Královská kolegiální kapitula u Kostela Všech svatých na Pražském hradě byla založena králem Janem Lucemburským z podnětu jeho syna markraběte moravského Karla v r. 1339 při tzv. královské kapli Všech svatých na Pražském hradě. Založení potvrdil dne 1. prosince 1340 papež Benedikt XII. Tehdy mezi její členy patřili především významní klerikové z řad úředníků panovnické kanceláře.
Velké vyznamenání se kapitule dostalo r. 1366, když král Karel IV. na pozdvižení cti a slávy vysokého učení pražského spojil Pražskou univerzitu s kapitulou při kostele Všech svatých tím, že místa kapitulárů vyhradil univerzitním mistrům.
Věhlas kapituly vzrostl v 16. století, kdy byly z rozhodnutí císaře Rudolfa II. do kapitulního chrámu 29. května 1588 přeneseny ostatky sv. Prokopa z tehdy pobořeného sázavského kláštera.
Listina císaře Karla IV. z r. Listina papeže Urbana V. z r. Královská kolegiátní kapitula U kostela Všech svatých na Hradě pražském za více než 680 let své existence sdružovala bezpočet pozoruhodných osobností. Mezi její členy se zařadili biskupové, kardinálové, rektoři a děkani Karlovy univerzity, vědci humanitních i přírodovědných oborů, spisovatelé a básníci nebo diplomaté a politici.
Mnoho z nich zanechalo hlubokou stopu v dějinách našeho národa, kultury a vědy svými objevy, spisy a reformami dotýkajícími se různých oborů lidské činnosti. Z podnětu děkana kapituly Mons. Milana Hanuše se podařilo nalézt několik desítek jmen spojených s dějinami kapituly.
Kapitula (katedrální nebo kolegiátní) je sborem kanovníků, tj. společenstvím kněží, jimž přísluší konat slavnostní bohoslužbu (liturgie) v katedrálním nebo kolegiátním kostele.
Členové kapituly (kapitulárové) se scházejí k pravidelným sezením v kapitulní síni, dříve měli za povinnost oblékat k této příležitosti shodný oděv a nosit na prsou insignii svého úřadu: shodný kapitulní odznak či kříž.
Kapitula kromě toho plní úkoly, jimiž byla nadána právem nebo pověřena diecézním biskupem.
Metropolitní kapitula U Svaté Sv. Svatovítská kapitula vzešla z kolegia kněží při kostele svatého Víta na Pražském hradě, jimž bylo svěřeno, aby připravili zřízení samostatné diecézní správy. Po roce 2000 převzala metropolitní kapitula do své správy zpět hmotný majetek a nemovité objekty. Naplňuje tak znovu své původní poslání, jímž je péče o katedrálu a slavení liturgie.
Mons. ThLic. P. ICLic. Královská kolegiální kapitula Sv. Královská kolegiální kapitula Sv.
Historicky se kapitula opírá o své založení prvním českým králem Vratislavem roku 1070 a o fundační listinu z roku 1088. Kanonicky vychází z buly papeže Lucia II. z roku 1144 a z bul dalších papežů pro kapitulu vydaných. Opírá se rovněž o buly a listiny českých panovníků pro ni určených, z nichž třeba především připomenout Zlatou bulu císaře Karla IV. z roku 1356.
Kapitulu zvláště zavazuje skutečnost, že jejím členem byl český národní patron sv. Kolegiátní kapitulu čili sbor kanovníků založil na hradě Karlštejně 27. března 1357 český král a římský císař Karel IV. za účelem vykonávání duchovní služby v hradních kaplích a střežení klenotů uchovávaných na hradě.
Kolegiální kapitula Sv. Kolegiální kapitula Sv.
Historicky se kapitula opírá o zakládající listinu z r. 1052, vydanou knížetem Břetislavem. Ten postavil nad mučedistěm sv. Václava kryptu sv. Kosmy a Damiána a kostel, který byl podle Kosmovy kroniky posvěcen 10. května 1046. Po svém tažení do Polska, při kterém bylo převezeno tělo druhého pražského biskupa sv. Vojtěcha z Hnězdna do Prahy, ustanovil při kryptě sv. Probošt kapituly:
Královská kolegiátní kapitula Všech svatých na Hradě pražském byla založena císařem Karlem IV. dne 1. prosince roku 1340 při tzv. královské kapli Všech svatých na Hradě pražském. Tehdy mezi její členy patřili především klerikové z řad úředníků panovnické kanceláře. Velké vyznamenání se kapitule dostává od téhož panovníka až 3. dubna roku 1366, kdy císař Karel na pozdvižení cti a slávy vysokého učení pražského spojuje Pražskou univerzitu s kapitulou při kostele Všech svatých tím, že místa kapitulárů vyhrazuje právě univerzitním mistrům.
Věhlas kapituly vzrostl v 16. století, kdy byly z rozhodnutí císaře Rudolfa II. do kapitulního chrámu 29. května roku 1588 přeneseny ostatky sv. Prokopa z tehdy pobořeného sázavského kláštera.
Největší hrad na světě: Tak vypadal život na Pražském hradě v roce 1400
tags: #kolegiatni #kapituly #vsech #svatych