Velikonoční křesťanské perokresby historie techniky inspirace

Velikonočním svátkům předchází postní doba, která začíná po masopustu Popeleční středou.

Ta své jméno dostala pravděpodobně podle toho, že na začátku půstu dělal kněz věřícím křesťanům na čele popelec, což je křížek z popela, jenž symbolizuje pomíjivost pozemského života.

Popel se měl podle legend vytvořit z rostliny, které lidově říkáme kočičky (Salix caprea, česky vrba jíva).

Kočičky jeden rok kněz posvětil a následně spálil.

Půst trvá čtyřicet dnů do Božího hodu velikonočního a v jeho průběhu je nejen omezeno jíst některé potraviny, ale též se podle křesťanské tradice nepořádá žádná zábava, která by byla spojena s hudbou a tancem.

Při půstu jsou důležité postní neděle.

Každá má své jméno a specifický význam.

„Oculi“, třetí neděle, se v našich krajinách jmenuje „Kýchací“ či „Kýchavná“ od slova „kýchat“.

Podle pověr se věřilo tomu, že kolikrát člověk ten den kýchne, tolik let bude ještě žít.

Pověra nemá pravděpodobně nic společného s křesťanstvím - byla převzata od pohanů.

V různých pohanských kultech se totiž kýchání mnohdy spojovalo s věštěním.

Kýchaní se při obřadech vyvolávalo pomocí bylin.

Čtvrtá neděle „Laetare“ je spojována s návštěvami, a tak se jí říká podle slova „družit se“ „Neděle družná“, případně i „Družbadlná“ a podobně (podle slangu různých krajin).

„Judica“ čili pátá neděle nese název „Smrtná“, „Smrtelná“ a podobně.

Zde je patrné, že se nejedná pravděpodobně opět o křesťanský název, ale o pojmenování, jež by mohlo být odvozeno od pradávného zvyku Slovanů, kteří v tento čas oslavovali svátek jara vynášením smrti.

Rituál je také známý jako vynášení Smrtholky, Mařeny, Morany a podobně.

Poslední, šestá postní neděle se jmenuje „Palmarum“ a bývá označována jako „Neděle květná“.

Její název bývá spojován s vjezdem Ježíše Krista do města Jeruzaléma, kde ho prý lidé vítali květinami.

Po Květné neděli začíná Modrým pondělkem Pašijový týden.

Následuje již o něco známější Škaredá středa, která se však někde jmenuje Smetná.

Podle legendy se ten den Jidáš škaredě mračil na Ježíše Krista.

Budete-li se o Škaredé středě mračit, přinese to údajně neštěstí.

Podle některých zdrojů budete mít smůlu každou středu celý následující rok, případně se budete každou středu mračit až do příštích Velikonoc.

Čtvrtek je dnem odpuštění.

Hříšníci, kteří odešli z církve a chtěli se do ní vrátit, byli znovu přijímáni do křesťanských řad.

Zelený se jmenuje podle několika aspektů a různé zdroje pro to mají různá vysvětlení.

Mohlo to být tím, že se tento den jedla pouze zelená strava (hrách, špenát, zelí, různé bylinky atd.).

Další možné vysvětlení je, že se právě v tento den doporučovalo zasazovat hrách a len.

Na Velký pátek si křesťané připomínají smrt Ježíše Krista, který zemřel na kříži pravděpodobně kolem poledne.

Podle Bible nastala na tři hodiny úplná tma: "Bylo už kolem poledne; tu nastala tma po celé zemi až do tří hodin, protože se zatmělo slunce." (Lk 23,44).

Právě proto se křesťané často v tuto hodinu scházejí v kostele k bohoslužbě.

Ta by však podle tradice měla být bez svící na oltáři, bez květin, bez hry na varhany a dokonce i bez zvonění zvonů.

Podle pohanských legend se v tento den otevíraly skály a poklady.

Takovou skálu šlo rozeznat podle toho, že v pátek večer před ní svítilo světlo případně světluška či nějaká rostlina, která se údajně rozzářila.

Často je v této souvislosti zmiňováno kapradí.

Podle novější české legendy se otevírá i hora Blaník schovávající bájné blanické rytíře.

Věřilo se také v to, že na Velký pátek se z obyčejné vody v potocích a řekách stává voda živá, která prý všem pomůže proti nemocem.

Právě proto se tento den již za úsvitu chodili lidé omývat k potokům a řekám.

Někdy, když byl na tocích ještě led, musela se vysekat díra a lidé se třeba i při nízkých teplotách ponořovali do chladné vody.

Ke koupání ve studené vodě bylo mnohdy nuceno i domácí zvířectvo ve víře, že ho živá voda ochrání před nemocemi.

V knize České zvyky a obyčeje od Aleny Vondruškové (Albatros 2004) najdeme i zmínku o tom, že v raných dobách byly tyto obřady nejspíš mnohem drsnější, včetně sexuálních orgií a pravděpodobně i krvavých obětí.

Bílá sobota je posledním dnem půstu.

Možná se vám zdá, že půst trvá více než jen oněch 40 dnů.

Ano, je to tak. Ve skutečnosti je to od Popeleční středy do Bílé soboty (včetně těchto dvou dnů) 46 dnů.

Nejdůležitější křesťanský svátek a zároveň vyvrcholení pašijového týdne je Hod boží velikonoční, který připadá na neděli a je oslavou faktu, že Ježíš Kristus vstal z mrtvých.

Oslava Velikonoc zde však existovala již mnohem dříve, než byl Ježíš Kristus popraven a vzkříšen.

Jednalo se o asi 3500 let starou židovskou oslavu jara - svátek Paschy.

Kromě oslavy jara se při tomto svátku připomínalo i vyvedení židovského národa z Egypta a ukončení otroctví.

Pravděpodobně od Židů pochází i pojem „velikonoční beránek“, kterého dnes již známe v podobě pečiva.

Původně se jednalo o obětování skutečného beránka, jehož krví se potíral rám dveří.

Koledovat se chodí v pondělí, ale podle liturgického kalendáře se nejedná o svátek.

Není zcela jasné, jestli koledování, které se může jevit jako způsob žebrání a mlácení dívek, má něco společného s křesťanstvím.

Velikonoce se oslavují kolem jarní rovnodennosti a právě v tento den se v mnoha kulturách oslavuje příchod jara a často i příchod bohyně slunce.

U některých pohanů se jednalo konkrétně o bohyni Ostaru, která je totožná s anglosaskou bohyní Eostre, jež je pokládána za bohyni plodnosti a jara, egyptskou Isis (též Eset), mezopotámskou Ištar, syrskou Astarté, sumerskou Innane atd.

Svátek Ostara patří mezi osm keltských sabatů, přičemž sabat nemá nic společného s černou magií, jak se dnes často mylně vykládá.

Sabat znamená odpočinek, den odpočinku, svátek a podobně.

Pripravil: Jaroslav D. Ilustrační fotografie: Jaroslav D.

Křesťanské velikonoční svátky nabízejí příběh Ježíše Krista zapsaný v evangeliích.

Tento příběh se však udál na pozadí židovského Pesachu a lze mu do hloubky porozumět jen v biblických souvislostech Starého a Nového zákona.

Praktické pokynyprogram počítá s usazením žáků v kruhu na židlích, s dostatečným volným prostorem uprostředtento program lze pojmout i jako dvouhodinový seminář

Základní platba za program je 50 Kč/žák (minimum za skupinu s méně než 14 žáky je 700 Kč), snížená cena 30 Kč/žák (minimum za skupinu s méně než 14 žák je 400 Kč) v případě objednávky programů pro více skupin v jednom dni, opakované objednávání programů během školního roku nebo z důvodu finančních obtíží objednavatele.

Didaktické poznámkySouvislost s RVP:2. stupeň ZŠ:D-9-3-03p, D-9-3-04p popíše život v době nejstarších civilizacíD-9-3-03 demonstruje na konkrétních příkladech přínos antické kultury a uvede osobnosti antiky důležité pro evropskou civilizaci, zrod křesťanství a souvislost s judaismemČJL-9-1-07 zapojuje se do diskuse, řídí ji a využívá zásad komunikace a pravidel dialogu

Gymnázia:Dějepis / Starověk: zdůvodní civilizační přínos vybraných starověkých společenství, antiky a křesťanství jako základních fenoménů, z nichž vyrůstá evropská civilizaceDějepis / Starověk: objasní židovství (vazbu mezi židovstvím a křesťanstvím) a další neevropské náboženské a kulturní systémy

Významné dny: křesťanský 'Svatý týden', zejména Květná neděle, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota, Neděle zmrtvýchvstání; židovský svátek Pesach

Symboly: židovská a křesťanská velikonoční symbolika

Tradice: slavení židovských a křesťanských Velikonoc

Použité metody:prezentace některých předmětů a názorných pomůcek souvisejících s tématemseznámení s biblickými příběhy obou svátkůpráce se symboly, odhalování jejich původu, přiřazování významů

popř. Velikonoce jsou největším svátkem křesťanů. Během Zeleného čtvrtka, Velkého pátku, Bílé soboty a neděle vzkříšení si věřící připomínají umučení a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Přinášíme přehled a informace o význam hlavních událostí nadcházejících dní, které utvářejí naši kulturu již po víc než tisíc let.

Foto: Jan Hudač / Člověk a víra

Zelený čtvrtek

Výraz Zelený čtvrtek pravděpodobně souvisí s německým výrazem greinen (n. grienen) s významem plakat, naříkat. Změnou hlásek vzniklo pojmenování Gründonnerstag, což se do češtiny přeložilo jako Zelený čtvrtek.

Večer se slaví mše svatá na památku Večeře Páně. Připomíná se při ní Poslední večeře, kdy Ježíš ustanovil eucharistii. Na památku Ježíšova gesta, který při večeři také umyl nohy apoštolům, také kněz nebo biskup umývá nohy některým věřícím.

Během mše často přestávají zvonit zvony (viz lidové rčení „zvony odlétají do Říma“) a hrát varhany až do sobotní večerní bohoslužby.

Při bohoslužbách se až do soboty místo zvonků používají tzv. klapače. Na vesnicích se často konalo hrkání na připomínku Kristových pašijí.

Velký pátek

Velký pátek je dnem, kdy si věřící připomínají Kristovu oběť na kříži. Současně se jedná o den pokání a postu (věřící nejedí maso a mohou se do sytosti najíst pouze jedenkrát za den).

Na Velký pátek se neslaví mše, nýbrž bohoslužba na památku Umučení Páně. Ta má ideálně probíhat kolem 15. hodiny, kdy Ježíš zemřel, čas však může být i jiný.

V začátku bohoslužby se kněz v tichosti ukloní a lehne si na zem tváří k zemi.

Gesto vyjadřuje pokoru člověka „pocházejícího ze země“ i zármutek a bolest z Kristova umučení.

Během bohoslužby se čtou nebo zpívají pašije a modlí se za celý svět, protože Kristus zemřel za všechny.

Věřící také uctívají kříž.

Na Velký pátek je zvykem modlit se křížovou cestu.

Velký pátek je státním svátkem.

Bílá sobota

Bílá sobota je dnem, kdy se věřící modlí u Kristova hrobu a přemýšlí o jeho umučení, smrti a sestoupení mezi mrtvé. Současně očekávají jeho vzkříšení. V tento den se neslaví mše svatá.

Až ve večerních hodinách se slaví mše ze zmrtvýchvstání Páně. Název je pravděpodobně odvozen od bílých rouch věřících, kteří jsou v tento den večer křtění.

Sobota večer - mše o zmrtvýchvstání Krista

V noci před nedělí Zmrtvýchvstání Krista se slaví mše svatá. Již ve Starém zákoně si Židé každoročně připomínali noc, při níž byli osvobozeni z egyptského otroctví.

Křesťané zde oslavují noc, při níž Ježíš Kristus vstal z mrtvých a osvobodil lidi z hříchu.

Odtud plyne název Velikonoce neboli Velká noc.

Mše začíná po západu slunce. V blízkosti kostela bývá přichystán oheň, který symbolizuje světlo Kristova vzkříšení.

Věřící se následně odebírají se svíčkami do tmavého kostela, přičemž jdou za rozsvícenou velikonoční svící (paškálem).

V kostele se zpívá slavnostní chvalozpěv, který oslavuje Kristovo vzkříšení.

Následují čtení z Bible, v nichž se připomíná, co všechno Bůh pro lidi udělal.

Během mše bývají křtění dospělí lidé.

Neděle mrtvýchvstání Krista

Je největším svátkem křesťanského roku. Mše má slavnostní ráz. Žehnají se při ní také pokrmy, často velikonoční beránek, maso a vejce.

tags: #velikonocni #krestanske #perokresby