Když by měla být katedrála v Nimes historicky určena jedinou větou, pak se jedná o Krásnou románskou stavbu z 19. století.
Tento zdánlivý protimluv je přitom popisem zcela přesným, protože Notre-Dame-et-Saint-Castor je skutečně původně románskou katedrálou z 12. století.
Stavba však silně utrpěla při náboženských válkách v 16. století, a tak jen většina 40 metrů vysoké severozápadní věže a prvních šest scén Krásných vlysů ve štítu průčelí byly součástí původní budovy.
Zbytek chrámu, nacházejícího se v srdci Starého Města, byl dvakrát přestavěn již v 17. století a interiér byl kompletně přeměněn koncem 19. století.
Tehdy si jej vzal do parády diecézní architekt Henri Antoine Révoil, který takto obnovoval - mimo jiné - zdejší římský amfiteátr nebo katedrálu v Montpellier.
Zůstala však zachována Růžencová kaple, coby krásný příklad barokní církevní architektury 17. století, raně křesťanský sarkofág ze 4. století, hrobka kardinála de Bemise nebo - již zmíněný - velký štít, mistrovské dílo románských sochařů.
Na tomto místě stál zřejmě již antický chrám, který byl nahrazen až románskou katedrálou, kterou vysvětil v roce 1096 sám papež Urban II.
Práce na katedrále však pokračovaly i ve století následujícím.
Průčelí katedrály je v této době typickou ukázkou provensálského románského umění s lombardskými oblouky a trojúhelníkovým štítem.
Dominantou průčelí se ovšem stal nádherný basreliéf s tématikou Starého zákona.
Nejvíce poškozen byl chrám v letech 1567 a 1621, kdy zcela zmizela jižní věž, zvaná "věž financí".
Její severní sestřička přežila, je přístupná točitým schodištěm a její horní patro je již gotické.
Proto se dá v 17. století hovořit o stavbě druhého chrámu.
Z tohoto období pochází i chrámové varhany, které postavil v roce 1643 Gaspard André.
Ty však už v současnosti - díky čtveřici velkých oprav a rekonstrukcí v 19. století - za barokní nástroj ani považovat nemůžeme.
Klasicistní úprava katedrály proběhla v roce 1822 a konečně v letech 1877 až 1882, proběhla - již zmíněná - rekonstrukce architekta Henriho Antoine Révoila.
Velké varhany dnes dokonce vidíme v podobě z roku 1983.
Zvonů má katedrála devět, přičemž osm z nich se nachází ve zvonici.
Katedrála v Nimes byla od počátku zasvěcena Panně Marii.
Rozšíření jména katedrály o patrona farnosti - tedy sv. Castora - přišlo až po Revoluci.
Při pohledu na její průčelí si můžete všimnout, že původní kameny z 11. století jsou temné, ty ze 17. století mají odstín světlejší.
Zvonici můžeme rozdělit na čtyři části; dvě patra jsou z 11. století, to třetí ze 14. a samotná zvonice z 15. století.
V této souvislosti je zajímavé, jak se se stářím a polohou zdí věže mění síla zdí.
Část z 11. století má severní zeď o síle 3,3 metru a jižní 1,1 m, část ze 14. století mění mírně jen sílu jižní zdi (+ 0,1 m) a část z 15. století už mění obě hodnoty na 2,5 resp. 1,4 metru.
Jak již bylo uvedeno výše, klenotem katedrály je vlys na jejím průčelí, představující 20 obrazů z církevních dějin.
Prvních šest je původních a představují (zleva) Pokoušení Adama a Evy hadem, Adam a Eva porušují boží příkaz, Bůh zpovídá Adama a Evu, Anděl s mečem chráníci vchod Do ráje, Vyhnání z ráje a Kain zabíjí svého bratra Ábela.
Další výjevy na vlysu již pochází z roku 1646 a jedná se například o témata Noe přivádí zvířata na archu, Spící toxikoman Noe, Babylonská věž, Zničení Sodomy, Melchizedek, Abrahámovo obětování, Mojžíš u hořícího keře, Izraelci ve stanu na poušti a Mojžíš s deskami Starého zákona.
<>
Historie a architektura v krátkém přehledu
Notre-Dame-et-Saint-Castor byla od počátku zasvěcena Panně Marii.
Remains of a 7th-century church and Carolingian buildings were discovered during excavations.

Růžencová kaple coby krásný příklad barokní církevní architektury 17. století a raně křesťanský sarkofág ze 4. století jsou součástí historické výbavy katedrály.
Průčelí zobrazuje typickou ukázku provensálského románského umění s lombardskými oblouky a trojúhelníkovým štítem.

Průběh obnov a klíčové prvky
Práce na katedrále pokračovaly i ve století následujícím a poškození při náboženských válkách vedlo k částečné ztrátě severní věže.
V roce 1643 byl postaven varhanní nástroj Gasparda Andrého; dnes už však považován za součást jiné epochy než barokní.

Konečná podoba architektonické výstavby se uskutečnila v 19. století, kdy došlo k klasicistní úpravě a rekonstrukci architekta Henriho Antoine Révoila (1877-1882).
Současnost a důležité detaily
Velké varhany dnes dokonce vidíme v podobě z roku 1983 a katedrála má devět zvonů, z nichž osm je ve zvonici.
Diskuse a komentáře k Nimes - katedrála Notre Dame et Saint Castor patří mezi významné památky regionu.