Sestry karmelitky sv. Terezie z Florencie (latinsky Sororum Tertii Ordinis Sanctae Teresiae a Iesu, „Florentýnky“) jsou katolické řádové sestry patřící mezi kontemplativně-činné kongregace tereziánského Karmelu. Oficiální zkratka názvu řádu užívaná za jménem je CSTF, C.S.T.F. V Čechách sídlí v Karmelu Edith Steinové v Praze - Košířích.
Bosé karmelitánky jsou kontemplativně činný řád. Ženské kláštery Karmelu jsou autonomní, každý podléhá pravomoci diecézního biskupa nebo představeného příslušné provincie řádu bosých karmelitánů. Naše svatá matka (Terezie) viděla již v povolání na Karmel povolání k nazírání. Totéž by se dalo říci o každém kontemplativním řádu.
Kořeny a počátky karmelitánské tradice
Prorok Eliáš působil podle biblické tradice v pohoří Karmel a jeho příběh inspiroval poutníky, kteří se na hoře usadili a později vytvořili řeholi. Hlavními prvky karmelitánské spirituality jsou meditace, modlitba a bdělost, které řehole představuje jako prostředky následování Krista. Text řehole vychází z biblických textů a předkládá jako cíl následování Krista. Přítomnost kontemplativní modlitby a tichého života zůstává jádrem karmelitánské identity dodnes.
V Evropě během 13. století se karmelitáni rozšířili, avšak prvotní ideály postupně mizely. Reforma probíhala v reakci na období reformace. Tereziánská reforma, kterou započala svatá Terezie od Ježíše, a spolupráce s Janem od Kříže, se rozšířila i na mužskou větev. Bosé mnišky Řádu blahoslavené Panny Marie z hory Karmel tvoří spolu s bosými bratry jednu rodinu; ženské kláštery zůstávají autonomní a podléhají diecéznímu biskupovi či provincii řádu.
České prostředí a současné komunity
V Čechách žijí bosí karmelitáni na třech hlavních místech: v Praze u kostela Pražského Jezulátka, v klášteře na Hradčanech a ve Slaném. Nejdelší čas působení mají v klášteře Pražského Jezulátka na Malé Straně, kam se vrátili v roce 1993 po více než dvou stech letech. Od roku 1997 jsou přítomni také ve Slaném, kde je formační komunita a duchovní cvičení pro jednotlivce či malé skupiny, a v posledních letech zde spravují i slánskou farnost. Posledním založeným domem je klášter Hradčany, kam přišli v roce 2020.
Naše české komunity jsou součástí italské Janovské provincie bosých karmelitánů, ke které patří ještě misie ve Středoafrické republice. Takových provincií po světě existuje zhruba 30 a celkem žijí bosí karmelitáni asi v 400 domech na všech kontinentech. U nás existují také sestry karmelitky, které představují zvláštní větev rodiny. Dvě komunity sester karmelitek žijí v Dačicích (Karmel Matky Boží) a v Drastech u Prahy (Karmel svatého Josefa). Zvláštní kategorií je tzv. třetí řád, který sdružuje laiky sympatizující s naší spiritualitou.
Další vztahy a spiritualita karmelu
Vedle bosých karmelitánů působí u nás karmelitáni „původní observance“ (OCarm) - od roku 1593 jsou to dva samostatné řády s společnými kořeny a spiritualitou, ale s vlastní dílem a strukturou. Karmelitáni "původní observance" mají kláštery v Kostelním Vydří, Praze-Liboci a v Olomouci-Hejčíně. Sestry karmelitky z Děčína, Drastech a dalších míst tvoří součást této rodiny a sdílejí kontemplativní charakter a oddanost modlitbě, ale jejich poslání se liší podle místních potřeb a charitativních cílů.
Jednou z praktických tváří karmelu je výroba a zdobení svíček v klášterní dílně. Klášterní dílna bosých karmelitek v Dačicích nabízí ručně vyřezávané zdobené svíce z bílého parafínu s barevným zdobením, přičemž fotografie vzorů slouží jako inspirace. Lhůta nazdobení bývá 14 dní pro menší svíce a 20-25 pracovních dní pro větší či složitější vzory; výroba probíhá s důrazem na modlitbu a komunitní život. Upozorňujeme, že nejde o internetový obchod a ceny souvisejí s jednotlivými fotografiemi.
Klášterní práce vyžaduje vysoce uvědomělou rovnováhu mezi modlitbou, prací a časem pro komunitu. Prostřednictvím objednávek se podporuje náš klášter a posiluje se naše poslaní v církvi i ve světě. Karmel je místem pouště, kde je člověk vymaňován z těsného sevření věcí a stává se obyvatelným pro Boha a zasažitelným jeho slovem.
Duše karmelitánky a její ideály
Život karmelitky je charakterizován samotou a kontemplací; veškerá činnost vychází z a slouží kontemplaci. Povolání karmelitky je v zásadě apoštolské a vychází z principu, že Bůh vyžaduje lásku a poslušnost v souladu s jeho vůlí. Paradox kontemplace spočívá v tom, že Boha nelze plně poznat, pokud ho nejprve nelíbáme; z kontemplace pak vyplývá aktivita v lásce, která se obětuje a zasahuje i do věčnosti. Prorok Eliáš zůstává vzorem povolání karmelitky; Maria, Matka Pána, zosobňuje nejvyšší dokonalost karmelu jako královna proroků, skrytá v pokoře a všednosti lidské existence. Karmelitka by měla být vzhledem k životu jako Marie - blízká svým bližním a napojená na Boží přítomnost.
Jedinečná spiritualita karmelitánů (P. Michael-Joesph)
tags: #karmelitky #hradcany #ornaty