Na říjnovém zasedání biskupové schválili dokument s názvem: Soubor doporučení pro používání liturgické hudby při bohoslužbách, zvláště ve vztahu k mládeži, který obsahuje první, obecnou část, a přílohy, které se věnují specifickému hudebnímu stylu, který v posledních desetiletích využívají nejvíce mladí lidé. Soubor doporučení je předložen jako inspirace pro všechny, kdo se do liturgického dění zapojují. Pojednávají o zásadách výběru liturgické hudby a zpěvu, přináší pokyny pro tvorbu nové liturgické hudby a zmiňují se též o duchovní hudbě v projevech lidové zbožnosti. Dokument uvádí příklady písní z Hosany a Taizé, liturgicky odpovídajícím způsobem použitelné při bohoslužbách.
Druhou část tvoří přílohy, ve kterých jsou schváleny nástroje, melodie ordinárií a zpěvy k liturgickému používání. 20. 5. KTF UK v Praze a ČBK pořádají ve středu 22. května kolokvium o liturgické hudbě s názvem „Česká liturgická hudba - otevřená budoucnost“. Tuzemští i zahraniční odborníci na liturgickou hudbu budou společně diskutovat o dalším směřování české liturgické hudební tvorby. Oslovení čeští autoři - František Fiala, Ondřej Můčka, Miroslav Pšenička, Mikoláš Troup a Pavel Šmolík - připravili introit a communio pro Slavnost Ježíše Krista Krále v jednodušším a bohatším provedení. Během kolokvia jejich skladby zazní, budou připomínkovány a diskutovány zahraničními odborníky na liturgickou hudbu. Mezi nimi bude Kurt Estermann ze salzburské univerzity Mozarteum, P. Jordi-Augustí Piqué y Collado, OSB z Papežského liturgického institutu sv. Anselma v Římě a Vlastimil Dufka SJ z Trnavy. Cílem diskuse je společné hledání a vytyčení směru pro další českou liturgickou hudební tvorbu. Odpoledne zazní přednášky o současné liturgické hudbě: o normách a teologii (P. Jordi-Augustí Piqué y Collado, OSB) a o tendencích v rakouské současné tvorbě (Kurt Estermann z Univerzity Mozarteum v Salzburgu).
Historie a kontext současné české liturgické hudby
Studijní den o liturgické hudbě, který uspořádala Společná liturgická komise pražské arcidiecéze a plzeňské diecéze, ukázal, že reakce na hudební vývoj probíhá v živé diskusi. Přednášky a panelová diskuze nastínily potřebu tvorby nových liturgických a duchovních skladeb, vzdělávání kněží i hudebníků a hledání způsobů, jak oslovit dnešní diferencovanou společnost. Výsledky ukázaly, že Studijní den byl prvním pokusem o dialog, který potřebuje pokračování. Nezávazný optimismus spolu s různorodými názory ukázal důležitost otevřeného dialogu o tom, jak liturgickou hudbu uspořádat do budoucnosti. Uplynulý Studijní den byl prvním pokusem o dialog, který potřebuje pokračování.
Na téma rytmizace středověké hudby a role zpěváků v liturgii se vedly rozsáhlé diskuse. Otázkou zůstává, jak interpretovat zapisovanou liturgickou hudbu a zda rytmizace vznikla až v pozdějších sbírkách, či ji měli zpěváci již v praxi. Rytmické vzorce a částečné zápisy ukazují, že praxe automatické rytmizace poetických zpěvů byla pravděpodobně široce rozšířená již ve 14. století, a že rukopisy mohou být jen částí skutečné hudební praxe. Zápisy sekvencí Mittit ad virginem a dalších forem, jako Zdrávo tělo Krista krále, naznačují, že rytmické variace nebyly náhodné, ale součástí žité gregoriánské tradice, která se v českém prostředí dále vyvíjela. Tato interpretace otevírá diskusi o tom, jak se rytmizace promítala do husitské liturgie a do české hudební kultury obecně.
Diskuse o tom, zda se některé písně zapsané v Jistebnickém kancionálu zpívaly s druhým hlasem, a do jaké míry se jedná o improvizaci, vedla k rekonstrukci historických praktik. Je patrné, že Patrem Cardinalis (vzor pro vícehlasý zpěv) se šířil i do duchovních písní a že některé skladby v této tradici byly určeny k improvizaci druhého hlasu. Zkoumání se neomezilo jen na české rukopisy, ale rozšířilo se i do zahraničí, kde podobné rytmické vzorce a intonace nacházíme v různých regionech Evropy. Tyto poznatky posouvají naše chápání středověké liturgické hudby kupředu a vyžadují revidování dosavadních domněnek o rytmickém zápisu.
Praktické aplikace a budoucí kurzy
Nedávné konference a kolokvia se zaměřují na praktické otázky: jak integrovat do liturgie současnou tvorbu, jak podpořit kvalitní nové skladby pro liturgii a jak rozvíjet pastorační rozměr liturgické hudby. Klíčové je: aktivní účast věřících, spolupráce s hudebníky a sestrojení skladeb podél liturgického dění. V konstituci o posvátné liturgii Sacrosanctum Concilium se uvádí, že liturgická hudba nebude vázána na jeden nástroj či styl, ale bude úzce spojena s liturgickým děním a má umožnit účastní věřících. Při tvorbě nových zpěvů musí vycházet z víry, z touhy přiblížit druhé k Bohu a prohloubit jejich modlitbu. Zároveň se zdůrazňuje pastorační rozměr a význam aktivní účasti a kulturní citlivosti vůči prostředí věřících. Texty k misi liturgie zahrnují biblické texty, misálové a liturgické texty a bohatství české lidové duchovní písně jako potenciální zdroj inspirace pro melodické i obsahové stránky nových skladeb.
V edukační rovině se doporučuje vzdělávání a příprava vedoucích chrámových sborů, varhaníků a všech účastníků liturgie. Náplní cyklu konferencí o katedrální hudbě má být mapování historie a postupné zařazování různých období do programu, počínaje barokem a klasicismem v letošním roce a dále středověkem, 19. a 20. stoletím v následujících letech. Tyto kroky usilují o lepší integraci současné tvorby do liturgie a o prohloubení diskuse o tom, jak vytvořit prostředí pro kvalitní liturgickou hudbu, která bude rezonovat s duchovními hodnotami komunity.
Celkově jde o to, aby liturgická hudba nebyla jen doplňkem, ale aktivně podporovala prožitek liturgie. Podle IGMR biskupská konference schvaluje mešní propria, melodie ordinária a další nástroje pro použití v liturgii. Liturgie církve je tím nejposvátnějším a nejsilnějším, co existuje, a její hudební složka by měla vyjadřovat společné modlitby a sjednocení srdcí. Z tohoto pohledu se tedy vývoj české liturgické hudby ubírá směrem k větší otevřenosti, dialogu se současnou kulturou a k lepšímu zapojení širšího spektra věřících do liturgického dění.
Praktická doporučení a výhled do budoucna
Navrhuje se pokračovat v systematickém zkoumání a tvorbě, s důrazem na liturgickou vhodnost, pastorační efekt a uměleckou kvalitu. Je důležité, aby autoři nových skladeb vycházeli z víry a pastoralistických cílů, a aby vedoucí hudebních společenství podporovali hlubší vnímání nacvičovaných skladeb. Vzájemná spolupráce českých autorů s mezinárodními experty a otevřený dialog nad novými českými liturgickými kompozicemi umožní vytyčení jasného směru pro další rozvoj české liturgické hudební tvorby.
tags: #konference #o #liturgicke #hudbe