24. prosinec je v Rusku úplně obyčejným dnem. V Rusku se Vánoce slaví dvěma způsoby. Buď se slaví pravoslavné Vánoce, které jsou 6. a 7. ledna, nebo se slaví Vánoce postaru na Nový rok. Vánoce v Rusku byly původně spojené s mnoha tradicemi. V roce 1918 však byly vánoce v Rusku zakázané a tak tradice zanikly a s nimi i Vánoce. Místo nich se v mnoha rodinách slaví Nový rok s Jolkou a Dědou Mrázem, kterého doprovází Sněhurka. Příprava na vánoční svátky začíná pro pravoslavné věřící již 28. listopadu předvánočním půstem, který trvá až do 6. ledna. Tedy 40 dní. 2. ledna se půst zpřísňuje, až se v předvečer vánočního svátku hladoví. Půst se však netýká jen jídla, ale také různých zábav a zkrocení všech hříšných vášní. O štědrovečerní večeři se podávají bezmasé pokrmy a ryby. Oblíbené jsou vareniky, což jsou plněné taštičky z kynutého těsta. Náplň se připravuje z brambor, rýže, zelí nebo sušených a nakládaných hub. Tradičním jídlem je také nákyp z pšeničných zrn s mandlemi, rozinkami, mákem, švestkami a cukrem. Na svátečním večerním stole nesmí chybět kuťja, což je kaše z pšenice nebo ječmene, vařená s medem, rozinkami, mákem a ořechy a samozřejmě vzvar, což je kompot ze sušeného ovoce. Kuťja je pokrm, který se jídává o pohřbu a vzvar zase při narození dítěte. Konzumací těchto jídel se tedy připomíná narození a smrt Krista.
Některé zvyky přešly z minulosti do současnosti: koledníci putují městem a jsou vítáni, dárky se dárci často rozdělují pod stromeček - Jolku. Děda Mráz se Sněhurkou nás provázejí při novoročních oslavách a tradičně připomínají českému Mikulášovi obdobu spojenou s dětmi. Dříve, na počátku 20. století, nacházely děti vánoční dárky pod polštářem; dnes se nadělují pod ozdobený stromeček.
Pravoslavné Vánoce podle ortodoxní církve připadají na 7. ledna. Jsou kulturním dědictvím, Vánoce v západním stylu mnozí Rusové nepotřebují. „Stačí, že Rusko zaplavilo západní zboží, krvavé filmy a pornografie,“ říkají někteří konservativnější Rusové. Jiná skupina označila západní Vánoce za lepší než pravoslavné - jsou veselejší, pro děti zajímavější a zboží v předvánočních slevách láká.
Ať je to už jakkoli, křesťanské Vánoce jsou opět v Rusku a lidé si na ně znovu zvykají. Historie sahá až do 10. století, kdy se křesťanství šířilo do Ruska. Po Velké říjnové socialistické revoluci a nástupu bolševiků nastalo období, kdy byly Vánoce zakázány. Hlavním svátkem se stal Nový rok se zesvětštěnými okrasami; oficiální začlenění tradic do světského Nového roku probíhalo postupně.
Kalendář, tradice a vývoj v 20. století
Radioativně krátká verze: Ke klasickému kalendáři se Rusko přiklonilo po 1918, kdy bolševická vláda přijala gregoriánský kalendář, ale církev nadále dodržuje juliánský kalendář pro náboženské svátky. Proto se slaví 7. ledna (julijánský) i 25. prosince (gregoriánský) a Starý Nový rok připadá na 13. ledna. Slavení Nového roku a Vánoc zůstává výrazně rodinné a méně komerční než v různých západních zemích.
V roce 1990 moskevský starosta nařídil, aby všechny obchody, restaurace a kavárny byly o Vánocích náležitě vyzdobeny. Obchody jsou plné zboží, včetně nejluxusnějšího, a často náboženství a tradice koexistují s moderní luxusní kulturou. Noví Rusové, kteří bohatli během reforem, si často zachovávají jak západní kulturní vlivy, tak tradiční pravoslavné zvyky. To vytváří společenský kompromis: světí západní Vánoce a Nový rok spolu s pravoslavnými Vánoce a pravoslavným Novým rokem.
Náboženské a lidové tradice přežívají i přes historické změny. Předvánoční půst trvá 40 dní - od 28. listopadu do 6. ledna; od 2. ledna se půst zpřísňuje a v předvečer svátků je půst nejpřísnější. Oblíbené jsou perníčky (pryaniki) a další sladkosti, zatímco na štědrovečerním stole se objevují zejména bezmasé pokrmy a ryby.
Vánoční stromeček, který byl dříve zdobený perníčky a slámou, zůstává důležitým symbolem. První veřejný vánoční strom byl postaven v Petrohradu za vlády Cara Mikuláše I.; postupně se rozšířil do domácností. Děti se tehdy učily koledovat a rituály měly hluboké symbolické významy - kuťja a vzvar připomínají narození Krista a pohřeb.
Postavy a zvyky
Postavy Děda Mráz a Sněhurka k Rusku patří až po roce 1918, kdy byly nábožensky orientované Vánoce zakázány. Před vznikem Sovětského svazu se objevovaly ještě bohaté oslavy a tradiční koledy. Děda Mráz a Sněhurka dnes navštěvují rodiny hlavně během Nového roku.
Oslavy Starého Nového roku (13. ledna podle gregoriánského kalendáře) jsou pro některé věřící příležitostí k doprovození oslavy toho, co nestihli během vánočního půstu. Tento svátek není čistě ruskou záležitostí; slaví se také v Srbsku,Řecku, Tunisku a dokonce ve Švýcarsku.
Vysvětlení odlišností kalendáře spočívá v historickém rozhodnutí církve a vlády: Juliánský kalendář pro církev, gregoriánský kalendář pro světské potřeby. Kultura a tradice se tak prolínají - novoroční oslavy, slavnostní hostiny a rodinné návštěvy trvají mezi 1. a 8. lednem.
Ukrajina si v rozporu s ruskou tradicí zvolila nový termín Vánoc
Typický vánoční stůl a recepty
Na štědrovečerní stole se tradičně připravují pšeničná kaše kuťja, vzvar a další pokrmy: vareniky plněné bramborou, rýží, zelím a houbami; nákyp z pšeničných zrn s mandlemi, rozinkami, mákem a cukrem; pečené maso a ryby, pokud jde o dny bezpáštní. Sladkosti zahrnují medové perníčky a koláče. Brambory na kaši a smažená cibule tvoří součást tradiční přípravy jídla.
Kuťja a vzvar mají symbolický význam: kuťja byla tradičně podávána na pohřby a vzvar na narození dítěte. O pět hodin ráno po půlnoci se v Rusku připíjí a sleduje se projev prezidenta; zvony Kremlu oznamují nový rok. Dárky pro děti mají být tradičně od děda Mráz a jeho vnučky Sněhurky.
V souvislosti s kulturní identitou Ruska se uvádí: „Starý Nový rok,“ tedy oslava podle starého kalendáře, zůstává v řadě států bývalého SSSR a dokonce i v některých evropských zemích.
Krátké shrnutí rozdílů mezi verzemi Vánoc
- Pravoslavné Vánoce: 6. a 7. ledna, bohoslužby trvají noc a zvyky zahrnují půst až do večerní bohoslužby.
- Světské Vánoce a Nový rok: 31.12.-1.1., dárky pod Jolkou, Děda Mráz a Sněhurka, tradiční komerční prvky.
- Starý Nový rok: 13.1. podle gregoriánského kalendáře (7. ledna podle julijánského kalendáře pro církev), klidnější rodinné oslavy a návštěvy chrámů.