Hudba na kůru mariánského kostela v Hradci Králové se pěstuje již od samého vzniku kostela. Není divu, vždyť zdejší kůr disponuje vynikajícími akustickými i prostorovými podmínkami. Jezuité se z pastoračních i pedagogických důvodů starali o chrámovou hudbu vždy velmi pečlivě a místo tzv. hudebního prefekta obsazovali vzdělanými hudebníky.
Současná podoba sboru se utvářela od roku 1950, kdy se vedení sboru ujal Karel Doležal. Ten vedl sbor do roku 1969, kdy byl vysvěcen na kněze. Do roku 1977 pak vedl chrámový sbor Rudolf Hušek a v roce 1977 se řízení sboru ujal varhaník Václav Uhlíř. Pod jeho vedením sbor nastudoval a provedl desítky mší různých slohových období. Za všechny skladatele jmenujme například G. P. Palestrinu, K. Haranta, J. S. Bacha, J. D. Zelenku, F. I. Tůmu, F. X. Brixi, J. V. H. Voříška, J. J. Rybu, J. Kyptu, A. Koželuha, W. A. Mozarta, J. Haydna, R. Führera, F. Schuberta, C. Francka, Ch. Gounoda, A. Dvořáka, Z. Fibicha, V. Říhovského, J. B. Foerstera, J. Strejce.
Sbor, který má kolem 30 stálých členů, má na repertoáru více než 50 mší a téměř 100 dalších duchovních skladeb k různým příležitostem. Hlavním posláním sboru je služba kostelu Panny Marie v Hradci Králové. Sbor zpívá pravidelně na svátek sv. Václava, slavnost Ježíše Krista Krále, Hod Boží vánoční, Nový rok, Hod Boží velikonoční a slavnost Nanebevzetí Panny Marie. Kromě toho zpívá pravidelně na nedělních májových pobožnostech, při slavnosti Těla a krve Páně a nepravidelně při různých příležitostech.
Pravidelné zkoušky sboru jsou v pondělí od 19:30 do 20:45 v kapli sv. Diecéze - Velké diecézní slavnosti.
v ostravské katedrále by od podzimu mohl doprovázet nový chrámový sbor. Sbor ve spolupráci a s podporou vedení diecéze zakládá pracovní skupina, která má v ostravsko-opavské diecézi na starost vzdělávání chrámových hudebníků a zpěváků spolu s kaplanem pro liturgickou hudbu v diecézi P. Alešem Písařovicem. „Chceme mít při velkých diecézních slavnostech k dispozici stabilní těleso,“ podotýká P. Písařovic. Na mysli má události jako říjnovou Diecézní slavnost sv. Hedviky, kněžská svěcení, missu chrismatis nebo jiné mimořádné příležitosti. „Nejedná se o nové těleso, které by mělo vystupovat koncertně,“ uvádí. Hybatelé sboru chtějí spíše shromáždit dobrovolníky, jimž dělá sborový zpěv radost a budou mít chuť spoluutvářet liturgii velkých slavností. Nutnými podmínkami k přijetí budoucích zpěváků jsou kromě nadšení pro věc pohotová schopnost číst hlasový part z listu, samostatná příprava a účast na jedné zkoušce měsíčně. „Chystaný diecézní chrámový sbor rozhodně nemá přetahovat aktivní zpěváky z farností. Jde nám o hudební doprovod bohoslužeb, které se nekryjí se slavnostmi ve farnostech. O Vánocích, Velikonocích nebo Letnicích mše svaté v katedrále tento sbor doprovázet nebude,“ avizuje P. Krásná hudba a zpěv znějící v chrámu mají bohoslužbu zkrášlit a přispět k „povznesení mysli“ k Pánu, jeho chvále a oslavě…
Po několikaleté absenci klasického pěveckého sboru zahájil chrámový sbor při ostravské katedrále opět svou činnost v září 2005. Jeho potřebu při provozu katedrály přirozeně vyplynula, poněvadž bylo žádoucí, aby zde klasická hudba zazněvala. Hlavní varhaník ostravské katedrály pan Lukáš Kubenka, BcA., pedagog opavské konzervatoře, pověřil sbormistrovstvím Petru Vaňkovou-Kubenkovou, čerstvou absolventku opavské konzervatoře a on sám se občas našich zkoušek účastní osobně. Zkoušky jsou standardně zahajovány rozezpíváním. Složení sboru se v průběhu doby mění, část zpěváků působí zároveň v katedrální schole, kterou obvykle slyšíme zpívat při nedělních bohoslužbách pro rodiny s dětmi, schola kromě žalmů a ordinárií zpívá z větší části rytmické písně, např. z Hosany. Pět ženských hlasů - dva soprány, tři alty a dva mužské hlasy. Katedrální sbor se věnuje především klasické liturgické a sakrální hudbě včetně antifon a žalmů.
„Zpíváme moc rádi, potřebujeme však další zpěváky, kteří část svého volného času budou ochotni věnovat této krásné a bohumilé službě !!! Těšíme se na Vás…“
Bohatý repertoár je výrazně orientován především na české autory. Sbor zpívá při liturgii význačných svátků církevního roku, vystupuje koncertně a účastní se hudebních festivalů doma i v zahraničí. Před pandemií vystupoval například v katedrále sv. Štěpána ve Vídni, loni pak v lichtenštejnském Vaduzu. Program: Filip Kolowrat Krakowský: Missa Solemnis; Sólisté: Helena Hozová (sopránek), Kateřina Synková (alt), Sergej Kostov (tenor), Pavel Kobrle (bas). Koncert se koná ke 100. výročí narození plzeňského historika a archiváře Miloslava Bělohlávka (8. 10. 1923 - 28. 9. 2006), za finanční podpory Plzeňského kraje a společnosti Kolowratovy lesy, a.s. Plakát ke stažení ZDE.
Na závěr lze shrnout, že chrámový sbor v Ostravě i v Hradci Králové reprezentuje důležitý most mezi tradiční liturgickou hudbou a aktuálním liturgickým životem diecéze. Jeho existence a rozvoj jsou reakcí na potřebu stabilního hudebního doprovodu slavnostních i pravidelných bohoslužeb, ale zároveň vyjadřují touhu po zapojení amatérů, kteří nacházejí smysl ve společném zpěvu a službě církvi.
Velikonoční chvalozpěv „Exsultet“ [Praeconium Paschale]
Klíčové momenty a osobnosti
1950 - vznik současné podoby sboru pod vedením Karla Doležala; 1969 - Doležal vysvěcen na kněze; 1977 - vedení sboru Václav Uhlíř; pod jeho vedením nastudoval sbor desítky mší různých slohových období.
S faktickým obnovením činnosti v Ostravě od září 2005 se otevřela cesta k systematické práci sboru v katedrálním prostředí. Hlavní varhaník Lukáš Kubenka delegoval Petru Vaňkovou-Kubenkovou na post sbormistrovství a sám se částečně zapojuje do zkoušek. Základem je rozezpívání a organizace zkoušek, které potvrzují stabilitu a kontinuitu sboru.
Repertoár sboru má výraznou českou tradici a zahrnuje významné autory jako G. P. Palestrina, J. S. Bach, A. Dvořák, F. Schubert a další; sbor dále zařazuje antifony a žalmové texty spolu s rytmickými písněmi pro specifické liturgické příležitosti.
Budoucí směřování a cíle
Chystaný diecézní chrámový sbor nemá nahrazovat farní hudebníky, ale sloužit pro liturgické doprovody velkých slavností v ostravsko-opavské diecézi. Jeho hlavní funkcí je zajištění stabilního tělesa pro liturgii, nikoliv koncertní vystoupení.