Františkánský (pův. karmelitánský) klášter s chrámem byl založen císařem Karlem IV., ve 14. stol. (1347) v souvislosti se založením Nového Města. Pův. jednolodní kostelík byl na severní straně souč. chrámu. Průběžná údržba, v současnosti úpravy částí pro nová využití. Velká nepravidelná parcela mezi ul. Palackého, Jungmannova a Václavským a Jungmanovým nám. je dnes zastavěna kostelem s býv. hřbitovem na SV straně, budovou pův. fary s bočními křídly v místě nedostavěné lodi, na J straně kostela budovou konventu kolem dvou vnitřních dvorů orientované do zahrady se zahradním altánem.
Stavba areálu řádu karmelitánů ve stylu vrcholné gotiky probíhala až do začátku 15. stol., kdy byl poničen husity a opuštěn. V r.1435 návrat řeholníků, ale bez fin. prostředků, na konci 16. stol. prakticky neexistoval. V r.1603 získali areál františkáni, od zač. 17. do konce 18. stol. obnova a nepřetržité přestavby a dostavby chrámu i vlastního kláštera. Na konci 18. stol. provedena zásadní klasicist. přestavba objektu před kostelem. Od 80. let 19. stol. do 40. let 20. stol. řada renovací bez závažného vlivu na celkový vzhled.
Františkánský klášter s chrámem byl původně zamýšlen jako 100 metrů dlouhá dvouvěžová stavba, jejíž výška střední lodi měla dosahovat 40 metrů a měla konkurovat Svatovítské katedrále. Roku 1603 císař Rudolf II. daroval klášter s kostelem františkánům. První jednání o změnách probíhala od r. 1603 a definitvní předání proběhlo r. 1606; po masakru v r. 1611 byl klášter opět osídlen řeholníky. Velká péče byla od počátku věnována obnově kostela a kláštera, včetně zbudování nově zřícené klenby a nižší střechy, stejně jako vysoké průčelní stěny s hudební kruchtou.
V 18. století došlo k klasicistní přestavbě farní budovy před kostelem a k úpravám v nádvoří. Klášteru bylo v 1780 zavedeno reformní omezení a kostel s farou byl svěřen světskému faráři; novicový klášter byl omezen a klášter ztratil nemocnici. Po obnovení v 30. letech 19. století nastala renesance života kláštera, která pokračovala během celého 19. a 20. století. V 80. letech 20. století proběhla rekonstrukce zahrady, v roce 1991 byl klášter navrácen františkánům a průběžně se provádějí úpravy pro nové využití.
Františkánská zahrada s kostelem Panny Marie Sněžné je součástí areálu a nabízí zřetelný pohled na stavby kolem nádvoří. Vstup do zahrady je z Jungmannova nám. a samotný kostel je historicky spojen s korunovačním chrámem, jehož původní projekt počítal s dvouvětvou konstrukcí a nejvyšší klenbou. Hlavní oltář kostela je raně barokní (1649-1651) a patří k nejvýznamnějším sloupovým oltářům v Praze; vyzdobení zahrnuje malby a sgrafita, která byla později restaurována. V interiéru kostela se nachází 10 soch z 1. pol. 17. st., a v kryptách farního chrámu je pohřbeno 14 františkánů umučených pražskou lůzou v r. 1611.
Na severní straně kaple sv. Michala s barokními oltáři a přilehlé kaple Panny Marie Pomocné a svatého Jana Nepomuckého uzavírají nádvoří před kostelem. Gotický portál vchodu na bývalý klášterní hřbitov zdobený postavami Korunování Panny Marie, Karla IV. a jeho choti Blanky zůstává významnou součástí prostoru. Kapitula kláštera byla zkoumána v 80. letech 20. století a odhalila pozůstatky původního ambitu karmelitánského kláštera; severní křídlo si zachovalo renesanční epitaf s postavou vzkříšeného Krista a donátorem ve své zdi. Východní nádvoří ukazuje na raně barokní kapli P. Marie Královny a na unikátní kalvárské vyobrazení v ordinárním prostoru, které patří mezi nejvýznamnější díla raného baroka v Čechách.
Františkánská zahrada a Jungmannovo náměstí dnes představují komorní, ale živý celek, který spojuje historické dědictví s moderním využitím prostoru. Náměstí leží na pomezí lokální a turistické části Prahy a má potenciál vytvářet příjemnou atmosféru pro místní obyvatele i turisty. Dnes je Františkánská zahrada volně přístupná; vstup je do ní z Jungmannova náměstí a kostel Panny Marie Sněžné je součástí složitého historického vývoje tohoto místa.
Na Jungmannově náměstí vyrostla nová zahrada a vznikla řada významných staveb, včetně kubistických prvků a unikátní lucerny, která je jednou z nejvýznamnějších pražských architektonických kuriozit. Restaurace u Pinkasů, založená na Jungmannově náměstí č. 16, byla místem společenského a politického dění v době národního obrození; dnes patří k významným bodům kulturního života. V souvislosti se studiem architektury kubistické Prahy zůstává důležitým prvkem i samotná lucerna a další drobnosti, které dodávají náměstí jedinečný charakter.
Současný stav náměstí je výsledkem proměn v 1. polovině 20. století a pokračujícího vývoje moderní Prahy; Františkánská zahrada a Jungmannovo náměstí však nadále představují místo s bohatou historií, která se odráží v kostele Panny Marie Sněžné, klášteře a okolní zástavbě. Hlavní vizí dneška je zachování genius loci a podpůrná role prostoru pro bydlení, turistiku i veřejné prostranství.
Najděte vizuální doprovod
Super rychlá historie České republiky
Specifikace a zajímavosti
Průčelí záp. dvora s půlkruh. zasklenými arkádami má patro hladké s okny. Na záp. průčelí se propisuje štít již. křídla. Východnímu dvoru s půlkruh. okny v přízemí dominuje schodišťový rizalit s věžičkou. Před průčelní fas. presbytáře byl v 17. stol. V l.1788-92 klasicist. přestavba (F.Zelinka) záp. křídla na faru se školou, dnešní vzhled z 19. stol. (1847, J.M.Heger).
Architektura klášterních budov, postavených v 17. století, zahrnuje ambity a kapitulní síně; raně barokní vnady byly doplněny o renesanční prvky a sgrafita. V nádvoří před kostelem stojí kaple P. Marie Královny (Porcinculská) a dřívější pohřební kaple Talberků; východní klášterní dvůr ukazuje na kapli sv. Jana Nepomuckého a další boční kaple. V interiéru kostela najdeme malby na klenbě s postavami františkánských světců a mariánským monogramem; hlavní oltář z let 1649-1651 je nejvyšším sloupovým oltářem v Praze.
V 19. a 20. století došlo k přizpůsobení a rekonstrukcím fasád a interiérů podle klasicistních a pozdějších reforem; po roce 1949-50 byl klášter dočasně zasažen státními zásahy a poté postupně zahájen návrat řeholníků a obnovení duchovního života. Po pádu režimu v roce 1989 se klášter vrátil do života a dnes opět ožívá novými řádovými kněžími a obnoveným provozem, včetně oprav exteriéru a interiéru chrámu a kláštera.
tags: #klaster #frantiskanu #jungmannovo #namesti