Prostor nikdy nedokončeného chrámu pravděpodobně ze 14. století už staletí přitahuje nejrůznější psychotroniky, léčitele, duchovní i umělce. Není úplně jasné kdo a kdy ho založil, je však zřejmě dílem pánů ze Žerotína a stavěl se řadu let. Zvláštní pocit na vás dýchne v Panenském Týnci v nedostavěném gotickém klášterním chrámu. Svojí uměleckou hodnotou se řadí k nejdokonalejším českým památkám a také se zde podle psychotroniků nachází silné energetické místo s léčivými účinky.
Chrám se skládá z 21 metrů dlouhého kněžiště, nedokončené stěny mají na výšku asi 20 metrů. Za husitských válek však byla stavba přerušena a objekt pobořen. Po Bílé Hoře byla nadobro stavba zastavena a nedostavěný klášter zůstal torzem. Chrám měl být původně třílodní. Ucelená část tedy není chrámová loď, ale jen výběžek s kněžištěm. V roce 1744 byla ke chrámu dostavěna barokní zvonice.
Pozitivní zóna v Panenském Týnci svým tvarem připomíná kříž. Spirituální síla se zde prý skrývá v kamenných zdech kostela. Známý psychotronik a spisovatel Stanislav Brázda naměřil v prostorách chrámu pozitivní zónu číslo 8, tedy nejsilnější, uzdravující. Nemusíte se bát, že byste místa s magickou energií nepoznali - nápovědou vám budou vyšlapané cestičky a "více ohmataná" místa na stěnách stavby. Pozitivní zóna zde tlumí deprese, přináší dobrou náladu, elán a radost ze života, pomáhá nemocným. Dlouhodobější pobyt nebo časté návštěvy - posezení v trávě uprostřed chrámu, jsou doporučovány lidem po mozkové obrně, mozkové mrtvici a po veškerých úrazech hlavy.
Ať už na sobě pocítíte léčivé účinky, nebo ne, výlet do Panenského Týnce je opravdu zajímavý a nedostavěné torzo gotické stavby nesmírně působivé. Chrám v Panenském Týnci pochází pravděpodobně ze 14. století. Cestujte vlakem, autobusem i MHD.
Pravděpodobně jedna z teorií spojuje objekt s hutí Petra Parléře, stavitele Svatovítského chrámu. Pod zemským povrchem proudí na mnoha místech neviditelné, ale mocné toky energie. Vybral si místo pro stavbu kláštera jeho zakladatel náhodou nebo to byl vnímavý a citlivý člověk, který poznal, že se nachází silná léčivá pozitivní zóna, která má schopnost navodit dobrou náladu, radost ze života i optimistický pohled na svět, posilovat obranyschopnost organismu a odstraňovat depresivní stavy.
A tak sem přicházejí lidé, většinou vstupem na jižní straně, který zdobí zajímavý portál a část zdi, a již zde zažívají zvláštní atmosféru tohoto romantického místa. A potom se postaví na vyšlapané místo uprostřed zříceného kostela, a zkoumají, zda také pociťují působení pozitivních zón. Místo nepřitahuje pouze obyčejné turisty, ale také různé umělce, léčitele či milence. V prostorách chrámu se konají čas od času též svatební obřady. Ale pořád lze říct, že takto jedinečná památka není dosud navštěvována, jak by si zasloužila.
Pozitivní zóna v Panenském Týnci svým tvarem připomíná kříž, uprostřed kterého je střed energie. Za ním směrem k oblouku léčivé a ještě kousek dál meditační místo. Lze to dobře na zemi rozpoznat podle toho, jak jsou místa vyšlapaná. Kdo by si přece jenom nebyl jistý, tak u vchodu se nachází nákres. Nedostavěný chrám se skládá z kněžiště, které je přibližně 21 metrů dlouhé, 9 metrů široké a přes 20 metrů vysoké. Dále je možno spatřit jižní zeď s portálem, část západní zdi a základy zbývajících zdí. Na jediném lodním pilíři, který se zachoval, spočívá částečně zvonice, která však byla dostavěna později.
Bylo by ale chybou vejít dovnitř a stejnou cestou odejít. Tak zajímavé místo nemohli nechat bez povšimnutí ani filmaři. Točil se zde například snímek „Kytice“ (rok 2000) od K. J. Erbena ve zpracování režiséra F. A. Brabce nebo "Post Coitum" (rok 2004) Juraje Jakubiska či "Svědek umírajícího času" (Miloslav Luther - rok 1990). Fotografie chrámu se také objevila na obálce zajímavé knihy „Krajiny vnitřní a vnější“, kterou napsal filosof, popularizátor vědy a spisovatel Václav Cílek.
