Vesmírná novinka Spasitel s Ryanem Goslingem nabízí ideální podívanou pro velikonoční čas. Adaptace oblíbené knihy Andyho Weira totiž klasický příběh o znovuzrození, oběti a záchraně lidstva nepodává jako přehnané hollywoodské drama.
Tvůrci divákovi mesiášský motiv nevnucují žádnými velkolepými a kýčovitými proslovy o spáse světa. Místo toho ho chytře otiskli do originálního názvu mise - Project Hail Mary. „Zdrávas Maria“ totiž v americkém prostředí funguje i jako vžitý termín pro zoufalý pokus o záchranu na poslední chvíli. S tímto tématem si film hraje velmi promyšleně a ukrývá v sobě tematické „easter eggy“, jejichž objevování je o svátcích pro pozorného diváka vyloženě radost.
Pojem, který v doslovném překladu znamená velikonoční vajíčko, se ve filmovém a herním světě používá pro skryté detaily, tajné narážky, vzkazy a nenápadné vtípky. Tíha situace na diváka v kině nedopadá skrze hrdinské fráze, ale mnohem civilněji - přes strach dětí či pragmatické obavy hlavní doktorky. Teprve postupně, skrze retrospektivu, se ukazuje, jak obrovská zodpovědnost leží na hlavním hrdinovi. Pro diváka, který nečetl knižní předlohu, je úvod filmu naprosto pohlcujícím zážitkem.
Ryland Grace (Ryan Gosling) se probouzí z umělého spánku s amnézií a jeho postupné rozpomínání funguje jako fantastický vypravěčský motor - publikum tápe a děsí se společně s ním. Klaustrofobie a pocit mrazivé osamělosti dýchají z každého záběru paluby lodi Hail Mary. Její realistický a hmatatelný design pak ostře kontrastuje s vyspělým, ale trochu neosobním mimozemským plavidlem, na které hrdina narazí později. Snímek přitom stojí a padá na Goslingovi, který svou roli drží neuvěřitelně pevně. Grace je spíše sympatický a inteligentní „ňouma“, který dělá vtipy, zakopává a zmatkuje.
Přerod ze zdiskreditovaného učitele přírodopisu v zachránce planety působí díky hercově civilnímu výkonu velmi uvěřitelně. Ačkoliv humoru může být v některých vypjatých momentech až příliš, celkově skvěle uvolňuje napětí a film díky němu nespadne do utahané nudy. Zásadním zlomem v ději je pak setkání s mimozemšťanem Rockym. Od prvního momentu mezi oběma postavami funguje absolutně skvělá chemie. Vizuální atraktivitu a autentičnost scén podtrhuje fakt, že tvůrci nespoléhali jen na chladné CGI efekty, ale použili reálnou loutku.
Gosling tak nemusel hrát na prázdné zelené plátno a na jiskření v dialozích je to obrovsky znát. Úsměvnou perličkou je, že zvuky pro Rockyho pomáhaly tvořit Goslingovy dcery. Rockyho (v pozadí) netvoří jen digitální efekty, ale reálná loutka, které vdechl život i hlas loutkoherec James Ortiz. Původně hrozivá stopáž dvou a půl hodiny nakonec díky dokonalému tempu a prolínání vesmírné linky s pozemskými flashbacky rychle uteče, aniž by byl prostor pro nudu. Vizuální stránku trefně doplňuje sound design, ale emocionálně nejsilnější je nečekané využití popkulturních písní.
Velmi působivá scéna s karaoke navíc ani nebyla v původním scénáři, šlo o spontánní nápad samotného herce. „Spasitel“ si tak oprávněně říká o oscarové nominace. Závěr filmu skvěle prodává jasnou myšlenku: vyplatí se jít do neznáma, i když se bojíte. I z podstaty temný a osudový příběh tak nakonec překypuje radostí a lidskostí. A to je zpráva, která rezonuje nejen před Velikonocemi.
Učitel-biolog se probudí na neznámé místě. Ostatní lidé, kteří s ním letěli, jsou mrtví. Záhy zjišťuje, že poletuje vesmírem. Pokud to tedy není nějaká habaďůra, ale opravdu není. Ryland Grace skutečně poletuje vesmírem. Neví, jak loď pilotovat, nicméně brzy si rozpomene, že musí vyřešit záhadu vyhasínajícího Slunce, za kterou může něco, čemu se říká astrofágy. Vlastně se jedná o epidemii, která postihla i jiné hvězdy. S výjimkou Tau Ceti v dalekém souhvězdí Velryby. Bude nutné se k ní dopravit a poznat příčinu její odolnosti.
Smrtelně důležité poselství, které, když se podaří rozlousknout, zachrání život všem lidem na planetě Zemi, včetně Evy Strattové, neboli německé šéfky tohoto projektu Hail Mary. Jenže Slunce vyhasíná taky na domovské planetě jisté mimozemské „krabí“ bytosti. S ní se Ryland spřátelí, pomocí moderní technologie se naučí komunikovat a rozvine se mezi nimi neočekávatelné přátelství.
„Mars will come to fear my botany powers.“ Uvedená věta zazněla v Marťanovi a i po těch jedenácti letech je stále nezapomenutelná. Co se Spasitele týče, mohla by takovou být „Why is a school teacher in space?“ A kdo ví, možná bude řečena i hlasem Meryl Streep. Podobností se snímkem Ridleyho Scotta bychom našli víc. Oba do popředí staví muže, kteří jsou velmi chytří, zrovna jako autor Andy Weir. Psaní scénáře se u obou ujal Drew Goddard, ačkoli tentokrát se nelze zbavit dojmu, že byl při adaptování zbytečně doslovný.
V obou najdeme podobná témata - osamělost, efektivní řešení problémů, oslava vynalézavosti lidského ducha, optimistický přístup. Vědeckou stránku věci se snaží Andy Weir vždycky ctít, což je pro autentičnost důležité i při psaní sci-fi. Do filmu se úplně všechno nevejde, protože čas není neomezený (ačkoli stopáž se tentokrát vyšplhala na slušných 156 minut). Jakožto divákům a divačkám nám navíc obvykle stačí pouze několik odborných replik k tomu, abychom pochopili, že postavy dobře vědí, co dělají, a o čem se baví. Ostatně za Marťana tvůrce chválil také slavný astrofyzik Neil deGrasse Tyson, který dokáže svým nadšením pro vědu spolehlivě nakazit.
Matt Damon zase dokázal strhnout svým charismatem a hereckým umem. Ne, že by tyhle kvality Ryan Gosling neměl, ale tak dobrý dojem přesto nezanechává. V retrospektivě totiž sledujeme události předcházející Rylandovu odletu. To je na jednu stranu vlastně docela zbytečné, protože přece od začátku víme, že nakonec odletěl, ale na tu druhou bychom tedy přišli o Sandru/Evu.
Hlavní hrdina možná v určitý moment, kdy kolem sebe sleduje zamilované páry, uvažuje o tom, že by ji zkusil sbalit, nicméně záhy zjistí, že nikoli záchrana světa, nýbrž tohle rovná se Mission: Impossible. Nepřekvapivě zjišťuje, že jeho „krabí“ kamarád má na své planetě přítelkyni, se kterou je už víc než 180 pozemských roků. A protože na Rylandově lodi, kam se Rocky ve speciálním krystalovém skafandru coby vtíravý, panovačný, skvěle slyšící a ze své podstaty neobyčejně hodný a starostlivý tvor nakvartýruje, je možné vedle krajiny pojmenovat také filmy, bude jasné, jak bude družka pojmenována.
Zároveň se znova spoléhá na to, že nic nezapůsobí více, než když se z outsidera stane hrdina. Rocky z eridiánské rasy není humanoidní, sdílí s lidmi řadu podobností, což se dalo čekat. Kdysi dávno totiž někdo v Hollywoodu vymyslel, že bez toho nemá žádná sci-fi šanci uspět, a od té doby se proto málokdo pokusil být odvážnější. Faktem zůstává, že jeho vidění se od lidského liší. Tvůrci se nás však snaží přesvědčit, že je v podstatě podprůměrně inteligentní, což by mohlo eventuálně vyvolat konflikt se skutečnými Eridiány, až jednou dorazí na Zemi.
Zároveň se znova spoléhá na to, že nic nezapůsobí více, než když se z outsidera stane hrdina. Ze všeho nejvíc však filmu škodí střihová skladba. A bývalo by bylo mnohem zajímavější, kdybychom z Goslingova hereckého projevu mohli vyčíst, že retrospektivní pasáže představují jeho navracející se vzpomínky. Ale nic z toho se nestane. Christopher Miller a Phil Lord jsou spíše vtipálci, takže svěřit jim počin, který nemá pouze rozesmívat, nebyl zrovna nejlepší nápad, obzvlášť když bylo kdysi nutné přetočit 80 procent záběrů jimi původně režírovaného Solo: Star Wars Story.
Spasitel svou zápletkou docela připomíná ukrajinský titul Ty jsi vesmír, který sice vznikal dlouho, stál o poznání méně peněz, ale skoro po všech stránkách tenhle hollywoodský předčí. Plusové body nenažene ani ona „Sofiina volba“ ze závěru a vlastně ani ona finální iluze s úsměvnou tečkou. Určitě se ale počítá myšlenka, že něco, například právě nějaká dlouhá cesta, ze které může mít kdekdo obavy, se často ukáže býti takovou, na které lze zažít mnoho dobrého a v nejlepším slova smyslu nezapomenutelného.
Nicméně nedostatky se Spasitel snaží vyvažovat tím nezdolně optimistickým, ačkoli nezřídka spíše patetickým přístupem, který v současnosti nepochybně diváci a divačky přivítají. I proto, že když si může člověk rozumět s odlišným mimozemšťanem, proč by, sakra, si nemohl rozumět s odlišným člověkem? Očekávané sci-fi Spasitel od tvůrců Marťana i Paralelních světů začaly ihned po americké premiéře provázet nadšené reakce. Čeští kritici se zatím zdají být o kus chladnější, přesto je jasné, že jde o film s potenciálem strhnout.
Spisovatel Andy Weir se především díky Marťanovi stal sám o sobě světovým brandem. Proto není divu, že adaptaci jeho další knihy Spasitel studio zajistilo velmi brzy po jejím vydání, přičemž do hlavní role nalákalo Ryana Goslinga. Režijní duo Phil Lord a Christopher Miller jsou v celém procesu námezdní silou. A nutno dodat, že jim tahle zakázka nemohla na stole přistát v lepší chvíli. Současně s produkcí Spasitele se totiž rozpadlo jejich animátorské impérium založené na úspěchu LEGO Příběhu a Spider-Mana: Paralelních světů.
Lord a Miller tedy skončili na dlažbě a jejich sci-fi, příznačně pojmenované v originále Project Hail Mary, se tak stalo dost možná jejich poslední nadějí, jak si uchovat přízeň branže. Podle dosavadních kritických reakcí k tomu mají výborně našlápnuto - agregátor recenzí Rotten Tomatoes hlásí 95 % textů udělujících nadprůměrné hodnocení. Žádné zprávy o problémech na place pak kolovat nezačaly (hrané produkce bývají typicky méně problémové než špatně ošetřená animace).
Nyní tedy nezbývá než čekat, jestli do kina přijde dost lidí. A když už tu je řeč u utíkání z hrobníkovy lopaty… Hlavní hrdina Spasitele Ryland (Ryan Gosling) se jako jediný přeživší tříčlenné posádky probouzí na vesmírné lodi. Vzpomínky se mu vracejí jen velmi selektivně. Vybavuje si, že Zemi ohrožuje nejasný, možná biologický proces, který se pomalu přesouvá z Venuše k nám. O sobě ví, že je středoškolským učitelem, což jeho přítomnost na několik světelných let od domovské planety nijak neobjasňuje, spíš naopak. Zatímco se snaží nezbláznit, rozpomíná se, jak se shodou okolností nachomýtl u supertajného programu Hail Mary, který se pod vedením odměřené Evy (Sandra Hüller) pokouší najít způsob, jak zachránit život na Zemi. Do principu celé hrozby a jejího potenciálního řešení se tu nebudeme zamotávat, řekněme jen, že je třeba vyrazit k hvězdě vzdálené deset světelných let, nabrat vzorek kouzelného materiálu a poslat ho zpět. Ryland se ve svém cíli střetává s mimozemskou vesmírnou lodí, v níž je rovněž jediný přeživší: kamenná bytost, která si od našeho hrdiny vyslouží přezdívku Rocky.
Po počátečním šoku zjistí, že oba mají stejný cíl, tedy zachránit svou civilizaci před nenadálou hrozbou, a rozhodnou se, že nejlepší postup bude spojit síly a pracovat na úkolu společně. Lord a Miller se hodně namluvili o tom, že ve Spasiteli používají v maximální možné míře praktické efekty od loutky Rockyho po vesmír vybudovaný ve studiu. A jistě platí, že se na film krásně kouká, přičemž některé scény se zjevně snaží o silný wow efekt. NejdePerhaps o geniální audiovizuál na úrovni Sunshine, ale film stojí především na intimních lidských interakcích.
Ve středu stojí dva velmi rozdílné Rylandovy vztahy: ten na Zemi s Evou, komplikovanou osobností, která pro záchranu lidstva zaplatí jakoukoliv cenu, a Rocky, který se stává absolutním a oddaným kumpánem. Je paradoxní, že Eva skýtá vztah mezi dospělými a Rocky mezi dětským vyjadřováním, ale přesto vzniká hluboké přátelství napříč odlišnostmi. Distribuční a tvůrčí rozhodnutí posouvají děj k alegorii dospělosti a zodpovědnosti, i když Gosling už není mladý protagonistou coming-of-age příběhů.
Hraje nicméně chlápka, který na Zemi nemá rodinu ani jasný cíl a ocitl se v mrtvém bodě ohledně toho, jak pokračovat. Má zjevně talent na to hrát důležitou roli pro vědeckou komunitu, kvůli tomu, co považuje za dávnou křivdu, se izoluje jako učitel na střední. Jakkoliv šílené události se mu během těch dvou a půl hodin stanou, nakonec mu je položena tatáž otázka co na začátku: Chceš, aby to takhle zůstalo? Veškerý boj o osud lidstva je tomu druhotný. Spasitel není o vesmírných pišišvorech, co možná sežerou planetu, ale o možnosti druhé šance, do které jsme možná dokopaní proti vlastní vůli.
Solidní Spasitel možná není zázrak, který zvěstují některé zahraniční reakce, rozhodně se ale jedná o solidní a poctivé sci-fi. Absolvent žurnalistiky na FSV Univerzity Karlovy a filmový publicista prověřený několika médii; Spasatel je pro něj film, který stojí na lidskosti a důsledkách volby. Spasitel / Project Hail Mary je americký film z roku 2026 s českou premiérou 19. 3. Režijní duo Lord a Miller a hlavní hvězda Gosling vytvářejí dílo, které vyvažuje vědu a emoce a pozoruhodně klade důraz na pozemskou návaznost i v kosmické intuitivitě.
Project Hail Mary - Official Trailer
Hlavní sdělení filmu zůstává: vyplatí se jít do neznáma, i když se bojíte. Přestože snímek spoléhá na vizuální efekty a herecký výkon, jeho největší síla spočívá v lidské vazbě a v tom, jak ztělesňuje dospělost a zodpovědnost prostřednictvím jednoduchého, ale mimořádně účinného příběhu.
Struktura a témata
Film staví na postupném odhalování vzpomínek Rylanda Grace a na dynamice mezi ním a Rockym. Interakce s mimozemšťanem není jen dějem o spolupráci, ale i prostředkem k pochopení rozdílných pohledů na svět. Vzniká hluboké přátelství, které pomáhá hrdinovi překonat osamělost a strach z neznáma. Atmosféru doplňuje praktická tvorba prostředí a využití loutek, které dodávají scénám hmatatelnější realitu než čistě digitální efekty.
V druhé rovině příběhu stojí Eva Strattová a její role v projektu Hail Mary. Zde je kladena najevo, že záchrana lidstva není jen technický úkol, ale i morální výzva, kde občas jde o cíl a oběti jednotlivců. Do popředí se dostává otázka zodpovědnosti jednotlivce a významu lidské solidarity napříč různými kulturami a druhy.
Většina vědeckých detailů zůstává vědecky důvěryhodná a Weirova preciznost v popisu vědeckých konceptů přispívá k autenticitě. Stopáž 156 minut dává autorům prostor pro kovový rytmus vyprávění, i když některé pasáže by možná prospěly jemnějším střihem. Hrdinova cesta od učitele přírodopisu k hrdinovi planetární velikosti funguje jako metafora dospělosti a odpovědnosti, která rezonuje i mimo explicitní žánrové klišé.
Ohlasy kritiků po premiéře naznačují, že Spasitel má potenciál stát se výrazným sci-fi filmem, který dokáže oslovit široké publikum. Zvláštní síla díla spočívá v rovnováze mezi technickou precizností a lidským příběhem, který zajišťuje, že diváci odnášejí domů víc než jen vizuálně poutavou podívanou. Ačkoliv některé momenty působí jako lehké a humorné, film nikdy neztrácí své jádro - poselství o odvaze, solidaritě a hledání světla i v temnotě vesmíru.
Vědecká integrita a lidský tón tvoří kombinaci, která dává Spasiteli svébytnou sílu a z něj činí dílo, které stojí za pozornost i mimo Velikonoce.
