Papírová dvacetikoruna byla poprvé vydána do oběhu v roce 1994, poté v inovované verzi 1. února 1996. Maximálního množství bankovek 20 Kč v oběhu bylo dosaženo 13. ledna 1997, a to 43 633 000 kusů. Poté již objem dvacetikorun postupně klesal kvůli jejich nízké životnosti a nahrazování mincemi.
Historie a vývoj dvacetikoruny v Českóslo?vensku
Hlavním důvodem, proč bankovky ztrácely oběživo funkci, byla jejich krátká životnost, která činila v průměru 1 až 1,5 roku. Dvacetikoruna byla poslední vzorovou bankovkou Rakousko-Uherské banky a během svého existujícího období prošla více vzory a emisemi. Papírová dvacetikoruna byla shodou okolností první bankovkou rakousko-uherské korunové měny, zavedené v roce 1892, a až 1900 se stala výlučnou měnou mocnářství.
V době vzniku Československa byly vydávány taktéž dvacetikorunové poukázky Zemské banky království Českého, které měly sloužit jako dočasné platidlo. Tyto poukázky s datem 1. ledna 1919 byly vytvořeny Alfonsem Muchem a graficky zpracoval Grafický závod Jana Štence v Praze; nakonec však nebyly uvedeny do oběhu a byly zlikvidovány. Po měnové odluce a zahájení přípravy definitivních československých platidel ztratily poukázky Zemské banky smysl.
V průběhu let se dvacetikoruna objevovala ve třech hlavních vzorech Rakousko-uherské banky (1900, 1907, 1913) s různým tiskovým provedením a ochranami. První dvacetikoruna vzoru 1900 byla tištěna na papír bez vodoznaku a s hlavním motivem dvou ideálních ženských hantí vystupujících na obou stranách. Dvacetikoruna vzoru 1907 byla rovněž bez vodoznaku, avšak s bohatým irisovým tiskem a dvojím klíčovým motivem. Třetí vzor z roku 1913 měl na rukopisném tisku speciální víceetážové giloše a byl doplněn o protektorátní prvky.
Končící platnost a výměna
Podle vyhlášky České národní banky č. 173/2008 Sb. skončila platnost bankovek s nominální hodnotou 20 korun ke dni 31. srpna 2008 a bankovky již nebylo možné vyměnit na úrovni oběhu. Počátkem září 2008 došlo k ukončení platnosti poslední haléřové mince padesátníku. Bankovky 20 Kč byly postupně vyřazovány z oběhu, avšak výměna za nové platidlo v pokladnách ČNB a bank byla možná až do konce srpna 2009 a posléze jen do roku 2014 v rámci jednotlivých programů.
Hlavní důvody ukončení platnosti dvacetikorun spočívají v jejich nízké životnosti a skutečnosti, že přestaly plnit funkci oběživa. ČNB odhaduje, že se jí podaří získat zpět jen malou část z původních bankovek, a proto zajišťuje jejich postupné stažení z oběhu a nahrazení. Celá operace byla provázena rozsáhlými právními a organizačními kroky, včetně kolkování a výměn v bankách.
Haléřová a padesátihaléřová historie
Vedle dvacetikorun byl tradičním prvkem peněžního oběhu i padesátník, jehož poslední haléřové mince zmizí spolu s koncem platnosti dvacetikorun. Haléřové mince se poprvé objevil na českých územích ve 14. století a jejich další osud byl provázen reformami a inflací. Výroba haléřů a jejich životnost se promítla do dlouhé historie drobných platidel, kdežto dvacetikoruny byly v oběhu dlouhou dobu a jejich výměna trvala až do konce srpna 2009 pro hotovostní oběh a následně až do roku 2014 pro některé položky.
- 1994: první vydání dvacetikoruny; 1996: inovovaná verze; 1997: maximum v oběhu 43 633 000 kusů.
- 2008: ukončení platnosti dvacetikorun a haléřových mincí; 2009-2014: postupná výměna v ČNB a bankách.
- Od roku 2004: množství dvacetikorun v oběhu klesá, dnes je jich v oběhu zhruba 12 % původního maxima.
V současnosti Česká národní banka připustila, že výměna neplatných mincí a papírových dvacetikorun bude možná ještě jeden rok, tedy do konce srpna 2009 pro hotovostní oběh a do roku 2014 v rámci pokračujícího systému výměny. Bankovky vyšších hodnot zůstávají nadále platné.
