Pozdně barokní farní kostel sv. Jiří a sv. Jiljí byl vystavěn v letech 1768-1772 na místě staršího gotického kostela na terase na návrší uprostřed vsi Kopanina (Frauenreuth). Základní kámen byl položen 18. června 1768 a v roce 1772 byla v kostele sloužena první mše. V roce 1929 prošel kostel celkovou renovací a roku 1936 byla opravena střecha kostelní věže. Ve 2. polovině 20. století však přestal být kostel udržován a postupně chátral.
Historie a výstavba fary a stavby kolem kostela
Památková ochrana: od 21. června 1952 byl kostel zapsán do státního seznamu kulturních památek pod rejstř. č. 35784/4-31. Původní dřevěný gotický kostelík sv. Jiří byl vystavěn již v první polovině 13. století a první zmínka o zdejší plébanii s kostelem pochází z roku 1250. Roku 1400 byl dřevěný kostelík nahrazen nově vystavěným gotickým kostelem sv. Jiří.
Roku 1564 převládlo ve zdejší oblasti protestanství a až do 15. prosince 1627 byla správa farnosti Kopanina evangelická. Roku 1602 byla vystavěna nová dřevěná budova fary. Dne 23. července 1628 poté v kostele sv. Jiří v Kopanině sloužil farář z řádu Křižovníků s červenou hvězdou, po 64 letech první katolické kázání a bohoslužbu. V roce 1631 byl poté ke faře dosazen znovu katolický duchovní. Od roku 1631 spadala fara v Kopanině pod chebský vikariát.
Bouře dne 16. června 1666 udeřil do kostelní věže blesk a strhl střechu na zem. Roku 1724 byla vystavěna nová zděná budova fary. Roku 1742 byl ve zdejším kostele pohřben hraběnka Eleonora Juliana von Metternich-Winneburg. V letech 1768-1772 byl na místě zbořeného objektu vystavěn nový pozdně barokní kostel sv. Jiří a sv. Jiljí podle návrhu neznámého architekta. Základy nového kostela byly položeny 18. června 1768 a v roce 1772 byla kostelní stavba dokončena.
Interiér a výzdoba kostela
Interiér byl v roce 1770 vyzdoben malířem Johanna Georgem Franckem interiérem dokončeného kostela nástropními malbami: Seslání Ducha svatého, Nasycení zástupů a Předání klíčů sv. Petrovi Ježíšem Kristem. Následně bylo pořízeno vnitřní zařízení kostela. Presbytář je oddělen triumfálním obloukem s elipsovitě stlačenou archivoltou a zaklenut valenou klenbou s lunetami. Kruchta a podkruchtí jsou zaklenuty valenou křížovou klenbou bez žeber a jsou přístupné z podkryptu dřevěným schodištěm. V presbytáři je hlavní rokokový oltář sv. Jiří z doby kolem roku 1770, s novějším obrazem sv. Jiří ve zdobeném rokovém rámu a s dvojicí sošek andílků po stranách.
Při levé straně triumfálního oblouku stojí portálový rokokový postranní oltář Panny Marie z doby kolem roku 1770 s novější sochou Panny Marie Lurdské ve středové oltářní nice. Korintské sloupy nesou rozeklaný fronton, nad nímž je plastické monstrancové těleso s motivy Ducha svatého. Po levé straně oltáře je plastika stylizovaného hrobu sv. Jana Nepomuckého. Po pravé straně triumfálního oblouku stojí rokokový postranní oltář Nejsvětějšího Srdce Páně z doby kolem roku 1770 s později rozšířenou středovou částí a s menzou oltáře. Pod oltářem je plastika stylizovaného Očistce.
Přes severní stěnu lodi se nachází rokokový postranní oltář sv. Kříže s velkým dřevěným křížem a sochou Panny Marie Bolestné; po stranách jsou dvě klečící anděly. Po obou stranách krucifixu jsou reliéfní desky se scénami ze života Ježíše Krista v rokajových rámech. Levý pilíř triumfálního oblouku nese rokokovou kazatelnu z doby kolem roku 1770; její řečiště a stříška jsou bohatě zdobeny reliéfní a plastickou výzdobou. Na stěnách lodi visí obrazy křížové cesty z roku 1920 ve 1921 a mezi obrazy stojí socha Nejsvětějšího Srdce Panny Marie z roku 1917 ze St. Ulrichu.
Věž, zvony a opravy
Ve věži bývaly původně tři zvony. V roce 1916 byl velký zvon z roku 1507 o váze 381 kg rekvírován a roztaven. Menší zvon o váze 237 kg byl rovněž rekvírován; po válce byl do věže navrácen v roce 1919. Jako náhrada za roztavený zvon byl v kostele zavěšen zvon sv. Jiří z roku 1926 od firmy Richard Herold z Chomutova, jenž nesl na plášti reliéf sv. Jiří a německý prosebný nápis Hl. Georg, bitte für uns. V roce 1929 proběhla generální renovace kostela vnější i vnitřní s celkovým nákladem 100.000 korun; kostel byl vymalován Weselym z Chebu a instalována nová dmychadla pro varhany, hodiny a okna. V roce 1930 byl renovován hlavní oltář ve Faucí, který byl nově zlacen.
Střechu věže pokryla v létě 1936 cibulová báň měděným plechem o tloušťce 0,5 cm na ploše asi 200 m2. Půlku nákladů na opravu střechy hradil Patronátní úřad města Chebu. Práce provedli klempíř Kragl a tesař Adam Blohmann pod dohledem stavbyvedoucího vrchního stavebního úřadu Cheb, dr. Schütze. Během okupace od 30. listopadu 1938 kopaninská farnost spadala pod generální vikariát Ostrov, po konci války se farnost vrátila pod chebský vikariát.
Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva po druhé světové válce kostel postupně chátral a nebyl udržován. Dne 21. října 1963 byl kostel zapsán na státní seznam kulturních památek. Na počátku 21. století byl kostel ve velmi zchátralém stavu a zatékalo do interiéru. V letech 2007-2015 započala Římskokatolická farnost Skalná, vlastník objektu, postupnou rekonstrukci střechy kostela za přispění Karlovarského kraje.
Architektura a dispozice
Orientačně řešená, jednolodní pozdně barokní stavba s lodí na obdélném půdorysu a polovalbovou střechou s bobrovkou. Presbytář je připojen jako obdélný, polokruhově zakončený; k severní stěně presbytáře je připojena sakristie s válcovou střechou a do západní části lodi je vestavěna kruchta s plnou vysunutou poprsnicí. Věž je tělesa hranolového půdorysu a stojí na západním nároží. Vnější i vnitřní prvky jsou bohatě zdobené a vyzdobené rokokovou výzdobou a barokními sochařskými díly.
V interiéru se dochovaly nástropní malby z roku 1770, hlavní oltář sv. Jiří, postranní oltáře Panny Marie a Nejsvětějšího Srdce Páně, oltář sv. Kříže a další rokokové prvky včetně kazatelny. Sakristie je zaklenuta valenou klenbou s lunetami. Kruchta má x architektonických prvků, včetně pilastrů a kladí. Na západní stěně lodi se nachází malířské rámečky s postavami sv. Prokopa a dalšími svěcitemi.
Současnost a význam pro region
Kostel sv. Jiří a sv. Jiljí v Kopanině patří mezi významné sakrální památky Chebského okresu a představuje důležitý příklad pozdně barokní fary a kostela ve venkovském prostředí. Zachovalá dispozice centrální lodi, sakristie, kruchty a věže spolu s bohatou rokokovou výzdobou dokládají historickou i kulturní kontinuitu farnosti Kopanina. V současnosti slouží jako kulturní památka a je postupně renovována s podporou Karlovarského kraje a místní farnosti.
Rotunda a další historické objekty v Kopanině představují součást bohaté místní historie, která zahrnuje i další drobné sakrální památky a muzejní expozice. Přední Kopanina je jednou z nejmenších pražských městských částí s významnou historickou destinací v okolí Prahy a Čech.
tags: #kopanina #kostel #karlovarsky #kraj