Kneifelova kaple stojí v širším kontextu sakrálních staveb Krkonoš a je součástí bohaté tradice kapliček, kostelů a poutních míst, která prostupují horskou krajinou a dávají jí duchovní i kulturní rozměr. Sakrální památky patří neodmyslitelně k našim horám. Vytvářejí významné dominanty či milá zátiší. Poskytují místo k modlitbě, usebrání či jenom pro chvíli klidného odpočinku a přemítání.
Historické pozadí sakrálních staveb v Krkonoších
Svými kořeny sahá osídlení hor do samého počátku osídlování našich hor. Většina kostelů a kaplí se původně stavěla ze dřeva a výtvarně i rozměrově bývala velmi skromná. Přesto sem již v pozdním středověku dolehly první ohlasy vysokého umění a například vysocká, štěpanická (dnes bohužel ztracená) či jilemnická Madona jsou toho přesvědčivým důkazem.
Zdá se, že husitské války do naší oblasti nezasáhly tak ničivě jako do vnitrozemí, ale duchovní ohlas husitství i zde získal živnou půdu v podobě kališnictví, i když tady nebylo rozšířeno všeobecně. Živé přijetí tu našla luterská reformace (jistě i díky tomu, že část zdejších obyvatel náležela k německému etniku) a teprve tehdy výrazně převážil počet nekatolíků. V této době se již začínají objevovat první zděné církevní stavby, nicméně ve vysoko položených obcích stále zůstávají výjimkou.
V době rekatolizace, jež se zde důsledněji prosazuje až po skončení třicetileté války, se jen zvolna obnovuje systematická duchovní správa a pravidelná farní síť se začíná tvořit až během první poloviny 18. století. Od roku 1989 se mnoho objektů zaskvělo v nové kráse, ale nejedna památka či její část (například některé cenné varhany, obrazy, plastiky) na opravu teprve čekají. A je na nás, abychom je nenechali zahynout.
Horní Maršov jako regionální příklad vývoje sakrálních staveb
V Horním Maršově u Pece pod Sněžkou najdete nejstarší kostel východních Krkonoš. Při příjezdu se ovšem nesmíte nechat zmást dominantou obce, novogotickým kostelem, který stojí uprostřed. Ve vesnici totiž mají kostely dva. Na kopci se hřbitovem stával dřevěný kostel už v roce 1568.
Dřevěný protestantský kostel ale vyhořel a od roku 1608 stojí na jeho místě kostel kamenný, renesanční, navržený s největší pravděpodobností italským stavitelem Carolo Valmadim. Ten se podílel například i na stavbě unikátní radnice v Hostinném. Interiér kostela je na první pohled strohý, bez výzdoby, to však jen do chvíle než oko návštěvníka utkví na obrovském barokním oltáři, který je skutečnou perlou. Jeho autoři nejsou známí, ale patrně pochází z některé významné dílny.
Z protestantských časů se uvnitř kostela dochovala ještě kamenná křtitelnice z roku 1572. Dnes už kostel neslouží církevním obřadům, a tak jeho strohá výzdoba může připomínat i historii spojenou s původním luteránským zaměřením.
V devadesátých letech 20. století, kdy byl kostel už zpustlý a nevyužívaný, vnikli do jeho prostor zloději a odnesli z něj čtyři sochy. Tehdejší starosta Horního Maršova pak zcela náhodou při cestě do Prahy objevil ve starožitnictví na Národní třídě odcizenou sochu sv. Josefa. Kontaktoval tedy policii a ta díky této stopě vypátrala i druhou sochu sv. Petra ve starožitnictví v Hradci Králové.
Novogotický kostel a role donátorek
Horní (starý) kostel Nanebevzetí Panny Marie byl vážně poškozen po úderu blesku 3. června 1868. Tehdy shořel krov, střecha a roztavily se zvony. O jeho výstavbu se významně zasloužila majitelka zdejšího panství, osvícená hraběnka Aloisie Czernin-Morzinová, která prosadila zadání stavby jednomu z nejvýznamnějších architektů druhé poloviny 19. V létě roku 1898 byl dokončen nový kostel v novogotickém slohu, který nese stejné zasvěcení jako nejstarší, horní kostel - Nanebevzetí Panny Marie.
Kneifelova kaple v kontextu regionálních kaplí a obnov
Kneifelova kaple je součástí širší tradice obnov a stálé péče o sakrální stavby v Krkonoších. Mnohé kapličky, boží muka a křížky byly původně financovány místními donátory. Po válce a divokém odsunu byly přetrhány vazby a kapličky najednou nikomu nepatřily a tak chátraly. V 50. a 60. letech 20. století k jejich konci přispěla i lidská ruka. Třeba ministerský výnos o demolici opuštěného nemovitého majetku, který měl přispět k zlepšení vzhledu krajiny.
Je potěšitelné, že na některých místech se znovu rozvíjejí dávné, málem již zapomenuté duchovní i hudební tradice, vznikají nové zvyklosti, a sakrální památky se tak stávají potřebnou solí naší tvrdé, ale krásné krkonošské krajiny.
Péče o památky a moderní projekty
Podobně to vnímá i vedení města, které za posledních 6 let investovalo více než 2,6 milionu korun do opravy čtyř kaplí, kostela, márnice a nyní plánuje i opravy hřbitova. „Jde o kulturní i historické dědictví. Je to odkaz lidí, kteří tu žili před námi a našich předků. My musíme jejich stopu zachovat. I proto se zhruba každé dva roky snažíme o rekonstrukci některé ze sakrálních staveb,“ říká starosta Alan Tomášek a dodává: „Na 100% dokončená je rekonstrukce kapličky ve Velké Úpě na Předním Výsluní, kde se místní na Štědrý den schází ke zpěvu koled. Kapli sv. Barbory na Hnědém Vrchu chybí ještě vybavení interiéru a zvonice a na kompletní opravu čeká kaplička na Vysokém Svahu.
Studie na její proměnu od architekta Romana Kouckého už existuje. „Vzniknout by měla unikátní stavba se dvěma zvony, kdy jeden by byl ve studni a druhý ve štítu. Interiér bude potemnělý a střechou dovnitř bude pronikat světlo jen v určitou hodinu podle polohy slunce během roku. Paprsek osvětlí hranol uprostřed, který karmínově červenou barvou ozáří aktuální znamení zvěrokruhu, které bude na zdi. Tím, že je z původní stavby jen torzo a není možná 'doslovná' rekonstrukce, dává nám to možnost postavit na Vysokém Svahu kapličku, která bude unikátní,“ říká Pavel Klimeš. Na městě má tento projekt zelenou a Pec je připravena pomoc s financováním celého projektu.
Související sakrální památky v okolí
V regionu najdeme řadu dalších zajímavých staveb, které ilustrují rozmanitost a hloubku sakrální tradice v Krkonoších. Kaple sv. Jana Křtitele v Trutnově je jedním z nejstarších staveb města, jejíž historie sahá až do 13. století. Byla postavena ve gotickém slohu a následně prošla barokními úpravami. Uvnitř kaple se nachází cenné fresky a sochy, které svědčí o její bohaté historii. Jánská kaple se nachází na Zámeckém kopci, odkud se naskytne nádherný výhled na Trutnov a okolní krajinu.
V dalších lokalitách regionu stojí za zmínku například Olivetská kaple, jejíž interiér je vyzdoben pěti pískovcovými sochami s polychromií v životní velikosti. Jedná se o modlícího se Krista na hoře Olivetské, klečícího před sochou anděla. Scéna je doplněna třemi apoštoly spícími na skalnatém podnoží: Sv. Petrem, Sv. Janem a Sv. Jakubem. Barokní freska znázorňuje krajinu s Jeruzalémem, Jidáše a skupinu vojáků vyvádějících z městských bran zatčeného Krista.
Jiné lokality s pozoruhodnými sakrálními stavbami zahrnují Harrachov, kde stojí kostel sv. Václava a dřevěná mariánská kaplička; Sněžku, kde je svatyňka postavená díky šlechtici Kryštofu Leopoldu Schaffgotschovi; a množství menších kapliček na Bobích loukách, Valšovkách či Vlašských boudách, kde novodobé stavby často navazují na tradiční motivy a vznikají z iniciativy místních obyvatel či donorů.
Skutek roku 2016: Podlipnické kostely
Role místních komunit a dárců
Novou kapli, zasvěcenou sv. Kryštofovi, nechal Josef Matyáš postavit v roce 2015 jen pár metrů od původního místa. Celou stavbu financoval z vlastních zdrojů, zvon nechal odlít v Itálii. Myšlenka na vznik kaple často uzrává v hlavách místních obyvatel a jejich nápady osloví i ostatní. Polovinu nákladů pokryl výtěžek sbírky, třeba i z koncertu. Přispěli lidé mimo Pec, ale samozřejmě i z Pece, z Valšovek, či Tippeltovek. Kaple je trvale otevřená a i když je na odlehlém místě, nikdy tu nikdo nic nepoškodil. Asi to je kouzlo místa, ale i pro místní platí, že kdykoliv přijedou, je kaple první, kam jdou.
Význam ochrany a obnovy
Je důležité chránit a obnovovat tyto památky, neboť představují odkaz lidí, kteří tu žili před námi a našich předků. Na některých místech se znovu rozvíjejí dávné duchovní i hudební tradice, vznikají nové zvyklosti, a sakrální památky se tak stávají potřebnou součástí krkonošské krajiny. Na nás je, abychom jejich stopu zachovali a nenechali je zahynout.
tags: #kneifelova #kaple #krkonose