Obec Jívová se nachází v Nízkém Jeseníku v nadmořské výšce 571 metrů, severovýchodně od Olomouce a východně od Štemberka.
Vznikla na obchodní cestě z Olomouce k Moravskému Berounu a dále do Slezska k Bruntálu a Opavě.
Jívová má výjimečnou polohu, najdete tady úrodná pole i lesy.
Studny jsou tady hluboké, někdy i dvacet metrů.
V katastru obce ale pramení několik potůčků a potoků.
Podnebí je spíše chladné, odpovídá vyšší nadmořské výšce.
Kostel svatého Bartoloměje a jeho výzdoba
Dominantou obce Jívová je kostel sv. Bartoloměje, postavený v barokním stylu počátkem 18. století.
Je památkově chráněn stejně jako nízká ohradní zeď kolem kostela a dřívějšího hřbitova.
Barokní kostel postavený v letech 1717-1720 je výraznou dominantou obce.
Jednolodní stavba se dvěma bočními kaplemi na západní straně, nad nimiž se zvedá čtyřboká věž.
Východní strana kostela je zakončena půlkruhovitým kněžištěm, ke kterému se venku přimykají dvě hranolovité sakristie.
Na hřebeni střechy nad hlavní lodí je malá sanctusová věžička.
Od roku 1723 začal kostelní interiér zdobit svými díly známý olomoucký barokní malíř Jan Kryštof Handke, a to několika obrazy a zejména freskami na stropě i na zdech hlavní lodi i obou kaplí, později také sérií obrazů s výjevy křížové cesty (od 1749).
Na výzdobě interiéru kostela se podílela i olomoucká kamenická dílna Jana Václava Sturmera.
S poutěmi a údajně i zázraky byl v minulosti spojován obraz Sedmibolestné Panny Marie, dovezený do Jívové poutníky z kláštera v polské Čenstochové v roce 1687.
W. Stief v publikaci o šternberském okrese v roce 1896 napsal, že jívovský kostel vzhledem ke své nadměrné velikosti může pojmout až čtyři tisíce návštěvníků, což sice bylo hodně přehnané, ale v každém případě působil i působí dojmem velmi mohutným a slavnostním, zvláště po generální opravě posledních let.
Fresky J. K. Handkeho v interiéru jsou již několik let obnovovány a restaurovány.
Jsou odstraňovány i nevhodné přemalby, které v kostele provedl mj. v roce 1870 Gustav Přeček ze Šternberka.
Další památky v Jívové
Na náměstí stojí i kamenný kříž se sousoším Kalvárie a sochami Panny Marie a Jana Evangelisty z dílny sochaře Bernarda Kulzera.
Pochází z roku 1836 a minulostí se většinou vázaly kamenné, železné i dřevěné kříže, z nichž některé se dochovaly až do dnešních dnů.
Kamenný kříž jetelového tvaru s korpusem Ukřižovaného Krista uprostřed hřbitova pochází z roku 1840 a naposledy byl restaurován v roce 1993.
Kamenný kříž s litinovým korpusem Krista u silnice do Domašova n/B. je z roku 1898, další kamenný kříž je datován k roku 1846 (u pův. č. p. 89) a dřevěný kříž u silnice do Vésky byl postaven koncem 19. století.
Socha sv. Floriana s dvěma postranními postavami sv. Jana z Boha a sv. Jana Nepomuckého z roku 1867 byla po roce 1945 z místa před domem čp. 13 přemístěna jinam a dostala se do prostor pozdějšího Státního statku, ale v roce 1991 byla vrácena na původní místo v blízkosti kostela a vysvěcena moravským metropolitou a olomouckým arcibiskupem Františkem Vaňákem.
Archeologické průzkumy naznačují existenci ještě dřívějšího opevnění v katastru, a to z doby bronzové, ačkoli přesná identifikace zůstává zahalena minulostí.
Hrad Tepenec
Nejstarší a nejvýznamnější stavební památkou v katastru dnešní Jívové by byl zcela určitě hrad Tepenec.
Protože však to bylo již řadu století hradní zbořeniště a vrch je dnes kvůli velkolomu jen zřídka patrný, nezůstalo z původní hradní stavby do dnešních dnů téměř nic.
Málo patrný je zde jenom zbytek původního přikopu a valu ve východním předhradí.
Při výzkumech byly nalezeny zbytky mnohem staršího valového opevnění z pozdní doby bronzové, avšak tato skutečnost je zahalena rouškou dávné minulosti.
Na Tepenci se stále, zejména za pomoci studentů o prázdninách, provádí archeologický výzkum.
