Nezaměnitelnou siluetu kupole a štíhlé zvonice chrámu svatého Mikuláše vděčíme jezuitům, malostranským měšťanům a nejlepším umělcům své doby. Na dnešní podobě kostela pracovaly tři generace architektů: Kryštof Dientzenhofer, Kilián Ignác Dientzenhofer a jeho zeť Anselmo Lurago. V kostele dosáhli tvůrci maximálního uměleckého efektu, přičemž inspirací byl hlavní jezuitský kostel Il Gesù v Římě. Mistr varhanář Thomas Schwarz vytvořil pro chrám troje varhany a během svých pražských pobytů na něj hrál Wolfgang Amadeus Mozart. Krátce po Mozartově smrti uspořádali pražští lidé zádušní mši na jeho počest.
Interiérová krása chrámu zůstává živá i dnes: svatomikulášská zvonice, dílo Anselma Luraga, patří městu, nikoliv církvi. V dobách totality sloužila věž jako pozorovatelna Státní bezpečnosti a z jejího vyhlídkového místa sledovali pohyb na malostranských ambasádách. Při pohledu z výšky na Malou Stranu se odhaluje panorama Prahy, které chrám dotváří jako klíčový bod.
Historie a architektura - proměna gotické předlohy v impozantní baroko
Předchůdcem dnešní stavby byl gotický farní kostel malostranských měšťanů a kupců. V 17. století jej jezuité získali a rozhodli se vystavět „dům profese“, místo pro školení misionářů na cesty do vzdálených zemí. Dnešní chrám byl postaven v první polovině 18. století. Architekty byli otec Kryštof a jeho syn Kilián Ignác Dientzenhoferovi, kteří patřili k nejvýznamnějším středoevropským tvůrcům své doby. Stavbu započal Kryštof, navrhl trojlodí a zvlněné průčelí; jeho syn měl za úkol vybudovat vysokou kupoli a věž, která měla nahradit původní zvonici.
Město jako vlastník věže si vyžádalo, aby věž byla na nejviditelnějším rohu a stejně vysoká jako kupole kostela. Interiér patří k nejpůsobivějším barokním celkům v Praze: lodi dominuje fresková výzdoba Jana Lukáše Krackera; pod kupolí jsou monumentální sochy Františka Ignáce Platzera. Návštěvníky zaujmou i boční tribuny s detaily výzdoby, a vyvrcholením bývá pašijový cyklus Karla Škréty.
Věžní zvonice, jejíž výstavba byla vyžadována pro malostranské měšťany, stojí jako součást hlavního areálu a tvoří s průčelím harmonický celek. Zvonice byla dokončena v roce 1752 Anselmem Luragem. Do roku 1891 zde sloužili hlásní placení obcí, kteří oznamovali požáry či hrozící nebezpečí. V patře nad zvonem je umístěna zvonová stolice pro tři zvony, avšak v současnosti zůstává aktivní jen jeden zvon Mikuláš, z roku 1526, o hmotnosti 350 kg, ulil ho zvonař Brikcí z Cimperka.
Umění a řemesla chrámu Sv. Mikuláše
Stěny a prvky vybavení jsou pokryty pravými i umělým mramorem od umělců Jana Hennevogela a Josefa Lauermanna. Klenby zdobí nástropní fresky od Jana L. Krackera, Františka Xavera Palka a Josefa Kramolína. Sochařská výzdoba pochází převážně z dílny Ignáce Františka Platzera, částečně z dílny Richarda Jiřího Prachnera. Nad tabernálem se nacházejí sochy: svatý Mikuláš, svatý Xaverius a další patronové, spolu s alegoriemi ctností a scénami z misijní činnosti jezuitů. Fresky v kupoli a impresionisticky ztvárněné nástavby dotvářejí celek, který vyzařuje bohatou barokní symboliku a řemeslnou zručnost.
Na jižní ochoz je vystaven rozsáhlý desetidílný pašijový cyklus závěsných obrazů s erby donátorů z rodu Černínů, Ditrichštejnů a Nosticů. Důležité pozdní dílo Karla Škréty z let 1673-1674 patří k významným prvkům interiéru, které sloužily studentům ke kontemplaci ignaciánské spirituality. Jezuitské působení v Malé Straně bylo spojeno se záměrem rekatolizace a rozvojem vzdělávacího a duchovního života města.
Kostel a okolní areál - Profesní dům a zvonice
Vedle kostela stojí Profesní dům, jehož průčelí a výzdoba doplňují architektonický souhrn Malé Strany. Zvonice tvoří západní část komplexu a její hlavní průčelí je trojosé a trojetážové, s konvexně-konkávně zvlněnými římsami a složitě řešenými nárožími. Věž byla součástí původních plánů jezuitů a její horní sdružení s kupolí vytváří ikonický obraz Malé Strany.
Historie zvonice je spojena s vymezením průčelí chrámu a s požadavky města na výšku a viditelnost. Do roku 1891 sloužila hlásná služba a upozorňovala na požáry či hrozící nebezpečí. Pozoruhodné je, že ve třetím patře věže byla umístěna zvonová stolice pro tři zvony, z nichž dnes zůstává jediný, Mikuláš. Na jeho odlití se podílel Brikcí z Cimperka a jeho hmotnost činí 350 kg.
Fanoušci kultury a hudby - propojení s Mozarem a barokními misemi
Interiéry a nástěnné malby vyprávějí o rozmanitých aspektech baroka: od misionářských aktivit jezuitů po bohatou hudební tradici chrámu, která zahrnuje i Wiener Mozarta. Krátce po Mozartově smrti se v chrámu konala zádušní mše a jeho vliv vnímáme i dnes v souvislostech hudebních nástrojů a liturgické praktiky chrámu.
tags: #karmelitansky #kostel #na #male #strane