Klaster reporyje studna a související geologické i historické dědictví Řeporyjí

Dvojice bývalých lomů u obce Řeporyje tvoří národní přírodní památku o rozloze 3,5 ha a jsou zároveň geologicky významnou lokalitou - v roce 1984 zde byl stanoven mezinárodní stratotyp svrchního siluru. Jde o naleziště zkamenělin a profil mezinárodního významu, který je propojen dvěma opuštěnými lomy spojenými štolou na pravém břehu Dalejského potoka. V profilu před prvním tunelem je očíslován a seřazen od nejstarších vrstev k nejmladším; ze žijící fauny pak stojí za zmínku množství motýlů.

Studna jako historický prvek se nachází v jihozápadním rohu malého nádvoří teplického zámku; tento prostor býval původně rajským dvorem teplického klášterního komplexu. Nadzemní část kruhové studny je vyzděna do výše 130 cm z opukových kvádříků a její koruna nese kovanou uměleckou mříž sestavenou z 16 dílů, tvořících ornamenty lyrovitých, kruhových, srdčitých a stáčených motivů.

Vlastní vznik a vývoj Řeporyjí se odráží v historickém týlu oblasti. Mezníkem bylo dokončení železnice Praha - Most a Praha - Beroun v poslední čtvrtině 19. století, kdy vznikly v okolí lomy, vápencové lomy, pec na pálení vápna a nová cihelna. To vedlo k mohutnému přílivu dělníků a k rozvoji bytové i sociální infrastruktury.

Rekonstrukce a další historii kláštera a klášterního areálu v Řeporyjích je spojena s klášterním domem sv. Karla Boromejského v pražských Řepích. Klášter je významný barokní areál, který se stal socialistickým i pozdějším obnovovacím tématem. Budova byla postavena v letech 1858-1860 původně jako sirotčinec, brzy se změnila na ženskou věznici a po komunistickém převratu byly sestry vyhnány, objekt však zůstal bezsilný a chátral.

V rámci obnovy a revitalizace dochází k rekonstrukcím a úpravám nejen v centru obce, ale i v okolí skanzenu Tuležim a dalších historických objektů. Skanzen Tuležim, otevřený v roce 2002, představuje napodobeninu české lidové architektury 14. století, zahrnující kostel se hřbitovem, usedlosti a tržiště, studnu, pranýř, brány a věže, palisády a tvrz. Před západní branou skanzenu stojí sloupová boží muka.

V letech 2013-2017 probíhají práce na postupné revitalizaci jihovýchodní a dalších částí území. Byly vyřezány skládky stavebního odpadu a vznikly louky; nepůvodní dřeviny byly odstraněny. Východní část byla odtěžena a vznikl nový ovocný sad z historických odrůd, zatímco v okolí potoka je plánováno zavezení koryta a modelace nového, mělkého a přírodě blízkého průtoku. Dále je v plánu obnovení koryta Dalejského potoka, které je přehloubeno a způsobuje erozi.

V historickém kontextu Řeporyjí lze sledovat proměny od raného středověku, kdy byl ve vsi postaven románský kostel, až po období industrializace po dokončení železnice, kdy se z vesnice stával městys s rostoucí infrastrukturou. V centru obce se rozvíjely veřejné služby a vybavení, nicméně po roce 1989 nastoupila nová fáze rozvoje s rekonstrukcemi a snahou o zachování historických hodnot. Kostel sv. Petra a Pavla získal důstojné opravy a některé objekty byly navráceny původním majitelům, ačkoliv v centru zůstává řada staveb značně zanedbaných.

1. Dvojice lomů u Řeporyjí jako národní přírodní památka a mezinárodní stratotyp siluru; geologický význam s fosiliemi.
2. Historie a architektura klášterního a městského prostředí, včetně studny a barokních prvků kláštera.
3. Revitalizace a environmentální projekty kolem Dalejského potoka a skanzenu Tuležim.
4. Ekonomické a sociální proměny Řeporyjí od 19. století po současnost, vliv železnice a urbanizace.

Podněty k další ilustraci článku:

tags: #klaster #reporyje #studna