Přeshraniční program Cíl EÚS Česká republika - Svobodný stát Bavorsko 2014 - 2020 schválil projekt č. 92 „Kostel sv. Jana Křtitele - místo bez hranic“, jehož cílem je vytvořit místa „bez hranic“ za účasti partnerů z České republiky - Římskokatolické farnosti Skalná a Města Skalná, a z Bavorska - farnosti Patrona Bavariae Neusorg a obce Neusorg. Projekt vychází ze společné historie a území obývaného oběma národy a podporuje vzájemnou spolupráci prostřednictvím setkávání obyvatel při různých příležitostech, čímž obohacuje život v obcích a posiluje regionální identitu.
Aktivity projektu plánované od února 2017 do září 2019 zahrnují 20 komunitních akcí: koncerty, letní slavnosti, poutě, setkání a spolupráce dětí při vystoupeních, výtvarné výstavy a soutěže, vzájemné návštěvy dětí, občanů a seniorů. Hlavní myšlenkou je vzájemné setkávání obyvatel příhraničních obcí při nejrůznějších příležitostech, což posiluje sdílení historické identity a společných tradic.
Jako součást projektu proběhne obnova kostela sv. Jana Křtitele ve Skalné (opravy krovu a střešní krytiny, odvlhčení zdiva, oprava fasády, zlepšení odvodu srážkových vod, instalace kamerového systému na věž a do interiéru, ozvučovací a elektronické zabezpečovací systémy). V rámci partnerství se plánují také opravy dřevěných konstrukcí kostela Panny Marie v Neusorgu, výměna trámů, oprava vnitřních omítek, lakýrnické a malířské práce, protihmyzová a elektrická opatření a ozvučení kostela.
Mezi témata, která projekt otevírá, patří i turistický rozvoj spojený s architektonicko-historickou hodnotou kostelů. Z architektonického hlediska je uvedený kostel „bez věže“ popisován jako čistá gotika, avšak vznikl v době novogotiky; z historického pohledu jde o novostavbu, kterou se ale podařilo částečně dokončit. Varnsdorfský kostel svatého Karla Boromejského patří mezi nejzajímavější památky města a byl navrhnut místním architektem Antonom Möllerem. Základní kámen byl položen 23. května 1904, vysvěcení se konalo 3. září 1911, ačkoli věž nebyla dokončena kvůli první světové válce. Po druhé světové válce kostel chátral, avšak nebyl zcela opuštěn a od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka České republiky. V roce 1992 byl v kostele instalován největší zvon zvonařské dílny rodiny Dytrychovy v České republice. Jedinečnost kostela spočívá i v jeho „bez věže“ identitě, která se stala tématem veřejných i turistických diskuzí a inspirací pro prezentaci regionálního dědictví.
V rámci rozvoje cestovního ruchu může být zváno otevření dialogu o dosud skrytých potenciálech regionu. Z historického pohledu lze sledovat, že na počátku dvacátého století zažívalo město Varnsdorf rychlý rozmach a vznikl zde ambiciózní projekt novostavby impozantního chrámu podle návrhu Anton Möllera. Finanční prostředky na stavbu poskytla obec věřících a v roce 1903 byl položen základní kámen; v roce 1912 proběhlo vysvěcení stavby, i když věž nebyla dokončena. Po první světové válce nastaly ekonomické potíže a dokončení stavby se zkomplikovalo. Dnes je kostel „bez věže“ nejen architektonickým exponátem, ale i symbolem historických proměn regionu.
Projekt tak propojuje historickou kontinuitu a současný přeshraniční dialog mezi českými a bavorskými komunitami. Cílem je nejen opravit a zachovat sakrální objekty, ale také vytvořit trvalé mosty mezi obyvateli prostřednictvím doprovodných kulturních a komunitních akcí. Taková kombinace kultury, historie a sociálního dialogu může sloužit jako inspirativní model pro rozvoj turistického ruchu a posílení regionální identity.
V rámci projektu je vyžadována pravidelná spolupráce partnerských farností a obcí na realizaci setkání a společných aktivit dětí, obyvatel i seniorů. Plánované aktivity zahrnují koncerty, poutě a letní slavnosti, které umožní vzájemné sdílení tradic a zkušeností. Tím vzniká „místo bez hranic“, které propojuje lidi napříč hranicemi a posiluje regionální identitu prostřednictvím kultury, církevního dědictví a společenské spolupráce.
V Varnddorfu a Skalné se tak probouzí diskuse o potenciálu cestovního ruchu spojeného s kostely a s regionální historií. Kostel svatého Karla Boromejského, navržený Antonem Möllerem, zůstává ikonou města a ukazuje, jak historické architektonické dědictví může sloužit jako stimul pro současný společenský a kulturní život. Budoucnost projektu spočívá ve schopnosti propojit zachování památek s aktivní participací komunity a turistickým rozvojem na bázi místních tradic a identity.