Roku 1718 byl dokončen a vysvěcen nový barokní kostelík zasvěcený Bohu Otci, Synu i Duchu svatému, ale také 14 svatým Pomocníkům, kteří se vzývají hlavně při různých nemocech. Původní oltář se skládal z velkého obrazu Nejsv. Trojice s akantovým rámem a 14 bílými sochami sv. Pomocníků; v horním nástavci byl obraz sv. Josefa s Ježíškem. Oltář vyřezal Jan Jakub Char, malíř Jan Jakub Smicheus namaloval lounský vztah malby a fresky pocházejí z díla Antonína Smichea. Kostel vznikl jako projev víry a solidarity komunity v obraně proti morové hrozbě, a jeho stavba byla financována sbírkou měšťanů města.
Projekt byl vypracován místním stavitelem Ludvíkem Naymayerem, který konzultoval s Pavlem Ignácem Bayerem a dalším pražským architektem; od něj pocházely připomínky k projektu. Stavbu provázely technické překážky, jako zřícení části klenby; pro opravu byl přizván zedník Michael Maggi z Postoloprt. Po dokončení byl kostel vysvěcen roku 1718 a jeho architektura je jednolodní orientovaná, loď končí presbytářem a předsíní, presbytář a předsíň jsou sklenuté oválnými kupolemi, loď má nepravou plochou kupoli. Okna končí segmentovými oblouky, hřbitov kolem kostela je ohrazen původní zdí a kolem něj stojí řada náhrobků z 19. století.
V 18. století vznikla u kostela poustevna s ivanitou (1738); poustevník měl na starosti zvonění klekání, hlídání hřbitova a hrobnické práce. Po zrušení ivanitů a samotného kostela roku 1782 následovalo uvolnění prostoru pro bohoslužby až do roku 1789, kdy byl dočasně kostel uzavřen. Na žádost magistrátu bylo konání bohoslužeb opět povoleno roku 1791 a Lounští opět získali možnost mít hlavní oltář Nejsv. Trojice. O vinikající náhradě byl zprostředkován nástup oltáře Panny Marie; později byl hlavní obraz Nejsv. Trojice a 14 sv. Pomocníků zřejmě doplněn od lounského malíře Leopolda Mälzera.
Na místě původního oltáře stojí dnes sdružený výjev: po stranách jsou velké sochy sv. Josefa a Zachariáše, v nástavci obraz Navštívení Panny Marie a menší sochy sv. Rocha a Šebestiána. Roku 1875 byl hřbitov rozšířen na sever a západ, čímž se plocha zdvojnásobila. Kostel přečkal bourání starého Žateckého předměstí, leč sloužil především jako hřbitovní kaple.
Roku 2003 byla Kalvárie zrestaurována a instalována v kapli děkanského kostela; v roce 2004 vyhořela bývalá poustevna, jejíž trosky byly zbourány. Nedávno byl celý interiér kostela opraven, restaurovány byly stropní fresky i oltář a 17. září 2010 byl kostel znovu slavnostně vysvěcen. Bohoslužby se zde konají každou první neděli v měsíci.
Na hlavním oltáři je zobrazena scéna 14 svatých pomocníků. Vpravo dole je trojice biskupů v čele se sv. Blažejem, který zahání krční choroby; nad ním je Diviš a Erasmus s namotanými vnitřnostmi. Vedle s drakem bojuje sv. Jiří proti kožním chorobám; vojáka Eustacha s jelenem vzývali v dobách rodinného soužení. Nad biskupy má ruce sv. Pantaleon, lékař pražádní; za ním stojí rytíř Achácius, sv. Jiljí s laní je patron invalidů a kojících žen. Nad nimi mnich sv. JILÍ stojí a nad ním poustevník Linhart, lidový léčitel; uprostřed obrazu na drakovi klečí sv. Markéta. Nade ní nese Ježíška sv. Kryštof chránící poutníky a při tom i před hladem. Na protější straně se vznáší sv. Vít, patron epileptiků. Napravo jsou sv. Barbora a sv. Kateřina, patronky umírajících. Na závěr stojí Bůh Otec a Syn spolu s duchem svatým.
V 90. letech byl kostel Na Široké restaurován a dnes se veřejnost do něj může podívat. Děkanství v Lounech chystá na příští víkend, 27. a 28. března, den otevřených dveří. Kostel Čtrnácti svatých pomocníků a Nejsvětější Trojice ve městě Louny vznikl v roce 1718 jako projev víry a solidarity komunity a dnes je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Historie a architektura kostela odrážejí obavy z morové epidemie roku 1713 a vyústily v nadaci hřbitova a poustevny. Městská rada vypsala sbírku na financování a většina měšťanů se podílela na shromáždění prostředků. Při rekonstrukcích a restaurování bylo zapojeno vše od místních řemeslníků po ministerstva kultury; v loňském roce byla poskytnuta dotace 350 tisíc Kč na restaurování maleb. Děkanský úřad uvádí, že celkové náklady na restaurování oltáře a další práce mohou překročit 450 tisíc korun, a vyzývá veřejnost k podpoře, aby se prohlídky mohly nově plně otevřít.
- Stavba a design: jednolodní barokní kostel s oválnými kupolemi a segmentovými okny, původní hřbitov obklopuje zeď.
- Hlavní oltář a sochařská výzdoba: Char, Smicheus a Mälzer; fresky od Antonína Smichea.
- Historie poustevny a zrušení ivanitého řádu: 1738-1791.
- Rekonstrukce a současný stav: 2003-2010 obnovení a znovu vysvěcení; dny otevřených dveří.
Na závěr krátká poznámka o 14 pomocnících na hlavním oltáři: vpravo dole trojice biskupů s Blažejem; dále Diviš a Erasmus; sv. Jiří a Eustach s jelenem; sv. Pantaleon nad nimi; sv. Jilj s laní; Linhart, sv. Markéta, Kryštof držící Ježíška; sv. Vít a sv. Barbora s Kateřinou, nad nimi Bůh Otec se Synem a Duchem svatým. Kostel sloužil jako hřbitovní kaple a měl úzký kontakt s hřbitovem i poustevnou, která byla nedílnou součástí jeho provozu až do renesance a moderní doby.
tags: #kostel #ctrnacti #svatych #pomocniku #louny #nahrobni