Kopule zvonice kostela svatého Martina v Třebíči je jedním z nejvýraznějších prvků městské věže, která je propojena s kostelem a tvoří dominantu městského panorama. Kostel svatého Martina v Třebíči má bohatou historii, která se odvíjí od středověku a postupně se proměňovala v souvislosti s výstavbou městského opevnění a barokními úpravami klášterů a chrámů v regionu.
Historie a kontext městské architektury
Už v 2. polovině 13. století vznikla kolem kostela svatého Martina fortifikace a věž, která měla v průběhu času souviset s městským opevněním. Kostel byl založen ve 2. polovině 13. století benediktinským opatem Martinem. Po roce 1335 byla před kostelem postavena mohutná hranolová věž jako součást městského opevnění. Ve 40. letech 17. století proběhly v objektu barokní úpravy. Historie kostela je spojena se vznikem jejkovského kapucínského kláštera, jehož základy byly položeny 3. června 1687.
Konventní kostel byl od kláštera oddělen v roce 1784, kdy byla zřízena Římskokatolická farnost Třebíč-Jejkov. Městská věž v Třebíči byla propojena s kostelem sv. Martina až na začátku 18. století. Kostel svatého Martina i jeho věž tvoří centrální dominantu východní části města a jejich propojení je historicky klíčové pro chápaní urbanistického uspořádání Třebíče.
Architektura věže a její unikátní prvky
Kostel svatého Martina je spojován s goticko-renesančními rysy a jeho věž, která měří 75 metrů, patří k nejvyšším věžím na Vysočině. Ochoz věže byl veřejnosti zpřístupněn na konci 90. let minulého století a z její výšky lze obdivovat široký výhled na město a památky. Dominantou věže jsou hodiny s ciferníky o průměru více než 5 metrů a s minutovou ručičkou dlouhou přes 3 metry; strojoví mechanizmus váží 145 kilogramů. Věž tak patří k nejvýznamnějším a největším hodinovým systémům v Evropě.
Hodiny na věži sv. Martina se vyznačují svou impozantností, protože každý ze čtyř ciferníků má průměr přes 5 metrů. Z vyhlídkových míst ve věži je patrná impresivní městská krajina a zřetelná je i funkce, kterou tato věž plnila jako součást městského opevnění a získaného strategického rozhledu.
Součásti sakrálního komplexu a jejich kulturní význam
Vedle kostela svatého Martina stojí v Třebíči mnoho dalších sakrálních staveb, z nichž některé vznikly či prošly významnými úpravami v průběhu staletí. Původně raně gotický kostel, který byl později barokně upraven, měl i samostatnou gotickou městskou věž, která měřila 75 metrů a byla součástí městského opevnění. Zajímavou kulturní součástí je i otevřená zvonice nad vstupní částí na severní straně.
Na konci 60. let 13. století vybudovali nedaleko třebíčského centra na vyvýšenině farní kostel sv. Martina i se hřbitovem. S městskou věží byl kostel propojen až na začátku 18. století. K Velkému pátku patří Boží hrob stejně jako k Vánocům betlém; v depozitáři třebíčského muzea je uložen model původního hrobu. Autorem modelu je Antonín Čeloud, někdejší kostelník u svatého Martina, který byl známým autorem třebíčských betlémů. Největší jeho betlém je právě v kostele svatého Martina.
Boží hrob stál v kostele 10-15 let a jeho stavba byla raritou Vysočiny. Stavba obsahuje ležící Ježíše, nad ním tvoří kulisy dojem jeskyně a na horizontu jsou tři kříže na Golgotě; v popředí stojí římskí vojáci, kteří hrob hlídají. O vybavení a historických rekonštrukcích vypovídá také skutečnost, že renesanční sgrafito a náhrobní epitaf na levé straně severní venkovní stěny dokládají renesanční přestavbu kostela v 16. století.
Současný stav a turistický význam
Dnes je kostel svatého Martina významnou turistickou a kulturní ikonou Třebíče. Ochoz věže umožňuje návštěvníkům vychutnat výhled na památky města a okolí; architektura věže a její hodiny jsou často i předmětem turistických a historických zájmů. Pro návštěvníky je zajímavé sledovat i vztah mezi kostelem a okolními objekty, jako je bývalý kapucínský klášter a další sakrální stavby v regionu, které tvoří unikátní síť historických památek v Třebíči.
V rámci poznávacího programu je možné doplnit prohlídky i o další objekty v blízkém okolí, které rozšiřují kontext třebíčské architektury a náboženského dědictví, včetně synagog a pravoslavného chrámu, které jsou součástí bohaté kulturní mozaiky Vysočiny.
