Kilián Ignác Dientzenhofer (1. září 1689 Praha - 18. prosince 1751 Praha) byl český architekt a stavitel německého původu, představitel vrcholného baroka, druhý z vlastních synů stavitele Kryštofa Dientzenhofera. Patří mezi nejvýznamnější představitele barokní architektury v Českých zemích. O jeho služby usilovala česká i moravská šlechta, bohatí měšťané a především duchovenstvo.
Kořeny rodiny a formující vlivy
Jeho otec Kryštof Dientzenhofer přišel do Prahy spolu se sourozenci z alpského Rosenheimu. „Kryštof se vydal spolu s bratry a sestrou do světa, protože jejich tatínek nedokázal hospodařit na jejich rodném statku tak, aby ho udržel. Někteří z nich se vyučili v Passově při stavbě passovského dómu. Poté přišli do Prahy, kde nějakou dobu působili. Zůstal tu ale jen Kryštof a oženil se s vdovou po staviteli, takže získal zavedenou stavební firmu,“ popsal rodinnou historii Mojmír Horyna.
„Posledním z pěti Kryštofových dětí byl Kilián Ignác. Kilián po gymnáziu vystudoval na pražské univerzitě filozofii a matematiku. Poté začal pracovat u svého otce a rozvíjel jeho hlavní zásady - konstruktivní racionalismus a výškové vrstvení jednopodlažních staveb,“ doplnil Horyna. Z cest do ciziny si Kilián přinesl větší zdobnost a jemnost detailu, které pak uplatňoval nejen na pražských stavbách, ale při zakázkách v dalších českých městech, například v Kutné Hoře nebo Broumově, kde byl stavitelem kostela sv. Václava a konventu benediktinského kláštera.
Časná samostatná práce a spolupráce s kláštery
Jeho první samostatnou prací byl kostel sv. Jana Nepomuckého na Hradčanech (1720-1728). Do Broumova jezdíval kočárem, který mu zapůjčil břevnovský klášter; jeho přítel, břevnovský opat, ho nabádal, aby si během inspekcí staveb na Broumovsku vozil teologa jako společníka, protože o teologii se rád bavil. Byl to člověk s velkým zájmem o vzdělání a mluvil dobře šesti jazyky.
V meziválečném období působil na zakázkách pro šlechtu i církev. Byl nejen architekt-projektantem, ale i stavitelem s technickým talentem. „Jeho tvorba je různorodá. Dokáže na všechny rejstříky slohových poloh pozdního baroka virtuosně hrát. Nikdy se neopakuje, a to postavil za třicet let přes dvě stě staveb,“ říká M. Horyna.
Klíčové projekty a vrchol tvorby
Dvorní zednický mistr a později vrchní fortifikační stavitel, Kilián Ignác pracoval na významných sakrálních dílech. Mezi nejznámější patří kostel sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí (1732-1736) a dostavba chrámu sv. Mikuláše na Malé Straně (1737-1751). Vrcholné období jeho tvorby patří třicátým létům 18. století, kdy vznikly monumentální stavby - klášerní kostel sv. Mikuláše na Starém Městě, chrám sv. Máří Magdalény v Karlových Varech, kostel sv. Bartoloměje v Praze a další.
V poslední dekádě života se zaujal ke kompozičně jednodušším variantám: jednolodní kostely s obdélným půdorysem a zaoblenými nárožími, častěji s dynamickou podélnou centralou či centrálním půdorysem připomínajícím řecký kříž. V jeho tvůrčí továrně se objevují dva hlavní typy: kostely s kupolí opřenou o duté pilíře a jednodušší chrámové projekty pro lokální zakázky.
Břevnovský klášter a convent s prelaturou (kolem 1717) byl jednou z jeho raných sakrálních realizací. Později se jeho dílo rozšířilo i na Broumovsko a do dalších míst, kde vznikaly kostely pro kláštery a pro šlechtické panství. Jeho dílo tak mj. zahrnuje kostely sv. Jakuba v Jičíně, Narození Panny Marie v Nicově u Klatov a kostely v Českých Budějovicích a Broumově.
Rodina a závěr života
Kilián Ignác Dientzenhofer se dvakrát oženil; z prvního manželství s Annou Cecilií Popelovou měl několik dětí, z druhého s Annou Terezií Hendrychovou dalších osm dětí. Zemřel ve věku 62 let a byl pohřben v kostele sv. Jakuba na Starém Městě Pražském. Jeho odkaz je patrný v mnoha pražských i českých městech a požíval široké uznání jak u šlechty, tak u duchovenstva.
Na jeho počest byly pojmenovány parky a sady, a dodnes zůstávají svědectvím o vlivu jeho barokního díla na městský prostor. Mezi významné exempláře jeho rané tvorby patří letohrádek Portheimka na Smíchově a další sakrální stavby realizované v různých částech Čech a Moravy.
- kostel sv. Jana Nepomuckého na Hradčanech (1720-1728)
- kostel sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí (1732-1736)
- dostavba chrámu sv. Mikuláše na Malé Straně (1737-1751)
- klášerní kostely a sakrální objekty na Broumovsku a Břevnově
Jeho práce ovlivnila nejen přímé realizace, ale i stylové vývojové linie české barokní architektury a přispěla k utváření urbanistické tváře Prahy a širšího středoevropského kontextu.
tags: #kilian #ignac #dienzenhodfer