Velikonoce jsou nejvýznamnější křesťanské svátky, jejich původ však sahá hluboko do pohanských dob. Podle Františka Synka tak naši dávní předkové slavili konec zimy a příchod jara: "V jejich životním údělu to znamenalo začátek jarních prací a zajištění nové úrody a spokojenosti a blahobytu celé společnosti a rodiny." Pohanské kořeny jsou dodnes patrné ve velikonočních tradicích a lze je vystopovat i v celém předvelikonočním období, které začíná Popeleční středou.
„Po Popeleční středě nastává sedm týdnů do jarní rovnodennosti,“ říká František Synek, a dodává, že předvelikonoční období je postem nejen proto, že církev chtěla, aby lidé více rozjímali o duchovnu a o svém životě, ale i proto, že zima pokračovala a lidé šli do sebe, omezili návštěvy hospod a modlili se. Každá z nedělí předvelikonočního období má svůj název, např. sazometná, pražná či smrtná; vynáší se také Smrtka, symbol zimy, která je vynášena k potoku nebo řece a utopení domnělou jaro ukazuje sílu nového života.
Neděle květná přináší svěcení kočiček, které lidé odnášeli domů jako symbol přicházejícího jara; popel z kočiček sloužil příští rok na Popeleční středu. A pak už přicházejí Velikonoce - první den je Zelený čtvrtek, kdy odlétají zvony do Říma a chlapci s hrkači poprvé vycházejí do ulic. Prvním vrcholem Velikonoc je Velký pátek, kdy si křesťané připomínají ukřižování Krista a tradičně se nehýbe půdou, aby nebyla porušena posvátná symbolika hry temnoty a naděje.
Na sobotu slaví křesťané Vzkříšení Krista; v domácnostech se připravují sváteční pokrmy a chlapci pletou tatary, žíly či pomlázky, dívky malují kraslice z barevně zdobených vajíček. Kraslice vznikají škrábané, oblepované slámou nebo síťované a bývají uměleckými předměty s vyjádřeními lásky či verši pro obdarované. Třetí velikonoční svátek je neděle Boží hod velikonoční, kdy lidé chodí v nových krojích a celé rodiny se podílejí na svěcení pokrmů, jejichž zbytky se rozkládají po zahradách a na zvířatech, aby se zajistila úroda pro příští rok.
Na Velikonoční pondělí už tradiční koleda nese různé podoby: skupiny chlapců obcházejí vesnice a města a vyšvihávají dívky, zatímco dívky se odměňují malovanými dárky a omýváním studenou vodou. Živý zvyk vyvrcholí živou výměnou dárků a vyšívanými kapesníky či šátky. Předvelikonoční a velikonoční období je plné folklorních akcí: Dlaskův statek u Turnova, Veselý kopec u Hlinska, moravské skanzeny a výstavy, které ukazují obchůzky, zdobení vajíček, tatary a pečení obřadního pečiva.
Velikonoční obchůzky bývají v terénu o velikonoční pondělí, a také v rámci kulturních projektů. Zvláštní pozornost si zaslouží Rožnov pod Radhoštěm - Valašské muzeum v přírodě, Dřevěné městečko, kde se ukazují valašské zvyky. Kyjov si připomíná velikonoční koledy 17. dubna; různá spolky a lidé se zapojují do tradičního koledování. Soutěž dětských zpěváčků, ač novodobá, je součástí předjarního období a koná se celostátně; finále v Velkých Losinách na Jesenicku přináší titul Zlatý zpěváček.
Pro mladé generace je zpívání nejen zábavou, ale i příležitostí k dalším koncertům a zahraničním pobytům; rozvoj dětí vnímá František Synek jako důležitý pro rozšiřování jejich obzorů a citlivost k lidovému umění. Jan Rokyta, host pořadu Ach synku, synku, vypráví o svém původu v rodině hudebníků, o počátcích hry na cimbál a o tom, jak hluboké kořeny východní Moravy utvářely jeho kariéru.
Rokyta vysvětluje, že cimbál je jeden z nejtěžších nástrojů, vyžaduje složitý pohybový stereotyp a že dnes děti začínají již v pěti až šesti letech; díky školám a kantorkám vycházejí zkušení absolventi, kteří dokážou hrát na vysoké úrovni. Důležitá je textová tvořivost folku a vnímání tradition, jelikož melodie slouží jako nosná vlna pro sdělení. Budoucnost sběratelství spočívá v komparativních verzích písní, kdy se ztrácí jejich zpěvnost, avšak je nutné se k zpěvu vrátit a učit děti zpívat.
Pořad Ach synku, synku bude pokračovat, hosté budou i nadále představovat osobnosti, které lidovému umění dávají jeho dnešní tvář. Další díl cyklu se uskuteční za měsíc a bude se věnovat mj. stavění májí.
15 Hlubiny lidové písně nesmírné / Slovácký rok 2023
tags: #velikonocni #krestanske #perokresby