V této katedrále byl pokřtěn John Harvard, který později ve Spojených státech založil Harvardovu univerzitu? Krásná stavba, která je po katedrále sv. Pavla hned druhou nejznámější katedrálou v Londýně, nese název Southwark. Část stavby za hlavním oltářem je původem z 12. století, ale většina budovy pochází až z období viktoriánského. Část gotické katedrály se dochovala z 12. Kromě zajímavých prvků středověké architektury, zaujmou návštěvníky především hrobky významných postav britské historie, jakými byli básník John Gower nebo herec Edmond Shakespeare. Svůj památník a pamětní okno zde má také jeho slavný bratr William Shakespeare. U vchodu po levé straně se nachází takzvaný markýzin pomník, který připomíná tragickou událost - srážku výletní lodě s plovoucím rypadlem u mostu Southwark Bridge.
Temple Church je známý pro své plastiky hrobů a neobvyklý kulatý tvar. Oblast kolem chrámu je známá pod názvem Temple. Řád templářských rytířů se ještě před tím, než byl vystavěn chrám Temple Church, setkával v Londýně na místě zvané High Holborn pod vedením velmistra Huguese de Payense. S rozšiřováním řádu však bylo potřeba hledat větší prostory. Proto vybudovali velký klášterní komplex, který využívali jako své anglické sídlo. Řád templářských rytířů byl v letech 1185-1307 v Anglii velmi mocný. Jejich areál využívali jako svoji rezidenci i králové a vyslanci papeže.
Chrám se skládal ze dvou samostatných částí - původní část lodi zvaná Round Church a sousední obdélníková část, postavená přibližně o půl století později, kněžiště Chancel. V souladu s tradicemi řádu, byla loď chrámu postavena na kruhovém základu a to podle kostela Church of the Holy Sepulchre v Jeruzalémě. Hlavní loď byla obklopena vůbec prvními volně stojícími sloupy z tmavého vápence. Chrám byl vysvěcen 10.2.1185 a při vysvěcení byl nejspíš přítomen i král Jindřich II. Jeho nástupce Jindřich III. chtěl být ve zdejším chrámu pohřben. Proto byl na počátku 13. století původní chór zbourán a na jeho místě se postavilo větší kněžiště nazvané Chancel. Vysvěceno bylo roku 1240 na svátek Nanebevstoupení Páně. Král Edward II. převzal nad budovami kontrolu po zničení a zrušení řádu templářských rytířů v roce 1307. Později byly darovány řádu Knights Hospitaller, který je pronajal dvěma právnickým vysokým školám. Obě školy pak společně využívaly chrám. Z vysokých škol se později vytvořily právnické komory Inner a Middle Temples, dvě ze čtyř profesionálních sdružení barristerů Inns of court (další dvě jsou Lincoln´s Inn a Gray´s Inn).
V roce 1540 se chrám stal opět majetkem koruny, a to když Jindřich VIII. Král Jakub I. v roce 1608 majetek vrátil zpět společnosti Inns of court za podmínky, že ho budou podporovat. V roce 1666 byl chrám poničen při Velkém požáru Londýna. Nicméně ho architekt Christopher Wren opravil a během oprav provedl i rozsáhlé úpravy interiéru včetně oltáře. Vůbec poprvé zde také nainstaloval varhany. V roce 1841 chrám obnovila firma Smirke a Burton, která ozdobila stěny a strop ve viktoriánsko-gotickém slohu. Při leteckém náletu 10. 5. 1941 vzplála střecha chrámu a oheň se rychle rozšířil i do lodi a kaple. Varhany a všechny dřevěné části chrámu, včetně viktoriánských rekonstrukcí, byly zničeny. Vápencové sloupy od intenzivního tepla popraskaly, a proto byly nahrazeny replikami. Rekonstrukci měl na starosti architekt Walter Godfrey. Chrám byl 4. 1. 1950 zapsán na seznam chráněných budov.
Temple church se používal při templářských iniciačních obřadech. Dnes se zde pořádají pravidelné bohoslužby. Konají se zde i svatby, ale jen pro členy Inner a Middle Temples, kterým kostel slouží jako privátní kaple. Chrám má vždy dva duchovní, tzv. Master of the Temple a Reader of the Temple. Titul Master of the Temple připomíná název hlavy bývalého řádu templářů. V kostele jsou dvoje varhany.
St Paul's Cathedral je katedrála nacházející se v londýnském obvodu City. Je sídlem londýnského arcibiskupa a její současná podoba pochází ze 17. století. Všeobecně je považována za pátou stavbu postavenou na tomto místě. Její předchůdkyní byla obrovská gotická katedrála, která byla nenávratně zničena během Velkého požáru v roce 1666. Její rekonstrukcí byl roku 1668 pověřen světoznámý architekt Christopher Wren, který měl spolu s ní navrhnout dalších 50 kostelů v Londýně. Chrám je postaven z portlandského vápence v renesančním a barokním stylu. Obrovská kupole pokrytá olovem (největší po kupoli Sv. Petra v Římě) se stala dominantní stavbou celého City. Hlavní loď je plná pomníků vojenských hodnostářů a těla pohřbených se údajně nacházejí ve sklepení. To patří mezi jedno z největších v Evropě. Zde je také pochován samotný Christopher Wren, admirál Nelson nebo Wellington. Nejbohatěji zdobenou částí katedrály je její oltářní prostor s mozaiky zvířat a zeleně. Varhany, které se zde nacházejí, jsou třetími největšími ve Velké Británii. V jižní lodi se nachází jediná kompletní socha, která se dochovala z původní katedrály - portrét Johna Donna, který byl svého času i děkanem St Paul’s Cathedral. Kupole se může pochlubit třemi galeriemi, z nichž první je vnitřní - Whispering Gallery (šeptací galerie). Další dvě jsou venkovní - Stone Gallery (Kamenná galerie) a Golden Gallery (Zlatá galerie).
Britská královská rodina sice pro oficiální a důležité události využívá Westminsterské opatství, nicméně i tato katedrála byla svědkem mnoha významných obřadů.
