český řeholní dům vznikl na Strahově, následovaly Želiv a Litomyšl, pak klášter Teplá a další na Moravě.
První a zároveň nejvýznamnější ústav premonstrátek na české půdě založila Gertruda v Doksanech (1144-1145). Strahovský klášter byl tedy zpočátku českou centrum jejich působnosti; Morava přijala premonstráty v roce 1151, Hradisko u Olomouce a další domy následovaly. Ženská odnož - premonstrátky - vznikla spolu s mužskou linií kolem roku 1120.
Ke spolupráci mužských a ženských klášterů generální kapitula řádu odmítla myšlenku tzv. podvojných klášterů, avšak organizační svázanost obou linií zůstala. První a nejvýznamnější český dům Strahov zůstává stěžejním centrem premonstrátů v regionu. Areál Strahovského kláštera je dnes jedním z nejnavštěvovanějších památek v Praze a symbol české duchovní i kulturní kontinuity.
Návštěvní řád a současná péče o areál
Areál Strahovského kláštera je řízen Královskou kanonií premonstrátů na Strahově. Návštěvní řád stanovuje pravidla pro vstup, bezpečnost, kamerový systém a pravidla chování. Vlastník si vyhrazuje právo omezit počet návštěvníků a uzavřít objekty z provozních důvodů. Vstup do návštěvnických objektů je zpoplatněn, a vstupenka platí pro jednorázovou prohlídku vybraného okruhu. Bezbariérový přístup je omezen na suterén některých expozic.
V případě mše, obřadu nebo kulturní akce může být pořizována fotodokumentace či videodokumentace, která slouží k propagaci a informování veřejnosti. Pokud má návštěvník vůči dokumentaci námitky, může se obrátit na příslušné kontaktní osoby. Strahovský klášter je významnou kulturní a duchovní památkou a je důležité dodržovat návštěvní řád a respektovat duchovní a historickou hodnotu místa.
Podrobnější informace o vstupném, provozní době a jednotlivých okruzích lze nalézt na oficiálních stránkách kláštera. Návštěvník tak má možnost plánovat návštěvu s ohledem na otevírací dobu, poslední vstupy a pravidla pro bezpečnost a pohodu na místě.
tags: #rreholni #rad #strahovskeho #klastera