Deník / Cvrčková Klára zmiňuje architekta Jaroslava Machoně, jehož dílo zahrnuje interiéry Automatu Koruna, vilu bratří Čapků a průčelí Švandova divadla, a připomíná jeho vliv v období kubismu, art deca a funkcionalismu.
Život a tvůrčí vývoj Ladislava Machoně
Renomovaný český architekt, představitel art deco a funkcionalistické architektury Ladislav Jan Josef Machoň se narodil 28. dubna 1888 v Praze. Otec Václav byl c. k. Žák Josefů Fanty a Schulze; na pražské technice se zdokonaloval v ateliéru Jana Kotěry. V roce 1917 si založil vlastní ateliér, ve kterém působil až do roku 1948, poté byl zaměstnán v Útvaru architekta hl. m. Prahy. Aktivně se zapojil do květnového protifašistického povstání 1945. V 50. letech byl souzen, vězněn a v 60. letech rehabilitován. Projektoval a realizoval velké množství staveb, mezi nejznámější patří dostavba Klementina, interiéry Právnické fakulty UK v Praze, dvojdům bratří Čapků na Vinohradech a Machoňova pasáž v Pardubicích; z dalších realizací jmenujme budovu Ředitelství pošt a telegrafů či Státní reálky. Navrhl památník J. A. Komenského v Naardenu a věnoval se urbanismu - vypracoval plán na zástavbu pražského Břevnova. S manželkou Bohumilou měl dva syny, Ladislava a Mikuláše.
Vznikly období jeho tvorby: začátek na vlně kubistické architektury (žádná kubistická stavba se nedochovala), pokračování ve strohém art decu a funkcionalismu. V přehledu jeho prací je zřejmé, že jeho kariéra se propojila se širokou škálou projektů v Praze i v zahraničí; od roku 1910 cestoval po Evropě a získával inspiraci zejména z holandské a anglické architektury. Po prvním světovém válce otevřel ateliér v paláci Koruna na Václavském náměstí a postupně se stal pevnou součástí pražského architektonického prostředí.
Klíčové projekty a významné objekty
Automat Koruna, jehož interiéry v 30. letech přepracoval, vznikl na základě koncepce rychlého servisu a široké nabídky jídel, s dlouhou otevírací dobou a cenovou dostupností. Spolupracoval zde s grafikem Ladislavem Sutnarem, jehož neonové logo zdobilo původní verzi automatu. Tímto projektem Machoň demonstroval posun od tradičních stravovacích provozů k efektivnímu provozu v rušných centrech Prahy.
Další významnou realizací byla vila bratří Čapků na Vinohradech, která byla postavena ve stylu národního slohu. Dům skrýval dvě zrcadlově obrácené dispozice s velkou společnou zahradou; v interiérech se o zachování autentických prvků zasloužili bratři i jejich rodiny. Součástí komplexu je vstupní koridor a zahrada s bohatou zelení; domek je dnes chráněnou památkou s programy připravovanými k znovuoživení a zpřístupnění historického interiéru v rámci muzea připravovaného pro rok 2030.
Poštovní budova naMilady Horákové a další pražské realizace patří k Machoňovým osvědčeným pracím v funkcionalistickém duchu. V 30. letech spolupracoval i se svou manželkou Augustou Müllerovou Machoňovou; spolu navrhli výstavní pavilon pro expozici Za novou architekturu v Uměleckoprůmyslovém muzeu. V Pardubicích jeho dílo zahrnuje pasáž na třídě Míru a další významné objekty jako budovy Ředitelství pošt a telegrafů a Státní reálky.
Mezinárodní působení a vliv
Machonĕ působil také v zahraničí: v roce 1926 navrhl art decový pavilon Československa na Expu ve Filadelfii, v roce 1938 replikoval koncepci jídelního automatu Koruna v Londýně na Regent Street a v letech 1934-37 upravil kapli kostela v Naardenu, kde je pohřben Jan Amos Komenský. Jeho práce v zahraničí ukazují, že česká architektura té doby měla mezinárodní ohlas a byl schopen adaptovat své nápady do různých kulturních kontextů.
Další významná zakázka zahrnuje interiéry Právnické fakulty UK v Praze a dostavbu Klementina; Machoň se rovněž angažoval v urbanistických návrzích a plánech pro zástavbu pražského Břevnova. Jeho vliv na architekturu první poloviny 20. století je vnímaný jako součást širšího evropského kontextu, kde se střídaly prvky kubismu, art deca a funkcionalismu.
Historické souvislosti a politické peripetie
V období první republiky Machoň stál v čele ateliéru, zahrnoval i činnost na regulační komisi v Praze a členství v různých spolcích a architektonických redakcích. Po 2. světové válce byl zapleten do protifašistického odboje; v 50. letech byl vězněn a později rehabilitován v 60. letech, avšak jeho tvorba byla v době normalizace omezená. Přesto zůstává jeho odkaz živý díky pasážím, vilám a veřejným budovám, které dodnes reprezentují charakter tehdejší architektury.
Beuronská sakrální výzdoba a další detaily
V rámci odkazu beuronského slohu jsou připomínky i na kostele sv. Gabriela, který vyčnívá z areálu bývalého kláštera; Machoň se podílel na úpravách a přestavbách, které v 90. letech vedly k rehabilitaci lodí a změnám v interiérech. Důraz na detaily, jako výzdoba vitráží a oltářní menzy, dokazuje, že Machoň dokázal sladit tradiční řemeslnou kvalitu s moderní architekturou.
304. OLS DRH-Slide 39:charakter. duch. pravdy 1; PCkO pro 24. srpen; SUR 1 – 9 hl.rysů duch.přístupu
Vozemně a stavebně Machoň reprezentoval unikátní spojení českého kulturního prostředí s moderní architekturou; jeho práce jsou dnes vnímány jako důležité mosty mezi kubismem, art decem a funkcionalismem, které zformovaly tvář pražských ulic a městských center.
Budovy a interiéry, které Machoň navrhl, zůstávají důležitým studijním materiálem pro zkoumání historických architektonických stylů i urbanistických koncepcí první poloviny 20. století.
Budova Dvou vil Čapků dnes představuje unikátní případ reflexe osobností a doby, kdy architektura nebyla jen o funkčnosti, ale i o kulturním a politickém kontextu. Její příběh ilustruje vztah architektury k životu významných osobností a k veřejnému prostoru města.