V Plzni byla katedrála sv. Bartoloměje postavena hned po založení města na konci 13. století. Stavba, která se nám dochovala, byla postavena během 14. a 15. století jako gotické trojlodí s presbytářem a jedinou věží, která se svými více než 102 m výšky je nejvyšší kostelní věží v České republice. Katedrála sv. Bartoloměje a Plzeňská věž - Diecéze plzeňská. Dominantou náměstí Republiky v Plzni je zcela určitě katedrála sv. Bartoloměje, s téměř 103 m vysokou věží.
Ve spodní řadě oltářů je čtyřevangelisté - sv. Jan, sv. Lukáš, sv. Matouš a sv. Marek. Uprostřed je Plzeňská Madona, nad ní patron kostela sv. Bartoloměj. Nepochybnou raritou je hlavní oltář z roku 1883, novogotický, spolu s ambonem ze světlé žuly v roce 2006 a chórovými lavicemi z porfyru. U tohoto oltáře sloužili kněží bohoslužby zády k lidu až do roku 1964. Nový hlavní oltář byl zhotoven spolu s ambonem ze světlé žuly v roce 2006. Nová úprava byla doplněna porfyrovými lavicemi zvanými chórové.
Hlavní portál byl doplněn barokními sochami ukřižovaného Ježíše s Pannou Marií a sv. Janem; nad nimi je sv. Olivetská hora, skupina soch modlícího se Ježíše Krista s třemi spícími apoštoly. Nad presbytářem je gotická skupina Olivetské hory a vedle ní Ježíš na kříži z roku 1634. Hlavní oltář Panny Marie raně gotický z 2. poloviny 15. století, oltáře jsou doplněny freskami a náhrobníky z 15.-18. století. Nejvýznamnějším uměleckým dílem v kostele je kamenná gotická socha Panny Marie Plzeňské z roku kolem 1380, vytvořená v tzv. „krásném slohu“; spatřit ji lze uprostřed hlavního oltáře.
V katedrále je mnoho vyobrazení svatých. Ze zvláštní pozornosti stojí gotická socha sv. Václava z doby po roce 1500 a Panna Maria Bolestná ze stejné doby. Šternberská kaple, kterou postavil Hans Spiess ve 70. letech 15. století, se nachází v boční pravé lodi; poslední pohřeb Šternberků se konal zde v roce 1605. Od té doby kaple sloužila pro církevní obřady lidí na okraji společnosti. V roce 1870 se zřítila část štítu kostela a probořila klenbu; nová klenba s visutým svorníkem byla postavena na začátku 20. století.
Fasády kostela jsou bohatě zdobené mnoha výtvarnými díly. Hlavní portál doplněn barokními sochami Ukřižovaného Ježíše s Pannou Marií a sv. Janem; nad nimi je sv. Olivetská hora a skupina soch modlícího se Ježíše Krista s třemi spícími apoštoly. Nejen pro věřící, ale i pro milovníky historie a romantiky jsou dřevěné kostely romantickými svědectví lidových řemesel a umění. Kostely dřevěné však mohou být i citlivým ukazatelem proměn české sakrální architektury.
Další významná místa s dřevěnými i kamennými svatyněmi v Česku
V České republice najdete více než 300 nádherných dřevěných kostelíků, kaplí a zvoniček, jež mají bohatou historii a krásnou architekturu. Nejstarší dřevěný kostelík v ČR je kostel Panny Marie v Broumově, pocházející z roku 1450, známý jako Pod Lipami; považuje se za nejstarší památku lidové sakrální architektury u nás. Kostel je otevřený přes léto, od června do srpna, a podle pověsti byl na místě postaven již v roce 1177 pohanskou šlechtou, která zde přijala křest. Současný kostel pochází z roku 1450 po požáru z roku 1449 a byl přestavován ještě v 16. a 19. století; od roku 2008 je chráněn jako národní kulturní památka.
Na ochozu kostela Broumov vystupují dřevěné desky se zápisy z kronik z 16. až 19. století, popisující katastrofické události, jako požár města, povodeň, mor, invaze kobylek, neúrodu a hladomor. Kostel Povýšení svatého Kříže v Bystřici nad Olší je další malebnou ukázkou Moravy; kostelík pochází z roku 1897 a má dva oltáře, jeden byl odvezen arcivévodou Bedřichem a druhý zůstává v nově vystavěném kostele. V Moravskoslezském kraji je zajímavý farní kostel Panny Marie Sněžné ve Velkých Karlovicích s atypickým půdorysem ve tvaru řeckého kříže a 24úhlovou stavbou; roubený kostelík byl postaven roku 1754 Františkem ze Žerotína.
Nejstarším kostelem v Moravskoslezském kraji je kostel sv. Ondřeje v Hodslavicích (1551), renesančnía s empírovou přístavbou; v roce 1992 byla rekonstrukce, poslední opravy proběhly i v roce 2011. Dřevěný kostel sv. Anny bývá národní kulturní památkou od roku 1995 a byl postaven kolem druhé světové války; interiér obsahuje 14 zastavení křížové cesty a oltář zasvěcený sv. Václavovi. Z rohu Zlínska až po Jeseníky se rozkládají dřevěné poklady různých architektonických stylů, včetně roubených kostelů a zvonic, které dokumentují bohaté dědictví lidové architektury.
Mezi další zajímavosti patří dřevěný kostel sv. Mikuláše Divotvorce v Hradci Králové, pravoslavný kostel sv. Michaela Archanděla v Jiráskových sadech, Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Nové Pace, dřevěné kostely v Moravskoslezském a Královéhradeckém kraji a množství hřbitovních i kaplích staveb. Návštěva dřevěných kostelů a malebných kaplí po celé republice nabízí pohled na různorodé druhy lidové architektury jak v nízkých, tak ve vysokých polohách.
Pokud vás jako turisty zaujaly dřevěné kostely a chcete obdivovat jejich jedinečnou atmosféru, víte, že jich po České republice existuje mnoho. Každé místo má svá specifika - od skrytých gotických prvků po barokní úpravy, od roubených středověkých staveb po novogotické varianty. Cesta po dřevěných kostelích je cestou k poznání historie a řemeslné zručnosti našich předků.
