Kostel Nejsvětějšího Salvátora a Karlův most: raně barokní poklady a jejich dějiny

Kostel Nejsvětějšího Salvátora je součástí areálu Klementina. Kostel Nejsvětějšího Salvátora je chrámem největšího pražského sídla jezuitů, Klementina. Kostel Nejsvětějšího Salvátora naproti Karlova mostu je považován za jednu z nejcennějších raně barokních památek v Praze. Kdysi býval hlavním jezuitským chrámem v Čechách. Byl založen roku 1578 na zdivu gotického kostela sv. Klimenta jako hlavní chrám Klementina. Na jeho výstavbě se podíleli architekti Carlo Lurago a Francesco Caratti podle ikonického kostela Il Gesù v Římě. Ještě nedokončený kostel byl vysvěcen v srpnu roku 1602. Hlavní oltář a obraz sv. Na zdejší krásné barokní varhany, pocházející v jádru již z poloviny 17. století, hrával v 80. letech 18. století po několik let také Jan Jakub Ryba, slavný autor vánoční mše „Hej Mistře, vstaň bystře“.

Při kostele Nejsvětějšího Salvátora působí dnes Římskokatolická akademická farnost. Z nizozemské slévárny Royal Eijsbout přijel do Čech v červnu 2025 unikátní zvon, částečně vyrobený ze zbytků zbraní použitých ve válce proti Ukrajině - jde o zbytky zbraní, dělostřeleckých nábojnic a kusů raket. Zvon měří v průměru 69 centimetrů a váží více než 220 kilogramů. Zvon má symbolizovat spolupráci obou zemí v podpoře Ukrajiny a posílit diplomatické vztahy Česka s Nizozemskem, i proto jsou na zvonu nápisy v nizozemštině, češtině a ukrajinštině.

Kostel Salvátora a jeho portál s Karlovým mostem

Objevte kostel Nejsvětějšího Salvátora na Starém Městě v Praze. Kostel byl založen roku 1578 na zdivu gotického dominikánského chrámu sv. Klimenta. Během husitských bouří klášter vypálili husité. S příchodem jezuitů do Prahy v roce 1556 nastalo rušné stavební období. Kostel se stavěl v několika etapách během let 1578-1714. Na stavebních úpravách se podíleli významní umělci, z počátku to byli zejména stavitelé Carlo Lurago a Francesco Caratti. Sloupořadí před vchodem se štukaturami vytvořil Giovanni Bartolomeo Cometa. Interiér v raně barokním stylu má bohatou štukovou výzdobu. Autorem je opět G.B. Cometa. Sochy v kostele jsou dílem sochaře J. J. Bendla, za pozornost stojí zpovědnice zdobené sochami 12 apoštolů. Na hlavním oltáři je obraz od Jana Jiřího Heringa. V podzemní kryptě se nachází velká hrobka členů jezuitského řádu, mezi nimiž je zde pochován také obhájce českého jazyka Bohuslav Balbín.

Kostel Salvátora s výhledem na Karlův most

Kostel Nejsvětějšího Salvátora se nachází u vstupu na Karlův most naproti Staroměstské mostecké věži. K místu se dostanete metrem a tramvají - zastávka Staroměstská, autem - podzemní parkoviště na náměstí Jana Palacha nebo pěšky. Kostel byl vystavěn na původních základech gotického dominikánského chrámu. Během 16.-17. století vzniklo postupně kněžiště a příčná loď. Na počátku 17. století bylo vybudováno trojlodí a západní mramorový portál. Kostel získal bohatou štukovou výzdobou a vestavěné empory. V polovině 17. stol. byla nad svltiní zavěšena kopule. Postupně byly navýšeny a upraveny věže kostela. Behem 18. stol. zde někdy kázal i protireformační achétyp Antonín Koniáš. Nejsvětějším Salvátorem je zde míněn Ježíš. Kostel je sídlem jezuitů a je považován za jednu z nejcennějších památek z raného baroka v Praze.

Interiér a exteriér kostela doplňují sochy a portréty z doby renesance a baroka. Kostel slouží také jako místo konání varhanních koncertů a je součástí bohaté kulturní nabídky areálu Klementina. Jedním ze tří kostelů, které se nacházejí v areálu Klementina, je raně barokní kostel Nejsvětějšího Salvátora. Průčelí kostela se otevírá směrem ke Karlovu mostu a stojí na místě bývalého kláštera dominikánů s kostelem sv. Klimenta. V roce 1556 nastalo příchod jezuitů do Prahy a začalo rušné stavební období. Kostel se stavěl v několika etapách během let 1578-1714. Na stavebních úpravách spolupracovali Carlo Lurago a Francesco Caratti; sloupořadí před vchodem a výzdobu tvořil Cometa. Interiér je bohatě štukový a obsáhlými empory.

Karlův most: historie a proměny od gotického mostu k symbolu Prahy

Karlův most stojí v místě minimálně dvou starších mostů - dřevěného a Juditina, zničeného povodní roku 1342. Karlův most byl na dlouhých 450 let jediným mostem přes Vltavu. Že jde o skutečně důležitou stavbu, potvrzuje dvojice bohatě zdobených mosteckých bran a barokní sochy osazené postupně na přelomu 17. a 18. století. Jméno císaře Karla IV. nese stavba až od roku 1870, kdy už v Praze stály další čtyři mosty. Do té doby byl znám pouze jako most Pražský či Kamenný, a jako jediný musel zastávat všechny funkce důležité pro provoz města. Byla zde zavedena koněspřežná tramvaj a od roku 1905 byla na most zavedena i tramvaj elektrifikovaná, poháněná důmyslným vedením z vozovky od Františka Křižíka. Automobilové dopravě sloužil most až do roku 1965.

Karlův most, 110 00 Praha 1 - Staré Město, zkopírovaná mapa. Dále se popisují události jako povodně a poškození sochařské výzdoby během různých období. V 19. století došlo k rozsáhlým rekonstrukcím věží a k postupnému nahrazování staršího zařízení novými technologiememi. Zmiňována je i zlatá éra dopravy po mostě a její proměna v moderní dopravní tepnu, která nakonec vedla k vyřazení mostu z provozu pro automobilovou dopravu a jeho vyhrazení pouze pro pěší po dokončení rekonstrukce v druhé polovině 20. století.

Karlův most s litinovými chodníky a sochami

Vážné povodně v roce 1890 zásadně zasáhly strukturu mostu, vyvrátily pilíře a poškodily bohatou sochařskou výzdobu. Rekonstrukce byla dokončena v roce 1892 a zahrnovala založení nových pilířů na kesonech, zpevnění dřevěného roštu a mlýnské kameny, později nahrazené novým nádoby a zdivem. V 20. století byl most postupně přizpůsobován pro novou dopravu a bezpečnost chodců, včetně přestavby schodišť a instalace nového osvětlení. V závěru 19. století nastala intenzivní rekonstrukční fáze a restaurace sochařských prvků. Do roku 1965-1978 proběhla první celková oprava mostu, která jej definitivně učinila pěší zónou a kulturním památkovým místem.

Proč Karlův most stojí dodnes & Proč by neměl?

Různá období i konstrukční zásahy ovlivnily vizuální podobu Karlova mostu. Jeho bohatý doprovod - věže, sochy a plastiky - svědčí o historických změnách a městské prosperitě. Současně s tím vznikaly i technické inovace, které umožnily zvládat rostoucí provoz a chránit strukturu před povodněmi a nárazy dopravy. Karlův most zůstává jedním z nejvýznamnějších symbolů Prahy a svědectvím o dlouhé a komplikované provozní historii města.

Statické a architektonické zajímavosti a tabulka vybraných údajů

ObjektRok založení / dokončeníArchitektéPodrobnosti
Kostel Nejsvětějšího Salvátora1578-1714Carlo Lurago, Francesco CarattiHlavní oltář, varhany ze 17. století, Cometa
Klementinum (areál)16. stoletíGiovanni Bartolomeo CometaSloupy, štukury
Karlův mostpo roce 1357 (povodně 1342) - rekonstrukce 1890-1892František z Křižíka, Josef HlávkaVěže, sochy, kesony

tags: #karluv #most #salvator #mapa #kostel