Starší název obce také Blíživa. Na ostrohu nad rozcestím silnic je postaven kostel a ve dvoře tvrz vladyků z Blížejova, příbuzných Osvračínských: první zpráva z roku 1324, kdy jej vlastnili zemané z Blížejova. Obec byla rozdělena na několik částí, které drželi postupně různé rody. Jeden díl existoval jako samostatný statek na něm vznikla tvrz připomínaná prvně r. 1552. Majitelé byli Blížejovští z Blížejova (Blíživa) a po nich Henigátové ze Seeberka, kteří jej spojili s Nahošicemi. V roce 1757 je na nahošické části uváděno 11 poddaných, na chotiměřském dílu vsi 1, na blížejovském statku 3 a při Horšovském Týnu 1 poddaný.
Kostel Sv. Martina a tvrz: stavební památky a rodinné vazby
Kostel Sv. Martina má renesanční portál s heraldickou výzdobou - analogický s portály horšovskotýnského zámku (1556). Svatyni doplňují náhrobky Henigarů, Širntingárů a dalších rodů, které vlastnily okolní statky. Kostel je s boční věží a gotickým vchodem a s raně barokním štítem. Nynější vchod v barokním průčelí. V presbytáři pás nástěnných maleb (z konce 14. století) a vyobrazení vladyky Gotfrýda ze Žebnice a jeho 2 manželek (na dřevě z roku 1559). Další stavební úpravy byly v 1. polovině 17. století a v 2. třetině 18. století. Skrze dveře pohled do lodi: hlavní oltář s obrazem Sv. Martina (r. 1890 od Ignace Amerlinga) a dva boční oltáře z doby kolem r. 1750. V lodi náhrobníky z 16. až 18. století.
Na podzim roku 1999 a počátkem roku 2000 výměna střešní krytiny. Tvrz z 14. století přestavěna v barokní zámek, opatřený fasádou v 2. polovině 19. století. V roce 1992 při stavbě vedle stojícího nákupního střediska nová fasáda. Blížejov před 3000 lety.
Archeologie a osídlení: od pravěku po středověk
Když se v roce 2003 začalo se stavbou prvních ze 34 čtyřbytových domů na kraji obce Blížejov, nikdo netušil, že se toto nové sídliště vrací na místo již dříve osídlené. Ale již první zemní práce přinesly zahloubené objekty a střepy z nádob. Během následujících tří let bylo prozkoumáno celkem 45 zahloubených sídlištních objektů, jejichž funkce je však převážně nejasná. O obytném účelu můžeme uvažovat pouze v jednom případě. Jde o nepravidelnou oválnou jámu o rozměrech 3 x 1,8 m s rovným dnem v hloubce 0,6 m. Snad lze mluvit o základu zahloubené chaty. Případnou obytnou funkci objektu by mohl podpořit i soubor mazanice, z nichž některé nesly otisky kůlů. Další objekt nesl stopy po užívání ohně (pícka?). Zbývající objekty můžeme klasifikovat jako kůlové jámy či jámy bez bližšího funkčního zařazení. Bylo nalezeno přes 200 úlomků keramiky.
Pouze v jednom případě se podařilo slepit střepy v celý hrnec. Nejvíce jsou v nálezech zastoupeny hrncovité nádoby. V jednom případě to byl hrnec s uchem. Nalezeny byly i zlomky velkých silnostěnných zásobnic na potraviny. Dalšími tvary doloženými nálezy jsou amforovité nádoby, koflíky a větší množství misek. Pro datování keramiky jsou důležité typy okrajů a výzdoba. Především hráněné okraje misek (na obrázku č. 2 a 5) jsou důležité, protože tento okraj je v západních Čechách typický pro období tzv. nynické skupiny pozdní doby bronzové. Tomuto období odpovídá i výzdoba, která byla na střepech po umytí nalezena. Vedle důlků s otiskem nehtu či plastických pásek s důlky, byla nalezena na drobné keramice jemná rytá výzdoba, která tvoří často složité vzorce (na obrázku č. 7 a 9). Dva zlomky mísovité nádoby jsou zdobeny tzv. „attinským“ ornamentem (na obrázku č. 8). Jde o kombinaci vodorovných rýh a obrvení (tj. řady krátkých šikmých rýžek provedených ozubeným kolečkem). Tato výzdoba je opět typická pro nynickou skupinu.
O tom, že západní Čechy měly v té době kulturní kontakty s okolními regiony svědčí například tři řady důlků na horní části těla hrnce. Tento typ výzdoby není v našem regionu typický, ale ukazuje na kontakty s jižním Německem. Jiný typ výzdoby, tzv. hřebenování (tj. svislé rýhy souvisle pokrývající větší část nádoby), ukazuje naopak na vztah ke středočeské keramice. Pomocí rozboru nalezené keramiky tak můžeme sídliště datovat do pozdní doby bronzové (10. - 9. století před n. l.). Nově objevené pravěké sídliště rozšířilo počet nalezišť na Domažlicku z té doby na 17. Nejbližšími lokalitami jsou tři polohy na území katastru Horšovský Týn. Není to však jediné archeologické naleziště v blízkém okolí Blížejova. Při severním okraji obce bylo během výstavby rodinných domů objeveno sídliště ze střední a mladší doby bronzové (1650 - 1000 před n. l.) a jižně od obce (již katastr Přívozec) na vrchu nad Radbuzou bylo objeveno hradiště z pozdní doby halštatské (6. století př. n. l.) se zachovaným valem.
Klášter Obutých karmelitánů u Chyše: historie, rekonstrukce a prohlídky
Klášter obutých karmelitánů založil Jiří Vilém Michna z Vacínova, jehož rod získal chyšské panství po bitvě na Bílé hoře. K výstavbě však přistoupil až syn zakladatele Vilém Bedřich. Základní kámen ke klášteru byl položen 16. srpna 1660 a již po třech letech se do stavby nastěhoval první karmelitán. Na severozápadě přiléhá ke klášteru kostel Jména Panny Marie (dříve Panny Marie Sněžné). Roku 1678 vznikl v jednom domě poblíž kláštera oheň a klášter byl do základů zničen. Už ale roku 1679 byl pod vedením převora Norberta znovu vystavěn. Roku 1693 byl klášter propojen klenutím a schodištěm s objektem přilehlého kostela. V roce 1787 bylo loketským krajským hejtmanem oznámeno klášterním bratřím zrušení kláštera.
Poté sloužila klášterní budova jako sídlo správy zámku či škola v přírodě pro děti z mostecké pánevní oblasti. Předchozí majitelé panství pravděpodobně plánovali založit klášter v nedalekém Radotíně, kvůli odporu tamních obyvatel byl přeložen do Chyší. V roce 1538 však přešel řád obutých karmelitánů na stranu luteránů a zdejší mniši odešli. Budova opuštěného kláštera byla následně zničena. Roku 1539 se karmelitánští mniši vrátili zpět a objekt vypáleného kláštera byl nově vystavěn. Již v roce 1540 byli však karmelitánští mniši znovu napadeni a vyhnáni. Zdejší konvent byl poté zrušen a opuštěný klášter spolu s kostelem postupně chátral.
Po bitvě na Bílé hoře získal zdejší panství roku 1621 Jiří Vilém Michna z Vacínova, který začal s prováděním rekatolizace. Roku 1627 rozhodl o renovaci zaniklého a zpustošeného kláštera spolu s přilehlým kostelem a o obnově zdejší karmelitánské komunity. Jiří Vilém Michna, který zemřel roku 1640, proto odkázal svým synům prostředky na obnovu konventu a klášterního kostela. S výstavbou nového karmelitánského kláštera spolu s přestavbou přilehlého kostela v raně barokním slohu započali v roce 1660 bratři Zikmund Norbert a Vilém Bedřich Michnové, což dokládá listina ze dne 14. srpna 1660. Již v roce 1663 se do objektu nastěhoval první karmelitán.
V průběhu výstavby však roku 1678 vznikl v jednom domě poblíž rozestavěného kláštera požár a ten spolu s kostelem a podstatnou částí města zcela vyhořel. Již roku 1679 byl objekt pod vedením převora Norberta znovu vystavěn. Roku 1693 byl klášter propojen klenutím a schodištěm s objektem přilehlého kostela. V roce 1777 byl klášter poškozen velkým požárem. Za josefinských reforem bylo v roce 1787 loketským krajským hejtmanem oznámeno klášterním bratřím zrušení zdejšího karmelitánského kláštera. Objekt bývalého kláštera poté sloužil jako fara, škola a správní budova zdejšího panství. Dne 3. května 1958 byl objekt bývalého kláštera zapsán na seznam kulturních památek.
Před rokem 1989 sloužil bývalý klášter jako byty a budova zemědělského učiliště či škola v přírodě pro děti z mostecké pánevní oblasti. V roce 1990 byl objekt převeden z vlastnictví státu do majetku města Chyše. Od té doby je objekt bývalého kláštera prázdný a postupně chátrá. Klášter Doksany je částečně bezbariérovou památkou. Návštěvníci na vozíku si mohou prohlédnout exteriéry klášterních budov, pivovaru, sýpky, konventu a kostela. Bezbariérovou prohlídku jim nabízí kostel Narození Panny Marie.
V klášteře prozatím nebyla instalována bezbariérová toaleta upravená pro vozíčkáře. Od pátku do neděle je otevřený velkolepý kostel Zvěstování Panny Marie v Zaječově na Hořovicku. „Jsme v prostorách kláštera ve Svaté Dobrotivé. První výstava - šlo o fotografie - byla v květnu. „Je to výstava převážně místních autorů a je to výstava bez tématu. Takže každý vystavil vše nejlepší, co měl. Obrazy visí na zdech často bez rámů, jen kancelářskými sponkami zavěšené na provázku. „Stěny nejsou všechny opravené, jsou tam vidět kameny. Takže jsme to využili, dali do prostředí, aby to spolu ladilo. Je k tomu přiřazeno i promítání v jedné místnosti - to se vztahuje k obci Zaječov a jejímu okolí.
Klášter sester premonstrátek a sousední provozy
Klášter Zvěstování Panny Marie založil jako první augustiniánský klášter v Čechách v roce 1262 pan Oldřich Zajíc z. V roce 1327 klášter získal ostatky svaté Dobrotivé (Benigny), umučené r. 449. Od té doby se klášter nazývá „Klášter svaté Dobrotivé“ a stává se cílem každoročních poutí až do husitských válek, během nichž je vypálen. Do oné místnosti se jdeme podívat. Najdeme tu plátno, projektor, pár židlí a starodávný sekretář. „To je kvůli vyschnutí. Dříve se tu říkal Na Ostrově. „Návštěvníci se určitě dozví něco blíže o historii kostela, kláštera i okolí. V pořádání výstav by v zaječovském klášteře chtěli pokračovat i dalších letech.
Zastupitelstvo města Chyše na 5. veřejném zasedání rozhodlo usnesením č. 5/04/2019 prodat Klášter Obutých Karmelitánů za cenu 5.784.000,- Kč (dle znaleckého posudku).
KLÁŠTER OBUTÝCH KARMELITÁNŮ Popis objektu Čtyřkřídlý patrový raně barokní objekt kolem pravoúhlé rajské zahrady s ambitem původně otevřeným do nádvoří dnes zazděnými arkádami. Vnější stěny objektu jsou hladké, členěné pouze horizontální neprofilovanou římsou. Nad obdélným kamenným portálem vchodu v ose jižního traktu s pilastry po stranách, nesoucími profilovanou římsu, býval původně umístěn rodový znak Lažanských. Před vchodem je položeno malé dvouramenné schodiště a kamenná kašna. Při severozápadní straně přiléhá k budově objekt raně barokního farního kostela Jména Panny Marie.
Historie objektu Původní karmelitánský klášter s přilehlým pozdně gotickým klášterním kostelem Panny Marie Sněžné nechal založit roku 1487 tehdejší majitel zdejšího panství Burián II. z Gutštejna severně nad náměstím uprostřed města Chyše (Chiesch). V roce 1538 však přešel řád obutých karmelitánů na stranu luteránů a zdejší mniši odešli. Budova opuštěného kláštera byla následně zničena. Roku 1539 se karmelitánští mniši vrátili zpět a objekt vypáleného kláštera byl nově vystavěn. Již v roce 1540 byli však karmelitánští mniši znovu napadeni a vyhnáni. Zdejší konvent byl poté zrušen a opuštěný klášter spolu s kostelem postupně chátral.
Po bitvě na Bílé hoře získal zdejší panství roku 1621 Jiří Vilém Michna z Vacínova, který začal s prováděním rekatolizace. Roku 1627 rozhodl o renovaci zaniklého a zpustošeného kláštera spolu s přilehlým kostelem a o obnově zdejší karmelitánské komunity. Jiří Vilém Michna, který zemřel roku 1640, proto odkázal svým synům prostředky na obnovu konventu a klášterního kostela.
V roce 1660 započali bratři Zikmund Norbert a Vilém Bedřich Michnové výstavbu nového karmelitánského kláštera spolu s přestavbou přilehlého kostela v raně barokním slohu, což dokládá listina ze dne 14. srpna 1660. Již v roce 1663 se do objektu nastěhoval první karmelitán.
V průběhu výstavby však roku 1678 vznikl v jednom domě poblíž rozestavěného kláštera požár a ten spolu s kostelem a podstatnou částí města zcela vyhořel. Již roku 1679 byl objekt pod vedením převora Norberta znovu vystavěn. Roku 1693 byl klášter propojen klenutím a schodištěm s objektem přilehlého kostela. V roce 1777 byl klášter poškozen velkým požárem. Za josefinských reforem bylo v roce 1787 loketským krajským hejtmanem oznámeno klášterním bratřím zrušení zdejšího karmelitánského kláštera. Objekt bývalého kláštera poté sloužil jako fara, škola a správní budova zdejšího panství.
Dne 3. května 1958 byl objekt bývalého kláštera zapsán na seznam kulturních památek. Před rokem 1989 sloužil bývalý klášter jako byty a budova zemědělského učiliště či škola v přírodě pro děti z mostecké pánevní oblasti. V roce 1990 byl objekt převeden z vlastnictví státu do majetku města Chyše. Od té doby je objekt bývalého kláštera prázdný a postupně chátrá.
Praktické informace pro návštěvníky
Návštěvníci mohou prohlídky kláštera a kostela Narození Panny Marie absolvovat s informacemi o historii kláštera i okolí. Do chrámu se vstupuje z druhého nádvoří přes zvýšený práh. Do presbytáře a bočních kaplí do kterých vede 1 schod nahoru, lze nahlédnout. Do románské krypty, jejíž podlaha je přibližně o 1,30 m níž než podlaha kostela, se sestupuje z třetího nádvoří po 5 schodech dolů. Do dolní zahrady se sestupuje z prvního nádvoří po 9 + 6 schodech dolů. Návštěvníci se dostávají na terasu se salou terrenou. Mostem přes mlýnský náhon vstupují do anglického krajinářského parku. Během kulturních akcí lze do prostoru dolní zahrady vejít vstupem z obce Doksany.
Bezbariérové toalety v klášteře nebyly dosud instalovány. Pro prohlídky kostela Narození Panny Marie a Krypty je možné přispět dobrovolně. Prohlídky a informace o klášteře jsou k dispozici v prostorách druhého průjezdu vpravo a v kostele.
