Psychiatr a pedagog Cyril Höschl (†75) byl prvním svobodně zvoleným děkanem 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy po roce 1989. Za pomoc disidentům po roce 1968 získal v roce 2023 Cenu Arnošta Lustiga. Rané dětství trávil v Jevanech, kam tehdejší komunistický režim vystěhovával nepohodlné pražské občany. V sedmi letech se s rodiči a sourozencem stěhuje do Liberce.
Školní docházka pro něj byla zdrojem nejen poznání, ale i veselých příhod se spolužáky, z nichž někteří jsou dodnes jeho přáteli. Po gymnáziu si podává několik přihlášek na zcela rozdílné vysokoškolské obory. Nejdříve neměl v plánu studovat medicínu, když se na ni však dostal jako na první vysokou školu ze všech, nastoupil v roce 1968 na Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy. Höschl zažil tehdejší studentskou stávku a dodnes na tento osudový milník našich dějin vzpomíná s jistou hořkostí. Během studia medicíny se setkal s významnými lékařskými a vědeckými osobnostmi, jako například s profesorem Schindlerem. Cyril Höschl|foto:Přijímal ho profesor Lubomír Hanzlíček, pozoruhodná postava české psychiatrie. Tento svérázný polyglot a propagátor partnerského přístupu k pacientům, měl na Höschla velký vliv.
Se sametovou revolucí přišly nové úkoly a výzvy. Profesor Höschl se stává děkanem 3. lékařské fakulty a ředitelem Psychiatrického centra Praha (PCP), ve které se přeměnil dosavadní Výzkumný ústav psychiatrický. Patřil do okruhu intelektuálů kolem prezidenta Václava Havla a zasazoval se o změny ve svém oboru i změny celospolečenské. Setkával se spolu s ostatními významnými osobnostmi kulturního, vědeckého, akademického a společenského života například s anglickou královnou a s princeznou Dianou. V letech 2007-2008 byl prezidentem Evropské psychiatrické asociace. Později zakládá spolu s několika spolupracovníky Národní ústav duševního zdraví (NUDZ), který nahradil PCP. Tak hodnotil své tehdejší angažmá Höschl, který pak byl šest let ředitelem ústavu. Na toto své „dítě“ byl hrdý a viděl v moderním zařízení velký vědecký přínos, ale oceňoval i nadstandardní propacientský přístup.
V roce 2021 na post ředitele rezignoval. Mohl se konečně věnovat svým jedenácti vnoučatům, které má od svých čtyř dětí. S manželkou Jitkou je pojila celoživotní láska k hudbě a výtvarnému umění. S tím souvisí projekt Umění, cesta do duše, který se podařilo Höschlovi zrealizovat v prostorách NUDZ. Kromě výtvarné části, která zahrnuje vypůjčená nebo darovaná díla současných renomovaných malířů a sochařů, se v ústavu pravidelně konají koncerty klasické hudby v podání známých virtuózů. Na těchto akcích se potkávají návštěvníci z řad veřejnosti a pacienti ústavu.
Profesoru Höschlovi byla zhruba před rokem diagnostikována multisystémová atrofie - vzácné onemocnění, které ovlivňuje funkci mnoha center v mozku. I proto je jeho artikulace místy setřená. O pořadu Cyril Höschl vystudoval Fakultu všeobecného lékařství UK v Praze. Pracoval jako psychiatr a vědecký pracovník ve Výzkumném ústavu psychiatrickém a univerzitní pedagog na 3. lékařské fakultě UK. V letech 1990-1997 byl jejím děkanem. V současné době je ředitelem Psychiatrického centra Praha a Centra neuropsychiatrických studií. Přednášel na univerzitách v Kanadě a USA, působí ve vzdělávacích institucích v Dánsku a v Rakousku. Je zasloužilým členem (fellow) britské Royal College of Psychiatrists, členem Učené společnosti České Republiky a mnoha mezinárodních i domácích odborných společností. V lednu 2005 byl zvolen prezidentem Asociace evropských psychiatrů. Publikoval na 100 odborných prací z oblasti psychoneuroendokrinologie, psychofarmakologie a psychiatrie. Věnuje se také popularizaci vědy a publicistice. Má smysl pro humor.
Další kapitoly z Höschlova života spojuje popularizace vědy a zapojení veřejnosti do odborných témat. Profesor byl součástí našich časopisů i po dlouhá léta a dokumentární snímky i jenž vycházejí z jeho práce a vlivu. Listy Cyrila Höschla a jejich elektronická verze přinášejí výběr dříve publikovaných textů, reflektujících poslední roky a jejich fenomény: covid, válku na Ukrajině, výbuchy agrese u mladých mužů a jejich ozbrojené útoky na nevinné oběti, ale i výjevy nadčasové.
Texty se často zabývají lidskou malostí a hloupostí, naopak záležitosti přísně psychiatrické jsou v tomto výběru ve výrazné menšině. Šestasedmdesát sloupků - právě tolik let by náš zesnulý spolupracovník oslavil - je řazeno od nejnovějšího, vzpomínáme proti proudu času. Kniha Listy Cyrila Höschla je stále k dostání, lze ji také číst jako e-knihu. Prolistujte si ji a přečtěte si alespoň ukázku, než si dnes večer pustíte ve 20:55 ČT2 dokumentární snímek Cyril Höschl: Žít pro druhé.
Návazně na jeho práci je vytvořen i projekt, který se věnuje destigmatizaci duševně nemocných a změně systému péče o pacienty. Nový dokumentární snímek o něm je portrétem úspěšného lékaře, jenž se zasloužil o popularizaci psychiatrie. V roce 2024 Höschl obdržel prestižní Cenu Neuron za celoživotní přínos vědě v oblasti péče o duševní zdraví, psychiatrického výzkumu a za popularizaci oboru.
Podstatnou část jeho profesní dráhy zasvětil úsilí o destigmatizaci lidí s psychiatrickými onemocněními a změnu systému péče o pacienty. Osobně cítil uspokojení zejména z vybudování Národního ústavu duševního zdraví v Klecanech, které se stalo špičkovým centrem pro výzkum v oblasti neurověd, vzdělávání i klinickou péči. Často se objevuje i průřez jeho galerií aktivit a veřejně prezentovaných myšlenek, které se snaží zlepšovat kvalitu života pacientů i veřejnosti.
Významné momenty a poznámky z veřejné činnosti
Jeho angažmá vrcholilo spoluprací s dalšími významnými osobnostmi kulturního a vědeckého světa a jeho tvorba přispěla k popularizaci vědy široké veřejnosti. Publicistická činnost a popularizace vědy zůstávají součástí jeho odkazu, stejně jako snaha o destigmatizaci duševních onemocnění.
