Klášter ve Zlaté Koruně založil český král Přemysl Otakar II. v roce 1263, aby zarazil klín do rozpínavého rodu Vítkovců. Splnil tím i slib Bohu a Panně Marii, porazí-li uherského krále Bélu IV. Povolal sem řádové bratry z cisterciáckého kláštera ve Svatém Kříži v Rakousku. V průběhu staletí byl klášter vypálen a několikrát přepaden. V 17. století nastal rozkvět klášterů, takže v letech 1661 - 68 se dočkal konečně důkladné opravy za opata Bernarda Pachmana a Matěje Ungara.
Za vynikajícího opata Bohumíra Bylanského si klášter vedl i po ekonomické stránce velice dobře. Bohužel však v roce 1785 byl císařem Josefem II. zrušen. Postupně zde byly zřízeny různé provozy a jako poslední to byla slévárna železa, která celý areál silně poškodila. Kostel byl založen stejně jako klášter roku 1263 a dostavěn byl až za vlády Karla IV. Většinu prací si na stavbě prováděli mniši sami. Po vypálení Husity v roce 1420 zůstal chrám dvěstě let bez střechy; původní gotická klenba se dochovala jen ve východní lodi. V roce 1995 byla zahájena nákladná oprava kostela.
Architektura a významné prostory
Tato bazilika patří k největším v České Republice. Zvláštností kostela je umístění hlavního oltáře směrem na sever. Chrám je zasvěcen Nanebevzetí Panny Marie, jako všechny cisterciácké kostely. Pěvecký sbor z 17. století doprovájejí rokokové varhany a pravidelně se zde konají koncerty. Kropenka sloužila původně jako křtitelnice a byla dříve umístěná ve východní boční lodi. Východní boční loď má jako jediná původní gotickou klenbu. U stěny stojí tři barokní oltáře; na prvním je obraz sv. Bernarda od Ignáce Raaba z roku 1749, další oltář je zasvěcen 14 svatým pomocníkům a byl sem přenesen ze zrušeného kostela sv. Markéty. Mezi oltáři jsou náhrobní desky mnichů.
Příčná loď je široká 27,5 m; šířka byla zmenšena za opata Bylanského, jenž vestavěl dva oltáře proti sobě. Na oltáři je obraz Sv. Bernarda a nad ním obraz Sv. Humbelíny. Na druhé straně obraz Sv. Benedikta a nad ním obraz Sv. Scholastiky. Pod rosetou dopadá světlo kruhovým oknem ze 14. století; jeho autorství u Michala Parléře bývá zpochybněno, neboť zeď je původní. Barokní kaple stojí pod rosetou. Původně zde byly kaple čtyři, ale byly zbourány při opravách kostela v 17. století. V současné době nabízí dvě prohlídkové trasy: Klášter s barokní lékárnou a Sakrální trasa s kostelem Nanebevzetí Panny Marie.
V klášteře probíhají kulturní akce, koncerty, divadla, výstavy; prostory jsou k pronájmu pro svatby. Do areálu kláštera je bezbariérový přístup a částečně bezbariérová prohlídková trasa zahrnující Klášter s barokní lékárnou. Základní prohlídkový okruh vede do přízemí malého konventu, do kaple Andělů strážných, do patrové kaple a do chrámu Nanebevzetí Panny Marie. Nad kapitulní síní a křížovou chodbou vede expozice Místa setkávání mapující literární dění na jihu Čech a na česko-rakousko-německém pomezí od středověku po současnost. Komentovaná prohlídka kláštera zaměřená na 18. století začíná v přízemí velkého konventu a končí v chrámu Nanebevzetí Panny Marie; zahrnuje knihovnu, mnišskou celu, latríny a další prostory.
Historie a vývoj kláštera
Klášter Zlatá Koruna vznikl již kolem roku 1263; první mniši přišli z mateřského kláštera v Heiligenkreuzu. Zlatá Koruna byla od počátku spojena s bohatstvím panství a rozvojem ve 14. století; husitská válka však zásadně zasáhla do jeho prosperity. Rožmberkové získali patronátní práva v polovině 16. století; v 2. polovině 17. století se pod vedením opata Matěje Aleše Ungara klášter opět zapsal mezi vzorové provincie. V roce 1785 byl klášter zrušen dekretem Josefa II., a objekt prošel různými průmyslovými využitími. V průběhu 19. století došlo k jeho chátrání, které zachránila až obnovní snaha během druhé světové války. Podle kronikářů byl Zlatý klášter založen jako výraz díků Bohu za vítězství nad Bélem IV. u Kressenbrunnu roku 1260. Na nádvoří se pojí pověst o lipě a vzpomínce na mnichy obeslané husity, avšak kápovité listy stromů vznikají i z jiných příčin a nelze je považovat za důkaz konkrétní události.
Král Přemysl Otakar II. Daroval klášteru rozsáhlé pozemky; klášter byl zasvěcen a pojmenován Sancta Corona Spinea. Do dnešních dnů se klášter řadí mezi nejcennější gotické a barokní komplexy střední Evropy; nejcennějšími prostory jsou kapitulní síň, křížová chodba a klášterní knihovna. Expozice Zlatokorunská škola a barokní lékárna v prostorách bývalé klášterní kuchyně tvoří významné součásti prohlídkových tras. Do kláštera Zlatá Koruna přijíždí návštěvníci za poznáním duchovního života, historie a architektury, ale i pro možnost konání společenských akcí a kulturních pořadů.
Oblast Zlaté Koruny leží na úpatí hory Kleť a patří k Chráněné krajinné oblasti Blanský les; klášter a kostel Nanebevzetí Panny Marie jsou hlavními památkovými objekty obce. Nejvýznamnějšími prostory jsou kapitulní síň, křížová chodba a knihovna; samotný konventní kostel představuje trojlodní baziliku orientovanou téměř na sever a k němu se připojuje konvent s kryptou a kaplí Andělů strážných.
- Historie a založení kláštera Přemyslem Otakarem II. v roce 1263.
- Husitská válka a ztráty, pozdější rožmberské období a obnova za Ungara a Bylanského.
- Zrušení kláštera Josefem II. v roce 1785 a následné využití budov.
- Současnost: prohlídkové trasy, kulturní akce a bezbariérový vstup.
