Knihovna arcibiskupského semináře a formace kněžských seminářů v ČR

Knihy, které jednotliví kanovníci vlastnili, shromažďovali a postupně odkazovali kapitule, začaly být systematicky zaznamenávány až v 17. století, kdy byla založena nynější kapitulní knihovna. Začátkem 19. století byl knihovní fond roztříděn podle obsahu a vznikl jmenný katalog. Knihovna se tehdy rychle rozrůstala. Například v roce 1859 obsahovala 6000 svazků, v roce 1881 již 10 000. V roce 1950 byl do funkce bibliotekáře jmenován kanovník Karel Pražák. Stačil ještě provést revizi 20 533 knihovních jednotek, než byla kapitulní knihovna převedena pod správu Památníku národního písemnictví v Praze, který vzácné rukopisy a prvotisky nechal uložit v trezoru Strahovské knihovny a další, menší část rukopisů ve Státním ústředním archivu v Praze (dnes Národní archiv ČR).

Ve Strahovské knihovně byly rukopisy a inkunábule vědecky zpracovány Prof. PhDr. Bohumilem Rybou. Po roce 1991 se vrátila knihovna opět do správy kapituly. K Vyšehradu se z historických dokumentů váže především graduál, antifonář a další rukopisy. Do kulturního dědictví patří 40 prvotisků, na 1 500 bohemikálních tisků zpracovaných v Knihovně Akademie věd ČR pro retrospektivní Bibliografii cizojazyčných bohemik od roku 1500 do roku 1800 (BCBT) a stovky dalších starých vzácných tisků nebo bohemikální provenience.

Velkou historickou a kulturní hodnotu má Vyšehradský kodex, který vznikl u příležitosti korunovace prvního českého krále Vratislava v roce 1085. Jde o bohatě zdobený evangeliář, jehož faximile lze vidět v klenotnici baziliky. Původně byl zřejmě majetkem vyšehradské kapituly. V roce 1728 byl ale předán do arcibiskupského semináře a nyní je uložen v Národní knihovně ČR v pražském Klementinu.

Poznávají Boha jako někoho, kdo je skutečně živý a kdo se dotýká životů lidí dnes právě tak, jako před staletími. Objevují, že Bůh je milující Otec, který má své děti rád a vůbec není staromódní. A myslí, že Bůh je někdo, s kým se žít vyplatí, že Bůh je osoba plná dobroty, krásy a lásky.

Formace v kněžském semináři spočívá ve výchově budoucích kněží pro katolickou církev. Klade se důraz na přípravu lidskou, duchovní a pastorační. V České republice existují dva semináře. Bohoslovci českých diecézí (Praha, Hradec Králové, Litoměřice, Plzeň a České Budějovice), příp. exarchátu, studují v Arcibiskupském semináři v Praze a svou intelektuální formaci získávají na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy. Moravští bohoslovci (diecéze Olomouc, Brno a Ostrava-Opava) studují v Arcibiskupském kněžském semináři v Olomouci a teologické poznatky získávají na Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého.

Formace začíná v nultém ročníku, kterým každý bohoslovec prochází v olomouckém Teologickém konviktu. Někteří seminaristé využívají v průběhu studia možnosterasmu, například v římském Nepomucenu nebo irském Maynoothu. Arcibiskupský seminář v Praze srdečně zve kněze z českých a moravských diecézí na letní exercicie pro kněze, které povede Mons. Pavel Posád. O víkendu 13. - 15. března se v našem semináři uskutečnil Postní Tammím. Tématem „Duch Svatý“ nás provázel P. Dmytro Romanovský. Od pátku 7. listopadu probíhala v našem semináři duchovní obnova Tammím, které se účastnilo 45 mladých můžu.

Tématem Evangelizace se nás provázeli P. Arcibiskupský seminář v Praze nabízí mužům ve věku 17 - 30 let, kteří přemýšlejí o kněžství, kurz rozlišování povolání. Arcibiskupský seminář v Praze srdečně zve kněze z českých a moravských diecézí na letní exercicie pro kněze, které povede P. Na začátku postní doby o víkendu 7. - 9. dubna 2025 proběhl v našem semináři postní Tammím. V sobotu 14. V pátek 13. prosince proběhla v našem semináři obláčka, tedy obřad, při kterém spolubratři z prvního ročníku obdrželi kleriky a superpelice. Formace v kněžském semináři spočívá ve výchově budoucích kněží. Klade se důraz na přípravu lidskou, duchovní a pastorační.

V České republice existují dva semináře. Bohoslovci českých diecézí (Praha, Hradec Králové, Litoměřice, Plzeň a České Budějovice) studují v Arcibiskupském semináři v Praze a svou intelektuální formaci získávají na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy. Moravští bohoslovci (diecéze Olomouc, Brno a Ostrava-Opava) studují v Arcibiskupském kněžském semináři v Olomouci a teologické poznatky získávají na Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého. Formace začíná v nultém ročníku, kterým každý bohoslovec prochází v olomouckém Teologickém konviktu. Tady si noví adepti na kněžství zvykají například na denní řád, pravidelnou modlitbu, silentium, poslušnost představenému, život ve společenství apod.

Název „TAMMÍM“ je slovo hebrejského původu. Život seminaristů je postaven na slavení liturgie, zejména eucharistie, na osobní a společné modlitbě, na rozjímání Božího slova, na bratrské lásce a spravedlnosti. Seminaristy spojuje jejich povolání a touha růst ve svatosti skrze Kristovo kněžství. Do 31. prosince 2017 byl seminář součástí Univerzity Karlovy, od 1. ledna 2018 existuje jako samostatná církevní právnická osoba, která byla založena dne 1. listopadu 2017 Arcibiskupstvím pražským.

Tabulka Uvádí vybrané historické údaje o knihovně a seminary:

Život a formace v arcibiskupském semináři zdůrazňuje nejen teologické poznatky, ale i duchovní a pastorační přípravu. Život seministů je postaven na slavení liturgie, osobní a společné modlitbě a na rozjímání Božího slova. Seminaristy spojuje jejich povolání a touha růst ve svatosti skrze Kristovo kněžství. Do velkého kulturního dědictví patří i 40 prvotisků a bohemikální sbírky, které dokumentují historické vazby na Vyšehrad a Prahu.

tags: #knihovna #arcibiskupskeho #seminare