Kostel svatého Mořice v Olomouci s kapacitou 4000 věřících patří k nejvýznamnějším gotickým svatyním Moravy a je jednou z nejvýznamnějších sakrálních památek v Olomouci.
Kostel pochází z druhé poloviny 13. století a v průběhu staletí prošel řadou přestavbami: od pozdně románské panské svatyně, přes raně gotickou přestavbu, až po stavbu současného chrámu ukončenou na počátku 16. století. Interiér ukrývá mimo jiné i varhany z roku 1745, které patří k největším varhanám v Evropě.
V roce 1572 byla ke kostelu přistavěna hrobka Václava Edelmanna z Brosdorfu, která patří mezi renesanční památky Olomouce a dodává stavbě další historickou vrstevnatost. Kostel tak stojí na křižovatce architektonických období a zároveň funguje jako centrum hudebního života města.
Vyhlídková věž, Svatomořická věž, měří 46 metrů a patří k nejstarším rozhlednám Olomouce. Je volně přístupná, avšak přístup na vyhlídkovou plošinu je podmíněn počasím a provozem kostela. Kamenná jižní věž je zmiňována již v roce 1403 a její existence je potvrzena stejně tak čišší, že samotný kostel je zmíněn v roce 1257.
Od roku 2018 probíhá rozsáhlá rekonstrukce fasády, věží a varhan; vyhlídková jižní věž byla z doby rekonstrukce na několik měsíců uzavřena, a na počátku letních prázdnin se otevřela po téměř třech letech. V rámci obnovy byly opraveny původní kamenné gotické schody, instalováno nové osvětlení a na vyhlídkovou plošinu byly osazeny kovové mříže pro bezpečnost. Zesílena byla stropní konstrukce a zajištěn byl mechanismus pro dálkové zavření poklopu při špatném počasí.
V roce 2022 byla plánována expozice Kostel svatého Mořice v Olomouci, která má návštěvníky seznamovat s historií města, chrámu a zdejších varhan. Součástí rekonstrukčních prací měl být také nový ocelový schodiště pro průchod výstavními prostory.
Kamenná jižní věž Olomouckého kostela sv. Mořice je za příznivého počasí otevřena denně od 9:00 do 17:45 hodin, s ohledem na roční období a délku dne se však doba otevření upravuje. Mezi nejpřitažlivější části věže patří původní gotické dvouvřetenové schodiště, které pochází nejpozději z roku 1517 a je považováno za jednu z nejkrásnějších a nejfotogeničtějších částí stavby.
Fasádu doplňuje výzdoba interiéru barokního období a pozdější přestavby. Po požáru roku 1709 byl interiér reformován do barokního stylu, vznikly Loretánská a Dušičková kaple. V polovině 19. století byl pořízen nový mobiliář, a v období 1869-1908 kostel prošel regotizací.
Mořické varhany, zhotovené roku 1745 mistrem Michaelem Englerem, patří k největším varhanám ve střední Evropě a osmé největší v Evropě. Na jejich výzdobě se podíleli sochař Filip Sattler a řezbář Jan Jiří Huckh. K původnímu baroknímu hracímu stroji s třemi manuály byl po rekonstrukci v 60. letech 20. století doplněn nový hrací stroj s pěti manuály.
V průběhu 19. století byl pořízen nový historizující mobiliář a v letech 1869-1908 byl chrám dále regotizován, což vytvořilo soudržný bukolický i architektonický obraz chrámu jako dokladu živé historie Olomouce.
Svatý Mořic (1956)
Historie a architektura v kostce
Halové trojlodí chrámu je zaklenuto křížovou klenbou ze 14. století, presbytář dosahuje slohově vyspělejší síťové klenby. Při západnímu průčelí stojí dvě asymetrické hranolové věže, mezi nimiž dominuje renesanční Edelmannova kaple. Po požáru v roce 1709 byl interiér barokizován, vznikly Loretánská a Dušičková kaple.
V chrámu se snoubí gotická, renesanční a barokní tradice s pozoruhodnou koncentrací výzdoby a hudebního dědictví, zejména zmíněný soubor varhan z roku 1745 a přilehlé mobiliáře z 19. století. Tímto způsobem se Kostel svatého Mořice stal nejen sakrálním prostorem, ale i významným kulturním a turistickým bodem Olomouce.
Návštěvníci mohou využít vyhlídkovou jižní věž, která nabízí pohled na město a na okolní architekturu. Přístup je vázán na počasí a na provozní dobu kostela, ale výhled z výšky 46 metrů patří k nejpůsobivějším v regionu.
Interiér chrámu ukrývá mimo jiné i renesanční hrobku Václava Edelmanna z Brosdorfu a bohaté sochařské detaily, které odrážejí bohatou historii Olomouce. Příběh chrámu je tedy krátkou lekcí o vývoji moravské gotiky, renesance a baroka v jednom významném sakrálním prostoru.
tags: #kostel #drevena #vezolomoucky