Pojďte se s portálem Kudy z nudy vypravit do kaplí, které provázejí téměř pohádkové příběhy o dávných panovnících. Najdete je leckde: v lesích, na prastarých hradech i v tak zastrčených koutech Česka, že je bez nápovědy jen těžko objevíte. Všechny jsou ale spojené s osudy vládnoucích i sesazených králů - a dokonce nejen českých. Královské kaple najdete na hradech a zámcích, v kostelech i v klášterech. Dodnes přitahují pozornost historiků, turistů i věřících a připomínají slavnou minulost českých zemí.
Například v klášteře Plasy se pod barokní věží skrývá velmi cenná raně gotická Královská kaple, údajně pozůstatek královské rezidence. V čele všech královských kaplí ovšem stojí ta nejslavnější, kaple sv. Václava coby kultovní centrum Svatovítské katedrály na Pražském hradě. Kaple sv. Václava v katedrále sv. Víta vyniká kaple sv. Václava. Její výjimečnost coby ústředního bodu chrámu s hrobem nejvýznamnějšího zemského patrona svatého Václava podtrhuje nádherná výzdoba i odlišné pojetí architektury. Dokonce se zachovala část původní výzdoby kaple ze 14. století, a to obklad stěn z drahých kamenů a nástěnné malby pašijového cyklu. Výjevy ze života sv. Václava, které tvořící druhý pás výzdoby, jsou připisovány dílně Mistra litoměřického oltáře, cyklus vznikl kolem roku 1509. Dveře v jihozápadním rohu kaple vedou do korunní komory, v níž jsou uloženy české korunovační klenoty.
Kaple sv. O Vlašském dvoře v Kutné Hoře se často mluví jako o královské mincovně, ale ta byla jen jednou z jeho částí. Jádrem Vlašského dvora je bývalý královský palác, založený před rokem 1300 králem Václavem II. V prvním patře můžete navštívit kapli sv. Václava a sv. Ladislava, gotický síňový prostor se síťovou klenbou a pětibokým presbytářem v arkýři. Kaple je dílem huti Petra Parléře a vznikla současně se soukromou kaplí krále Václava IV., která bývala o patro níž, v přízemí. Kaple byla vysvěcena za jeho vlády roku 1389, dekorativní novogotická výmalba stěn a stropů ale pochází až z konce 19. století. Jsou kaple, kam se můžete podívat kdykoliv, a pak takové, které se otvírají jen na pár dní či týdny. Taková je kaple Matky Boží, která stojí nad Brněnskou přehradou kousek od hradu Veveří.
Na některých místech najdete vzácné areály: století sloužila jako pohřební chrám sesazeného švédského královského rodu Wasa. Při letních prohlídkách se dozvíte, jestli existují tajemné podzemní chodby a templářský poklad, další vzácnost ale uvidíte na vlastní oči: kopii vzácného obrazu Madony z Veveří ze 14. století, jehož originál byl v kapli umístěn několik století. Prostá venkovská kaple u Veveří sice má jedinečný genius loci, ale honosné interiéry, drahokamy a zlato musíte hledat jinde: třeba v kapli sv. Kříže na hradě Karlštejně, kterou český král a římský císař Karel IV. nechal vybudovat jako unikátní pokladnici pro říšské korunovační klenoty a vzácné relikvie. Stěny kaple zdobí zlatý pás, vykládaný leštěnými polodrahokamy, čela kleneb vyplňuje 129 obrazů Mistra Theodorika, vůbec největší kolekce gotických obrazů od jednoho autora na světě. Malíř na nich zachytil „veškeré vojsko nebeské“, které mělo poklad hlídat. Kaple je součástí II. Přibližně o sto let starší je kaple sv. Václava, která patří k nejcennějším a nejkrásnějším místům hradu Zvíkova. Bohatá malířská výzdoba je mladší, ale stavebně se dochovala v podobě ze 13. století, kdy reprezentovala moc krále železného a zlatého Přemysla Otakara II. Dnes je součástí běžné prohlídkové trasy, ale víte, že poslední mše se v ní sloužila na sv. Václava roku 1780? Existovaly totiž obavy z narušené statiky a strach, že s větším počtem lidí by se kaple mohla zřítit.
Ještě hlouběji do historie, až na začátek 12. století, se podíváte na Chebském hradě. Jeho osudy jsou spojené s rodem Štaufů, z něhož vzešla řada římsko-německých králů a císařů. Z honosného paláce zbylo jen torzo, ale pokladem, který nám může závidět celý svět, je kaple sv. Erharda a Uršuly. Jedno z nejpozoruhodnějších děl rané gotiky ve střední Evropě se pyšní také bohatou sochařskou výzdobou: všimněte si hlavic mramorových sloupů v prvním patře, kde ruce zručných kameníků vykouzlily rostlinné ornamenty a originální figurální výjevy.
Kaple sv. Anny na Staré Vody nabízí další pohádkový pohled: Stojí nad Královskou studánkou, jejíž pramen prý ani v suchých letech nevysychá. Jedna z pověstí vypráví, že jméno získala podle polského prince či krále, který se při lovu napil z pramene a údajně zvolal „Věru ta voda je krále hodna!“ Studánkou ale výlet končí, dál už je vstup zakázán. Kromě studánky stojí za povšimnutí ještě zarostlé rozvaliny se zbytky zdí, schodišť a kašny. To jediné zbylo z koleje školského řádu piaristů, kteří o Starou Vodu stovky let pečovali.
Krásnou královskou kapli najdete na hradě Křivoklát. Je zasvěcena Korunování Panny Marie, nachází se v jižním křídle hradu a svou podobu získala za vlády dynastie Jagellonců. Půvabnou hříčkou jsou malí draci, skřítci a další pohádkové postavičky, které zdobí dřevěné lavice. Mezi nejhodnotnější památky architektury 13. století patří kaple sv. Zajímavá je i Císařská kaple Emauzského kláštera, kterou nechal postavit král Karel IV. jako součást komplexu kláštera a kostela Na Slovanech.
Další významná Kaple je kaple svatého Kříže na Karlštejně, kterou Karel IV. nechal vybudovat jako pokladnici pro říšské korunovační klenoty a vzácné relikvie. Patnáct metrů dlouhou a devět metrů širokou kapli zdobí zlaté křížové klenby s kosmickými motivy. Obklad stěn tvoří leštěné polodrahokamy a 129 deskových maleb světců, papežů a panovníků, které vytvořil Mistr Theodorik. Karlštejn je tak jedinečnou kombinací gotiky a byzantského vlivu, která dodnes poutá návštěvníky.
V Praze najdete Kapli sv. Václava v katedrále sv. Víta a Kapli sv. Kateřiny v ikonické galerii legendárních klenotů. Kaple sv. Kateřiny je kromě sakrálního významu známá také jako místo, kde Mistr Theodorik vytvořil část svých děl, a která dodnes odráží bohatou gotickou tvorbu českých mistrů. Svatováclavská koruna a další korunovační klenoty jsou uloženy v korunní komoře, do které vede dveře v jihozápadním rohu kaple sv. Václava. Kaple sv. Kříže však zůstává symbolem moci a bohatství českých králů a císařů, a její interiérové detaily zůstávají živou připomínkou významných historických okamžiků.
Hrad Karlštejn a jeho kaple představují tradičně nejznámější skvost mezi královskými kaplemi. Karel IV. sem umístil korunovační klenoty a ostatkové křesťanské relikvie, a nikdy nepřestal připomínat význam duchovní moci jako součásti říše. Kaple sv. Kříže a nástěnná výzdoba Mistra Theodorika tvoří unikátní soubor gotických maleb - největší kolekce od jednoho autora na světě. Na Karlštejně se zachovaly i první kapitoly české sakrální architektury a malířství, které dodnes dotvářejí atmosféru místa.
V závěru lze říct, že královské kaple spojují šlechtickou historii, umění a víru v jedinečném dědictví českých zemí. Od gotiky po rané baroko, od samotných hradů po kláštery, každá kaple vypráví svůj příběh skrze výzdobu, architekturu a historické události, které formovaly podobu Českého středu Evropy.
Kaple sv. Ondřeje v Olomouci a kaple sv. Barbory v různých zastaveních nabízejí další pohledy na soukromý duchovní život šlechty a panovníků. O jejich vzniku rozhodli tehdejší biskupové a vládci, a vznikly jako součást paláců a hradních komplexů s přísným řádem modliteb. Kaple sv. Ondřeje byla založena na konci 17. století a vybudována jako součást hradu v Rondelu, s původním oltářem svatého Ondřeje a restaurovánou výzdobou. Kaple sv. Barbory se stala symbolem ochrany před bleskem a patronkou horníků a dělostřelců, s bohatou výzdobou a cennými sochami.
Slova závěru
Kaple svatého Kříže, Kaple sv. Kateřiny, Kaple sv. Václava a dalšími kaplemi tvoří jedinečnou síť sakrálních skvostů, které přibližují bohatou historii českých zemí a jejich panovníků. Každá kaple má svůj příběh, architekturu a výzdobu, které ji činí výjimečnou a inspirativní pro návštěvníky i badatele.
tags: #nejkrasnejsi #kaple #evropy