Jednou z nejkrásnějších památek venkovského baroka je chrám Nanebevzetí Panny Marie v Přešticích. Kostel stojí na pahorku, kde se před rokem 1245 nacházelo hradiště s kaplí, patřící Svatoboru z rodu Drslaviců. Kapli později nahradil gotický kostel, jehož kapacita však v první polovině 18. století přestávala dostačovat.
Výstavba současného barokního chrámu probíhala v letech 1750-1775 podle návrhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera, který stavbu až do své smrti roku 1751 vedl. Na pozici stavbyvedoucího se poté vystřídali František Ignác Prée, Anselmo Luragho a Antonín Haffenecker. Věžní báně podle původních barokních plánů K. I. Dienzenhofera byly dostavěny teprve v roce 1995. V 90. letech 20. století prošel chrám rozsáhlou rekonstrukcí.
V interiéru chrámu je umístěn především obraz Bolestné matky Přeštické, který je kopií obrazu z kostela sv. Michala na Starém Městě pražském. Obraz byl po dlouhém zkoumání arcibiskupskou konzistoří v Praze prohlášen 27. dubna 1711 za milostný a zázračný. Dolní Lukavice, kostel sv. Řenče, kostel sv. Dobřany, kostel sv. Dobřany, kostel sv. Nebílovy-Prusiny, kostel sv. Útušice, kaple sv. Nebílovy, zámecká kaple sv. Stod, kostel sv. 1) arciděkanský kostel Nanebevzetí P. 2) probošství čp.
Monumentální vrcholně a pozdně barokní stavba je dominantou Přeštic i okolní krajiny. Kostel stojí blíže JZ okraji města v dominantní poloze nad řekou Úhlavou, usazený na hranu prudkého svahu klesajícího k V. Na jihozápadní straně přiléhá ke kostelu budova děkanství (u presbytáře) a zhruba vodorovný zatravněný pozemek. Severozápadní průčelí kostela odděluje od hlavní silnice terasa se schodištěm. Po severovýchodní straně pak nepravidelná svažitá plocha upravená parkovým způsobem, od severovýchodního portálu transeptu vede k SV cesta, zakončená schodištěm lemovaným neomítnutými zdmi z lomového kamene.
Strměji svahované okraje plochy zachycuje opěrná zeď vystavěná z lomového kamene, koruna chráněna žulovými deskami nebo bez úpravy, šikmý líc zdi neomítnutý. Bývalou zahradu probošství vymezuje směrem ke komunikaci novodobá ohradní zeď. Monumentální vrcholně a pozdně barokní stavba je dominantou Přeštic i okolní krajiny. Po severovýchodní straně pak nepravidelná svažitá plocha upravená parkovým způsobem, od severovýchodního portálu transeptu vede k SV cesta, zakončená schodištěm lemovaným neomítnutými zdmi z lomového kamene.
Roku 1892 kostel vyhořel, dostal nové krovy a v letech 1897-98 byl dle projektu Friedricha Ohmanna upraven presbytář. V letech 1926-28 byly opraveny střechy, v letech 1932-34 vnější omítky a vystavěno nové schodiště směrem k městu. Velká oprava kostela začala roku 1991, o čtyři léta později byly vztyčeny nové cibulové báně podle projektu architekta Tomáše Šantavého.
V interiéru chrámu je umístěn především obraz bolestné Panny Marie Přeštické, kterého kopii si přeštický měšťan donesl z Prahy. Obraz byl po dlouhém zkoumání arcibiskupskou konzistoří v Praze prohlášen 27. dubna 1711 za milostný a zázračný. Plzeňské biskupství dokončilo na podzim 2023 dvouletou opravu interiérů i exteriérů největšího barokního chrámu mimo Prahu. Mramorové části sedmi oltářů, které jsou ojedinělé svou velikostí (nejvyšší měří 20 metrů), prošly proměnou. Restaurátoři vytvořili na západní straně novou balustrádu z pískovce, jež nahradila původní betonovou.
Umístění a kontext chrámu v krajině
Chrám stojí na pahorku nad řekou Úhlavou, v historickém jádru města v části Pohořko. Je dominantou města a zároveň významnou součástí krajinné scenérie. Terasa se schodištěm na severozápadním průčelí a parkově upravené svahy vytvářejí specifickou vizuální kompozici, která zdůrazňuje monumentalitu stavby.
Historické etapy a stavbyvedoucí
Výstavba současného barokního chrámu probíhala v letech 1750-1775 podle návrhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera, který stavbu až do své smrti roku 1751 vedl. Na pozici stavbyvedoucího se poté vystřídali František Ignác Prée, Anselmo Luragho a Antonín Haffenecker. Věžní báně podle původních barokních plánů K. I. Dienzenhofera byly dostavěny teprve v roce 1995.
Roku 1892 kostel vyhořel, dostal nové krovy a v letech 1897-98 byl upraven presbytář, dle projektu Friedricha Ohmanna. V letech 1926-28 byly opraveny střechy, v letech 1932-34 vnější omítky a vystavěno nové schodiště směrem k městu. Masivní oprava pokračovala v 90. letech 20. století a završila se vztyčením nových cibulových bání. Na podzim 2023 pak Plzeňské biskupství dokončilo dvouletou opravu interiérů i exteriérů.
Interiérová výzdoba a kultovní význam
V interiéru chrámu dominuje obraz Bolestné matky Přeštické, kopie obrazu z kostela sv. Michala na Starém Městě pražském. Po dlouhém zkoumání arcibiskupskou konzistoří byl 27. dubna 1711 prohlášen za milostný a zázračný. Oltářní architektura a mramorové prvky v sedmi hlavních oltářích reprezentují vrcholné baroko a jsou pozoruhodné svou velikostí - nejvyšší z nich měří až 20 metrů.
Věžní báně a jejich dokončení v roce 1995 doplňují výraz chrámu a zakončují jeho plány podle původních barokních záměrů. Dolní Lukavice a okolní objekty, jako kostely a kaple v blízkém regionu, ukazují souvislosti historického sakrálního systému regionu a jeho vlivu na urbanistickou strukturu Přeštic.
Libotenice a Zahořany - barokní kostely
Plzeňské biskupství dokončilo v roce 2023 rozsáhlou opravu a změny interiérů i exteriérů největšího barokního chrámu mimo Prahu. Mramorové prvky a balustráda z pískovce na západní straně kulturní památky ilustrují inovativní restaurátorské přístupy a snahu zachovat původní výzdobu pro další generace.
Dominantnost chrámu a jeho architektonická koncepce vnášejí do městského prostoru silný vizuální a duchovní akcent. Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Přešticích tak představuje vrchol barokní spirituality a řemeslné dokonalosti, která je dodnes pozoruhodná pro návštěvníky i odborníky.