Jednou z mnoha výrazných sakrálních staveb, zdobících centrum chorvatského historického přístavního města Pula, je františkánský klášter s bazilikálním kostelem sv. Antonína Paduánského. Patří také k památkám nejznámějším, protože se tyčí téměř přímo nad zdejší slavnou římskou arénou. Díky této poloze a 45 metrů vysoké věži, která je nejvyšší stavbou Puly, považují mnozí návštěvníci tento - až strohý - neorománský kostel za pulskou katedrálu.
A i když se jedná o památku určitě zajímavou a navštíveníhodnou, je to „jen a pouze“ novostavba z I. poloviny minulého století, jejíž spolupatronkou je sv. Kostel byl postaven v rekordně krátkém čase jako příspěvek k oslavám 700. výročí úmrtí sv Antonína Paduánského. Jeho základní kámen byl položen v říjnu roku 1929 a k slavnostnímu dokončení došlo v listopadu o pouhé dva roky později. Jednalo se o trojlodní klášterní kostel benátských františkánů, kteří do Puly přišli v roce 1920, aby zde vedli sirotčinec (první františkáni ale působili v Pule již někdy ve 13. století a měli zde až do poloviny 19. století i svůj vlastní svatostánek).
Projekt celého komplexu navrhl bezplatně bývalý městský architekt Guido Brass. Staviteli se pak stali Antonio Zima a Sebastiano Bianchini se svými firmami. Jak již bylo naznačeno, jako datace dokončení stavby, alespoň u kostela, bývá uváděn rok 1931. Až o rok později ale byla např. požehnána 175 cm vysoká socha sv. Antonína s Ježíškem, nacházející se v horní části zvonice. Poměrně malý, ale významný, klášter však byl dokončen teprve v roce 1935, chrámová mramorová dlažba roku 1936, apsida s oltářem sv. Antonína 1939 (v tomto roce také byla oficiálně předána františkánům farnost a je zajímavé, že až do té doby byla v rozlehlé Pule farním kostelem pouze zdejší katedrála) a oltář Neposkvrněné Panny Marie ještě o další čtyři roky později.
Po politických změnách v bývalé Jugoslávii se klášter ocitl v nemilosti a italští františkáni byli přechodně přiřazeni k řádu sv. Jeronýma v Zadaru. Do „svého“ kostela však investovali i nadále. Další změny zde pak pokračují i na přelomu 20. a 21. století. V roce 1995 je postaven nový klášter na jižní straně kostela, roku 2000 je původní klášter přestavěn na pastorační centrum a současně se na klášterním náměstíčku objevuje socha sv. Antonína s Ježíškem od Lojzika Ulmana. V roce 2002 se mění uspořádání klášterního kostela; velká oltářní menza byla přesunuta dopředu, svatostánek do pravé boční lodě a do apsidy byla umístěna bronzová socha sv. Antonína od akademického sochaře Zdenka Cara z Crikvenice. Nové chrámové lavice pak pocházejí z roku 2003, vitrážová okna z roku 2004 a velká průčelní rozeta je ještě o rok mladší.
Diskuse a komentáře k Pula - klášter a kostel sv. Antonína Paduánského však pokračují. Tento františkánský klášter s románsko - gotickým kostelem z roku 1314 patří bezesporu mezi nejzajímavější památky v celé Pule a jejím okolí. Nevelký klášterní komplex najdeme na západním svahu mezi pulským antickým fórem a horní středověkou pevností, tedy v místě, kde původně stávala raně - křesťanská bazilika sv. Jana Křtitele. Klášter zasvěcený svatému Františkovi z Assisi sice pochází z 14. století, ale františkánská komunita je v Pule zmiňována již o jedno století dříve. Celý klášterní komplex je poměrně jednoduchý a strohý, což je pro františkánský řád typické. Půvabný kostel byl vybudován v pozdně románském slohu, ale již s několika gotickými ornamenty. Vysoce ceněno je jemné opracování kamenných bloků, které tvoří zdi a které naznačuje velkou zručnost zaměstnanců stavbní huti, i hlavní chrámový portál, zdobený rostlinnými motivy. V interiéru pak vyniká krásný - vyřezávaný a zlacený - polyptych z II. poloviny 15. Celý komplex byl postaven v souladu s „předpisy žebravých řádů“. To znamená, že kostel má typický obdélníkový půdorys i obdélníkové kněžiště. Zvonice stojí samostatně a vedle kostela se nachází klášterní ambit s dormitářem, kapitulní síní, refektářem a sakristií, která spojuje klášter s kostelním chórem. Zmíněný zlacený polyptych, sloužící jako hlavní oltář, připisují odborníci Vivariniho škole a je všeobecně považován za jednu z nejcennějších gotických dřevěných plastik na Istrii. Polyptych je tvořen centrálním vysokým reliéfem Panny Marie s Ježíškem a dvanácti postranními postavami světců. Klášterní ambit pochází z 15. století a je raně renesanční, popřípadě pozdně gotický, ovšem s renesančními úpravami. Z baziliky, na jejímž místě klášter stojí, se zachovala pouze římská mozaika, nalezená po II. světové válce při rekonstrukci severního křídla kláštera, zničeného při bombardování spojeneckými letouny. A hned vzápětí se rozhořely spory na téma datace vzniku prvního pulského františkánského kláštera. Řádoví historici většinou obhajují rok 1241, popřípadě období ještě starší, díky čemuž by se nesporně jednalo o jeden z nejstarších františkánských klášterů na východním pobřeží Jaderského moře. V každém případě je středobodem tohoto kláštera kostel sv. Františka, jehož předchůdcem byla kaple, nacházející se zřejmě v místě současné kapitulní síně. Vznik původního klášterního komplexu je spojen s jménem řádového stavitele fra. Jakova z Puly, který stavbu dokončil zřejmě někdy na konci 70. let 13. století. Tento bratr se řadí k nejznámějším jménům, spojovaným s klášterem. Tím druhým je Teton neboli sv. Oton z Puly; německý františkán, který zemřel v roce 1241 a jehož ostatky jsou v kostele sv. Zajímavá je ovšem i historie podstatně mladší. Za zmínku stojí např. fakt, že celý klášter byl později zrekonstruován, rozšířen a částečně také zbarokizován. Po napoleonských válkách byl - ještě na počátku 19. století - z kostela všechen barokní mobiliář odstraněn a vzácné umělecké předměty, včetně slavného pulského polyptychu, se přesunuly do nedaleké mariánské katedrály. Na své původní místo se slavnostně vrátily až po více než sto letech. V roce 1927 byl totiž halový klášterní kostel sv. Františka z Assisi znovu otevřen. A o dvacet let později dostal kostel - jako dar od města Puly - krásnou gotickou sochu Panny Marie s dítětem, která byla původně součástí mobiliáře benediktinského opatství s kaplí sv. Marie Formosy. Autorství sochy je přičítáno škole Mikuláše z Pisy a její datace byla určena na II. polovinu 14.
Vraťme se však ještě na počátek 19. století. Napoleonova armáda klášteru rozhodně neprospěla. Umělecké poklady zmizely a v roce 1808 se klášterní komplex změnil ve vojenská kasárna. Kostel se v této době stal skladem. Ani rakouští Habsburkové nebyli pro klášter vítanou záchranou. Sklad zde zůstal a došlo dokonce k částečnému zazdění krásného románského portálu. Teprve návrat italských františkánů kolem roku 1920 přinesl nejen očekávanou odbornou rekonstrukci kostela i kláštera, ale také jejich návrat k původní podobě. Díky tomu dnes tento pozoruhodný komplex, nacházející se na adrese Uspon sv. Franje Asiškog (č. A ještě závěrečný informační pelmel.
Vstup do komplexu kláštera je (velmi mírně) zpoplatněn. Horní část dvojpodlažního ambitu je pro veřejnost nezpřístupněna. Velmi oblíbenou atrakcí jsou místní želvy, přežívající spokojeně v klášterní rajské zahradě. Diskuse a komentáře k Pula - klášter a kostel sv. Františka z Assisi (Crkva i samostan Sv. 1. Ačkoliv je Česká republika považována za neateistickou zemi, polská i česká sdělení shrnují význam kláštera v různých kontextech a dobových souvislostech.
