Originální hřbitovní kostel v Moravské Třebové stojí na Křížovém vrchu a jeho dnešní podoba vychází z radikální přestavby v letech 1603-1605, kterou realizoval stavitel Ondřej Balzer ze slezského Nisy. Nad vchodem je vystaven znak města Moravská Třebová a erby Ladislava Velena ze Žerotína a Bohunky z Kunovic. Kostel sloužil jako místo pohřbívání místních měšťanů a na zdi a podlaze lze spatřit náhrobní kameny významných rodin; v lapidáriu zempírové márnice jsou vystaveny renesanční náhrobky z konce 16. a počátku 17. století.
Hřbitovní kostel se původně nacházel u farního kostela v centru města, avšak byl roku 1499 na nařízení Ladislava z Boskovic přemístěn na Křížový vrch. Dle datování zvonů na sanktusníku byla dokončena stavba hřbitovního kostela v roce 1505. K zásadní přestavbě došlo roku 1602, a práce probíhaly v letech 1603-1605; vznikla trojlodní halová stavba s presbytářem a polygonálním závěrem, osvětlovaným vysokými hrotitými okny a s opěrnými pilíři na exteriéru. Archivně doloženým stavitelem je Andreas Balzer ze slezské Nisy.
Ke kostelu vede od města strmé Schodiště mrtvých, kryté šindelovou střechou, se vstupním renesančním portálem a nápisem Selig sind die Todten, die im Herr sterben (1575). Vstupní portál doplňuje znak boskovického sedmizubce a moravské orlice. Původní hřbitov byl přesunut z centra města na Křížový vrch a v blízkosti kostela se nacházejí i dva dřevěné kříže přenesené z Křížového vrchu, na které později navázala trojice kamenných křížů v presbytáři.
Interiér kostela svědčí o bohaté minulosti: těsně po přestavbě vznikla trojlodní hala s působivým presbytářem, v němž se dochovaly renesanční náhrobníky a epitafy. Z období manýrismu sem patří lavice z roku 1630 s lištovými rámy a malovaným beschlagwerkovým ornamentem, stejně jako dřevěná kruchta s 16 pašijovými výjevy z roku 1661. Nad presbytáři se nacházejí malby Judy Tadeáše Suppera z roku 1755, zobrazující Legendu o Nalezení sv. Kříže a scény Očistce a Pekla; nad triumfálním obloukem plují andělé Posledního soudu.
Na bočních lodích jsou většinou zachovány oltáře a torzální stav románského a barokního období: Mariánský oltář po levé straně triumfálního oblouku, boční oltář sv. Josefa se Supperovou iluzivní architekturou a protilehlý boční oltář sv. Rocha. Z pozdně barokních úprav se dochovala kazatelna a kříž u kostela s reliéfem Vítězného Krista z roku 1753 od sochaře Františka Josefa Seitla.
V roce 1896 při opravách dřevěných lavic bylo zjištěno, že podlaha byla vydlážděna renesančními náhrobníky; tyto náhrobníky byly postupně vyzvednuty a osazeny na vnější stěny kostela a do nově vzniklého lapidária na Křížovém vrchu. Interiérové malby Suppera a kresby na stropě popisují legendu o Nalezení sv. Kříže; v levém křídle presbytáře je zaznamenána scéna Očistce a vlevo Pekla, zatímco nad triumfálním obloukem se objevují postavy Posledního soudu.
Ke kostelu patří také kamenné ostění s původními barokními jednokřídlými dveřmi vedoucími do sakristie a několik renesančních náhrobníků v severní boční lodi. Vzhledem k různým časovým fázím stavebních zásahů má nyní kostel pět oltářů a presbytář je zdoben freskami J. Suppera. Krátce po přechodu vlastnictví kostel městu Moravská Třebová eviduje plánované prohlídky, bohoslužby a svátky (Svátek Povýšení svatého kříže - 14.9.; Dušičky - 2.11.).
Současný stav a plány města Moravská Třebová ukazují na aktivní péči o památku: město převzalo kostel od římskokatolické farnosti a připravuje restaurátorské práce zaměřené na stabilizaci interiéru a obnovu mobiliáře, včetně červotoči napadených lavic. Dále se počítá s dílčí obnovou šindelové střechy a zachováním kulturních akcí, jako jsou koncerty a výstavy; cíl je zajistit navštěvování a ochranu historického dědictví pro budoucí generations.
Klíčové poznámky o architektuře a historii
- Hřbitovní kostel vznikl na počátku 16. století; radikální přestavba v letech 1603-1605 mění původní trojlodní kostel na halovou stavbu s polygonálním závěrem.
- Stavitelem je doložený Andreas Balzer ze slezské Nisy; nad vchodem se nachází erb města a erby pánů Žerotínů.
- Schodiště mrtvých, renesanční portál a nápis s biblickým významem vedou k samotnému kostelu uprostřed hřbitova.
- Uvnitř dominují renesanční náhrobky, barokní výzdoba a fresky J. T. Suppera z roku 1755; zachovány jsou také kovářské a štukové detaily.
- Hřbitov a lapidárium představují významný zdroj pro studium přemístěných či použitých náhrobníků a jejich osazení v novém kontextu.
Historie a současnost v datech
- 1499 - hřbitov byl přemístěn na Křížový vrch na nařízení Ladislava z Boskovic.
- 1505 - dokončení stavby hřbitovního kostela podle zvonů na sanktusníku.
- 1602-1605 - zásadní přestavba na trojlodní halový kostel; Andreas Balzer doložen jako stavitel.
- 1575 - renesanční portál a nápis na Schodišti mrtvých.
- 1755 - fresky J. T. Suppera v presbytáři a kapli severní strany.
Vzhled a výzdoba interiéru
V interiéru se zachovaly renesanční kartuše na stěnách, dřevěná kruchta z roku 1661 a lavice z období manýrismu. Na stropě presbytáře je malba o Nalezení sv. Kříže a vedle ní další scényOčistce a Pekla. Oltáře a reliéfní prvky byly v průběhu dějin různě upravovány a doplňovány, nadále však zůstává patrný vliv baroka a manýrismu.