Na vrchu Kostelec v obci Těrlicko, blízko hlavní cesty vedoucí do Českého Těšína, stojí kostel sv. Vavřince. Kostel byl postaven během let 1889-1891 stavitelem Johnischem z Těšína a do něj byla do centra cenného barokního inventáře přenesena z kostela sv. Trojice, který byl v roce 1962 zbořeno kvůli stavbě Těrlické přehrady.
Z původního invetáře kostela byl nejpozoruhodnější obraz sv. Vavřince z roku 1659. Nejvýznamnější dochovanou památkou však zůstává gotická dřevořezba sv. Rodiny, připisovaná významnému slezskému umělci a vratislavskému mistrovi Jacobovi Beinhartovi (kol. 1460-kol. 1525), která je dnes uložena v Arcidiecézním muzeu v Katovicích.
U kostela se nachází hřbitovní brána, na jejích sloupech stojí sochy apoštolů sv. Matěje a sv. Pavla. Sochy vznikly v druhé polovině 19. století a jsou vysekané z hrubozrného pískovce, asi 1 metr vysoké. Obě byly prohlášeny kulturními památkami.
Na kopci Kostelec stála již v 11. století pohanská svatyně, která byla ve 13. století zmiňována; v roce 1654 při nuceném odchodu zničil protenstanský farář Jakub Sandala veškeré dokumenty prokazující tuto skutečnost.
Okolo Kostelce v roce 1683 táhla vojska polského krále Jana Sobieckého na pomoc obléhané Vídni.
O Kostelci se vypráví několik krásných pověstí. První se váže k těšínské „černé kněžně“, která se má zjevovat v propadlišti za oltářem. Její poslední přání na smrtelné posteli bylo, aby po smrti byla položena do prosté rakve na selský vůz, který měly táhnout čtyři páry černých volů. Tam, kde se povoz poprvé zastaví, má být její poslední odpočinek. Selský vůz tažený čtyřmi černými voly zastavil až na kopci Kostelec. Tady se otevřela zem, povoz do ní vjel a země se opět zavřela.
Pověst vypráví také, že kostel měl být postaven proto, aby ukryl východ z podzemní chodby; zajímavý nález byl učiněn před 20 lety, kdy nedaleko kostela se propadla zemina do neznámé chodby.
Podle dalších vyprávění měl sedlák Tyroň, který se vracel z Těšína domů, slyšet zvonění a táhlý zpěv; při lese hořely dva jasné ohně a na oltáři se objevovalo bílé pokrytí. Při bouřlivých a tmavých nocích prý z hrohu švédský vojín rozezvoní zvony ve zvoničce v nedalekých Stanislavovicích.
Evangelický kostel v Těrlicku je významný jako ukázka funkcionistického modernismu, navržený Bronislavem Firlou a zasvěcený v roce 1967 (věž byla dokončena v roce 1997). Kostel patří Slezské církvi evangelické a hostí orgány Rieger-Kloss a sochy Lumíra Čmerdy. Celkové hodnocení místa vychází z několika faktorů, například „Amazing place! Nice modern church, but mainly a kind community of people where all generations can find their place.“
Na webu Mapy.cz se uvádí hustější síť turistických tras v sousední Rakousku, nicméně Těrlicko zůstává místem, kde se setkávají hřbitovní kaple a sbor.
Sbor Slezské církve evangelické v Těrlicku má kontaktní údaje a dění: Kostelní 1777, 735 42 Těrlicko, Moravskoslezský kraj; telefonní kontakt +420 737 449 044; sbor byl založen v roce 1950 a do doby výstavby Těrlické přehrady (1957) se bohoslužby konaly v polské škole. V roce 1957 byl zakoupen rodinný dům (současná farní budova), ve kterém se konaly bohoslužby až do vysvěcení nového kostela v roce 1967.
Hlavní stavební a duchovní etapy kostela a sboru lze shrnout takto:
- Postavení kostela sv. Vavřince v letech 1889-1891 podle projektu Johanesha z Těšína.
- Přesun cenného barokního inventáře ze zbořeného kostela sv. Trojice do nového kostela.
- Dokončení a posvěcení základního kamene kostela 10. 7. 1966; otevření a vysvěcení 3. 9. 1967 pro sbor Slezské církve evangelické.
- Hřbitovní brána s apoštoly Matějem a Pavlem a jejich výzdoba z hruhozrného pískovce (asi 1 m výšky) - kulturní památky.
Současně s kristovou historií je třeba připomenout, že nejvýznamnější památkou z původního invetáře zůstává obraz sv. Vavřince z roku 1659, a že gotická dřevořezba sv. Rodiny je dnes uložena v Arcidiecézním muzeu v Katovicích.
Tabulka shrnuje klíčové údaje o kostele a sboru:
| Událost | Rok | Poznámka |
|---|---|---|
| Postavení kostela sv. Vavřince | 1889-1891 | stavitelem Johnischem z Těšína |
| Přesun barokního inventáře | po roce 1891 | z kostela sv. Trojice |
| Zboření kostela sv. Trojice | 1962 | kvůli výstavbě Těrlické přehrady |
| Posvěcení základního kamene | 10.07.1966 | kostel SLEZSKÉ EVANGELICKÉ CÍRKVE |
| Vysvěcení kostela | 3.09.1967 | sloužil sboru |
Deskriptivně k pověstem a historickým souvislostem: pohanská svatyně stála na Kostelci již ve 11. století; v 13. století je zmiňována a 1654 došlo k zániku dokumentů. V 1683 táhla na pomoc Vídeň vojska polského krále Jana Sobieckého.
Infokurz o místě a komunitě: Evangelický kostel v Těrlicku je významný příklad modernistického duchovního prostoru s hudebními orgány Rieger-Kloss a sochami Lumíra Čmerdy; sbor v Těrlicku byl založen v roce 1950 a působil v různých objektech až do vybudování nynější fary s kostelem v roce 1967.