Chrám sv. Mikuláše byl založen jako farní kostel pro královské město České Budějovice krátce po roce 1265. V letech 1518-1535 jej přestavěli ve stylu pozdní gotiky, po zřícení v roce 1551 byl opětovně přestavěn se zachováním presbytáře. V roce 1641 téměř celý objekt zničil velký požár, a tak jej čekala další přestavba, tentokrát do barokního slohu.
Stavbou do již barokní podoby byli pověřeni italští stavitelé J. Cipriani a F. Canevalle. Chrám byl dokončen v roce 1649, ale v následujících letech 1686-1688 italský stavitel G. A. de Maggi provedl přestavbu chrámového průčelí do dnešní podoby a štukovou výzdobou jej obohatil S. Cereghetti. Vedle kostela se nacházel městský hřbitov, funkční od založení města až do roku 1874, kdy byl zrušen.
Vnitřní trojlodí rozdělují tři páry masivních hranolových pilířů a je zaklenuto valenou klenbou s výsečemi. Bohatý štukový dekor je dílem T. Zeisla. Na hlavním oltáři z roku 1791 od Z. Huebera dominuje velkorozměrný obraz sv. Mikuláše z roku 1648 od D. Bachmanna. Magistrátní a městské společenství dbalo na výzdobu a interiérové prvky, včetně obrazů a ikonografických motivů.
Po založení nové diecéze se sídlem v Českých Budějovicích byl tento kostel povýšen na katedrální, čímž se stal prvním a hlavním kostelem v celé diecézi. Stal se tak nejdůležitějším místem pro duchovní správu v regionu a jeho okolí. V průběhu staletí vznikala kolem něj bohatá historie a mnohé proměny, které vyzdvihují roli chrámu v kulturním a společenském životě města.
Vizualizaci jednotlivých stavebních fází kostela přichystalo multimediální studio Quin.cz na základě podkladů PhDr. Romana Lavičky, Ph.D. z Národního památkového ústavu. K výstavě je připravena 3D rekonstrukce podob kostela z období okolo roku 1300, 1400, 1535 a 1641. Týkají se kupříkladu stříbrného relikviáře svatého patrona města sv. Auraciána, který do Českých Budějovic doputoval až z římských katakomb.
Na fotografiích bude možno prostudovat i obraz Průběhu rekonstrukcí a interiérových změn. Přestavba interiéru kostela po jeho přeměně v katedrálu v době vlády Josefa II. byla motivována osvícenskými postoji prvního českobudějovického biskupa, Jana Prokopa Schaaffgotsche. Přestože tomuto pokrokovému muži starší vybavení chrámu přidalo vzhled „spíše mordýřskému doupěti než chrámu Páně“, některé barokní umělecké památky zůstaly zachovány, mezi nimi i krásná plátna obrazů Franze Antone Maulbertsche.
Dalšími zajímavostmi jsou také hřbitov v bezprostředním okolí kostela a archeologický výzkum z roku 2001, který odhalil výbavu hrobů - šperky, medailonky či křížky. Výzkum vedený Jihočeským muzeem pokračoval v interiéru kostela v letech 2010-2012 a odhalil kapli, hrobky a hroby. Po založení diecéze se sídlem v Českých Budějovicích byl kostel povýšen na katedrálu, čímž se stal prvním a hlavním kostelem v celé diecézi.
Další úpravy a opravy následovaly i po 19. a 20. století, které zahrnovaly změny štukové výzdoby a údržbu interiéru. Hlavní oltář s obrazem sv. Mikuláše z roku 1648 a provedení štukové výzdoby patří k ikonickým prvkům chrámu a dávají současnému návštěvníkovi jasnou představu o bohatství své doby a o symbolice místního kultu.
Nové poznatky a rekonstrukční práce přispěly k detailnímu pochopení historie a vývoje katedrály. Interiér i fasáda prošly v průběhu staletí řadou proměn, které odrážejí historické a kulturní kontexty města i regionu. Chrám sv. Mikuláše tedy zůstává jedním z klíčových symbolů Českých Budějovic a kontinuálně dokumentuje vývoj evropské architektury ve východoevropském kontextu.
tags: #katedrala #v #ceskych #budejovicich