První evangelické bohoslužby v Brně se konaly o Vánocích v textilce Johanna Leopolda von Köffillera a od té doby se společenství rozrůstalo až do roku 1870, kdy sbor měl přes tisíc členů. Příznivci učení Jana Husa a jeho následovníků i žáci wittenberského reformátora Martina Luthera působili v Brně, a to v dobách, kdy byli evangelíci v habsburském státě tolerováni jen jako druhořadí občané.
27. července 1782 získali někteří zaměstnanci textilních továren z Brna povolení k založení evangelického sboru díky Tolerančnímu patentu císaře Josefa II. Sbor si postupně vybudoval pevnou pozici a trojlodní kostel s neobvyklou tribunou v závěru apsidy slouží jako dominanta kompozičního kříže brněnské okružní třídy. Zvonová věž dosahuje výšky 51 m a délka kostela činí 45 m.
Vnitřní vybavení zaujme vzácnou mramorovou kazatelnou se symboly čtyř evangelistů, oltář a křtitelnice. Varhany od firmy Rieger pocházejí z roku 1887 a patří k významnému hudebnímu životu sboru. Centrem života sboru zůstávají nedělní bohoslužby: Betlémský kostel na Pellicově ulici startuje v 8.30, Červený kostel v 10.00 a Rychmanova kaple ve 14.00 (druhou a čtvrtou neděli v měsíci).
Během týdne se schází malý pěvecký sbor Kůrovec, školní děti, teenageři, mládež, dospělí i nejstarší generace. Někde je to víc o čtení Bible, jinde o hraní, jinde převládají rozhovory, modlitby či pití kávy. Pro duchovní hledače pořádáme na podzim kurzy Alfa, během kterých se během deseti setkání seznámí základy křesťanství.
V rámci služby sbor křtí, oddává a pohřbívá, navštěvuje nemocnice i domácnosti a poskytuje oporu ve zlomových okamžicích života i v krizích. Snažíme se zapojovat do veřejného dění i služby potřebným, podílíme se na ekumeně ve městě a otevíráme kostel pro koncerty a výstavy.
Již více než dvě desetiletí pořádáme šestkrát do roka Hudební nešpory a spolupracujeme se skauty, kteří se scházejí na faře v Pellicově ulici, stejně jako s YMCA a Evangelickou akademií. Během týdne mají evangelíci zázemí v budově bývalé evangelické školy na Opletalově 6, kde studoval například Kurt Gödel.
Umění a architektura hrají důležitou roli v Brně i mimo sbor. Zvláštní vzdech nabízí prostor, kde barokní architekt Jan Blažej Santini-Aichel navrhl Zelenou horu - osobitý projev rytmu, dynamiky a gradace. Jeho dílo stojí ve spojení s architektonickým dílem Antonia Gaudího, zejména chrámu Sagrada Familia, který se po staletí dokončuje a představuje vrchol světových stavebních vizí. Výstava, která tematizuje vizi a práci těchto vizionářů, odráží snahu pozvednout zrak návštěvníků nad všednost a otevřít se novým výšinám v architektuře.
Text vypráví o tom, jak lidé spolupracují, aby veřejný prostor obohatili o duchovní i kulturní život. Právě tedy jde o spojení rozmanitých vlivů, kde náboženská komunita i architektonické inovace vytvářejí jedinečný charakter Brna a jeho veřejného prostoru.
Zuzana Hrubošová (výtvarná pedagožka) vyjadřuje svou výtvarnou reflexi na téma vizionářských architektů a jejich dopad na město, kdy se Zelená hora a Gaudího ikonické stavby stávají symbolem inspirace, odvahy překročit konvenční hranice a zvednout hlavou vzhůru.
- Historie brněnského evangelického sboru a jeho rozvoj od 18. století až po 19. století.
- Architektura svatyně: kompoziční kříž, délka a výška kostela, vzácné vnitřní prvky.
- Hudební a společenský život sboru: nedělní bohoslužby, kurzy Alfa, zapojení veřejnosti.
- Vztah k veřejnému prostoru a ekumenní spolupráci ve městě.
- Portréty architektonických vizionářů Santini-Aichel a Gaudí a jejich vliv na současné vnímání města.
Tabulka shrnuje klíčové body společnosti a architektury:
| Prvek | Popis | Rok |
|---|---|---|
| Sbor | Evangelické společenství v Brně, rozšíření do 19. století | 1782-1870 |
| Kostel | Trojlodní s neobvyklou tribunou, délka 45 m, věž 51 m | postaven 19. století |
| Vybavení | Mramorová kazatelna, oltář, křtitelnice, varhany Rieger | 1887 |
| Aktivity | Nedělní bohoslužby, hudební nešpory, Alfa kurzy | současnost |